Pravá a levá ruka ďábla

Velice dobrá italská westernová komedie a vůbec jeden z nejlepších filmů dua Spencer/Hill. Na tohle bych se klidně mohl dívat pořád dokola a vždycky se u toho dobře pobavím. Slušná atmosféra kromě jiného nabídne i několik dobrých akčních pasáží v nichž ne vždy musí jít jen o pěstní souboje či přestřelky (viz odlehčená forma krádeže koní). Navíc mě dokázala rozesmát i každá návštěva farmářů a ty jejich až „jehovistické kecy“ - když k tomu připočítám i ty dvě pohledné holky – taky bych se s nimi rád vykoupal pod vodopádem. Každopádně jsem tu nenarazil téměř na žádnou slabinu, navíc charakteristika jednotlivých postav taky určitě patří k těm největším kladům. (01.12.2015)

Jeden z mojich najobľúbenejších filmov s touto dvojkou, výborné hlášky, krásny "vegeťácky" úvod, zároveň ústredná pesnička a výborné iskrenie medzi bratmi, ktorí sa viac hádajú ako dohodnú. Ale vždy to dopadne bláznivo :) pieseň: http://www.youtube.com/watch?v=V-cNRtn8LM4 (27.03.2011)

Dva desperáti se šerifskou hvězdou, blázniví mormoni, neskutečně fešáckej hudební podkres, vynikající scénář ("I Pán překročil poušť." "Jo, jenže ten neměl za sebou jízdní policii...") a divokej mexikánec Mescal. Kvůli Hillovi a Spencerovi byl Západ fakt Divoký. Kdejaký chlastem zarudlý zjizvený pistolník se třásl před masivními dlaněmi Buda Spencera (facka od něj rovná se hlava kaput) a rychlými klepety Terence Hilla. Už vím, proč se na Aljašce rýžovalo zlato ve velkém ----- aby měli lidi, co zkřížili cestu těmto dvěma hitmanům, na zlaté zuby. V souboji na pěsti bych si vsadil na Spencera, ne na OldShatterhanda. Svižné tempo, můj oblíbený humor, stádo švihlých mormonů a skvělá hudba od Franca Micalizziho. Moje oblíbená delikatesa. K tomu nejlepší hromadná bitka, kterou kdy hoši spíchli. (14.07.2007)

Je bez debat, že právě tady se Hill a Spencer definitivně našli. Spousta situací a scén byla téměř beze změn využívána i v jejich pozdějších snímcích, což se kupodivu ukázalo jako skvělá volba. Příklon ke komedii je evidentní a Terence už představuje jiný typ postavy, než tomu bylo dřív. Výborný dabing dává vyniknout nezapomenutelným hláškám a Micalizziho píseň nastolí už na začátku velkou pohodu, které se film až do svého konce nezbaví. Tuším, že to byl jejich první film, který jsem viděl (v kině v roce 92 nebo 93) a pořád patří k těm nejoblíbenějším. (18.05.2006)

Na filmy s Budem Spencrem a Terencem Hillem (případně na filmy jejich kopií Šimon a Matouš) musím opatrně.  V mládí se mi líbily moc. Jednoduchý humor a pořádná rvačka, nebo spíš fackovaná mě dokázala spolehlivě rozesmát. Po mnoha letech v dospělosti, a pokud se vypaří nostalgie a pěkné vzpomínky, z toho mohou být vcelku nudné taškařice bez nápadu. Film Pravá a levá ruka ďábla jsem ale riskl, protože jsem jej v mládí vůbec neviděl, ani nevím, jak se to stalo. :-) Každopádně hned na začátku můžu napsat, že to bylo super. Nebyla to totiž jen fackovaná a jednoduchá komedie, která si zakládá především na parodování mnoha situací. Výjimečně tady měly smysl i dialogy. Kontrast dvou pekelníků, kterým není nic svaté a společnosti Mormonů byl perfektní. Rozesmály mě mnohokrát a výrazy hlavních hrdinů také. Bud Spencer a Terence Hill dokázali, že umí i hrát. K parodii to opravdu nesklouzávalo a byla to poctivá komedie. Jako režisérská prvotina Enza Barboniho to bylo skvělé, rád udělím čtyři hvězdy a dokonce mám chuť si to pustit v co nejbližší době znovu, což se mi u podobných filmů nestává. (20.10.2023)