Coffee Town

Tak zaprvé nemám rád ňoumovité a pasivní hrdiny bez alespoň nějakého životního směru. Tím naše hlavní postava v podání Glenna Howertona bohužel místy je. Těší ho, že v jeho oblíbené kavárně je Wi-Fi zdarma, že je kousek od jeho bytu, že v ní pokecá s přáteli (policajt vede) a že do ní chodí i nohatá Adrianne Palicki, která navštěvuje nedalekou posilovnu vždy v jiném sportovním oblečení. Jenže management má s podnikem trochu jiné plány.. Frekvence vtípků nabírá překvapivě s přibývajícími minutami na obrátkách, Coffee Town se staví někam mezi nezávislou vlaštovku a popcornovou řachandu, která spoléhá hlavně na ukecané hrdiny, kteří sice nejsou úplně z masa a kostí, ale téměř pokaždé najdou v kapse chytrou, nebo sarkastickou poznámku, hrají jim k tomu všemu náladotvorné songy a celé to má poměrně příjemnou atmosféru. Takže k těm čtyřem hvězdám mám svoje pádné důvody!! (01.07.2015)

Ničím výnimočná komédia, na druhú stranu ale uznávam, pár vtipov sa podarilo. Väčšinou mi to však prišlo akési silené a miestami aj trápne. Našťastie z hlavnej postavy sem-tam vypadlo aj niečo rozumné. A poučenie? Často človek dosiahne to po čom túži, až keď sa o to prestane snažiť. 60/100 (26.11.2016)

„Ale jako ve všech kancelářích tu existují jistá pravidla k přežití a ta musí být dodržována. Základní pravidlo? Neustále něco pijte. Když přestanete pít, už nejste zákazníkem.“ Zpočátku to vypadalo na velmi osvěžující komedii plnou odlehčených vtípků. Navnadily úvodní „kafé“ titulky spolu s představením „města“ a jeho (ne)všedními „obyvateli“. Postupně se z toho vyklubala vcelku klasická teenagerovská komedie s outsiderem, jeho trhnutými kamarády, podivnými návštěvníky, arogantním sokem (nejen v lásce) a místní sexy „kostí“. Celkově se to dá označit za takovou milou blbost, nutno ovšem dodat, že i přes nemálo infantilních fórků (a scén, které u diváka vyvolávaly spíš pocit trapnosti než smíchu) převážně docela zábavnou (a v některých ohledech i sympatickou svou politickou nekorektností). I díky příjemně odlehčené atmosféře nakonec hodnotím ještě slabšími 4*. „…a chcete udělat něco dramatického a Elvisovského...jako třeba vystřelit na vaši televizi. Ale spokojíte se s něčím mnohem méně stylovým. Jako krůtím sendvičem.“ (22.10.2017)

Tak takhle by vypadali Clerks, kdyby je oteklý muž v zástěře pověsil nad vanu za kotníky, přefikl jim artérii a nechal z nich vyžbluňknout drtivou většinu politické nekorektnosti. Ale ať nežeru, nějaké to fuck zavibruje vzduchem a hrstka dialogů dokonce překypuje plně funkčními fekálními moudry. Zato hlavního hrdinu bych bez výčitek označil jako nesympatického zmrda a ani jeho dva přicmrndávači nepobrali charismatu víc, než se do prostaty Christophera Leeho vejde. Ve výsledku jsou to tedy tři vyčpělé držky pálící vybroušené dialogy až do bezmezně natvrdlého závěru, kterému podklouzávají nožky na vlastní hlouposti a on v ní končí až po kořen svého natlučeného čumáku. Zřejmě se snažím říct, že to stojí za zavraždění jednoho odpoledne, ale pravačku bych pro to do drtičky na odpadky nestrčil. Tři nebo čtyři, na to sere pes. (02.09.2013)

Předem upozorňuji hlupáky, ať se na tento film nedívají, a poté mu nesnižují zbytečně hodnocení. Neotřelá, vtipná a upřímná vsuvka do života jednoho správce webové stránky. Scénář je cítit Earlem Hickeym a to je zaručená zábava pro všechny, kdo toho pobral do hlavy víc, než se vejde za nehet smažky na detoxu. (22.05.2016)