Hitman: Agent 47

Vezmu to od pozitiv. Rupert Friend je (i přes svou vlasatost) nesporně lépe obsazen než Timothy Olyphant. Režisér a/nebo kameraman dokáží vytvořit působivou momentku, která dělá čest herní předloze a její mrazivě cool estetice. Občasné mrknutí na diváka znalého série Hitman (shockingly executed, manžeta od krve, nezbytná kachnička...) také potěší. A to je všechno. Pokud tedy nemám jako pozitivum brát to, že je to celé na úrovni pohledného, leč scénáristicky zoufalého Bessonovského eurovýplachu (Jürgen Prochnow included). A pak jsou tu jednoznačné průšvihy jako nesnesitelná frekvence do očí bijícího CGI, chybějící drajv nebo originalita akčních scén, bazálně dementní McGuffinová zápletka, a co je na celé čáře s přehledem nejhorší - Zachary Quinto jako "charismatický záporák - zabijácký kyborg"... je mi líto, ale tomu se opravdu můžete jenom smát:))) Bohužel ani napodruhé to nevyšlo, respekt ke značce se u filmařů opět nedostavil, a výsledkem je tak Bachovsky absolutní generikum, do kterého je zapíchnutý ranař se stříbrnými pětačtyřicítkami (a jeho kámoška, ehm - čímž navíc nemyslím šikmookou Dianu, ehmehm). Ostuda, že se takovým materiálem opět tak zmrhalo. I když o malý kousek lepší tenhle druhý pokus přece jen je, takže 50% a už nikdy víc. (18.08.2016)

Ta první čtvrtina, kdy tu holčinu chrání Zachary Quinto, ta se mi líbila, nápaditá, i dobře akční a Zacharyho sem si hned oblíbil. Pak režisérovy a scénáristovi ruplo v hlavě, a z hlavního hrdiny udělali toho Ruperta. Což o to on Rupert se snaží, ale tím ubohým knírkem pod nosem a né moc dobře vyholenou hlavou, působí spíš komicky než drsně. Navíc celé to téma s doktorem a jeho dcerou, to bylo totálně mimo, Mechanic: Resurrection je mnohem víc Hitmanovější než celý tenhle film. Jason jezdí p osvětě a vraždí cíle a dělá z toho nehody, a to je přesně co tomuhle filmu chybí. Co se týče akce, tak až na to v hotelu, je zde akce prostě akce, nevybočuje, nepřekvapuje a nudí. Takovéhle akční scény sou natočeny strojovitě a uměle. A navíc těch GGI efektů, tu na mně bylo až moc. Ve výsledku je Hitman z roku 2007 mnohem lepší, než tahle nová umělá verze. (06.12.2016)

Těžko říct, zda producenti dostatečně nevěří potenciálu herní předlohy, ale druhý pokus o filmovou adaptaci vyšel tak napůl. Oceňuji trademarky, kterých se tvůrci snažili držet, zajímavou volbu v podobě Frienda v hlavní roli a akční scény, které však zbytečně shazují digitálně dodělávané sekvence. Herního Hitmana mám rád a rád bych se příště dočkal filmové adaptace, která nabídne áčkový scénář, poctivější akci a možná i větší zaměření na fanoušky herní série. (21.11.2015)

Pro svůj tisící komentář jsem se rozhodl vybrat Hitmana☝ Postavu, ke které nemám žádný bližší vztah, pouze jsem hrál asi 3 jeho hry od dánských tvůrců IO Interactive, ale nedohrál a film, kterej jsem nechtěl nikdy vidět...nebo alespoň ne hned, dokud se o něm mluví, že vůbec existuje. A podobně jako u Kurýra jsem od restartu Agenta 47 nečekal vůbec nic a nakonec jsem byl vlastně příjemně překvapen. Jasně, hlavní představitel vypadá jak sušená švestka, nosí divnej odstín červené kravaty a má na hlavě přecijen nějaký ten milimetr, rakousko-uherský absolutista Aleksander Bach však předem zavrženému snímku přecijen vtiskl nějaký ksicht a ačkoliv z pera hollywoodského holobrátka Skipa Woodse ze scénáře vyšla opět nakvašená břečka (Hitman podle mě ale nic víc nepotřebuje, jemu jde o styl), dá se na to koukat, akce je patričně dynamická a kamera patričně hravá. I přes skromnou stopáž tempo zásadně poleví po první půlhodině, jako takové poctivé guilty pleasure film poslouží dobře. Jediné vlastně čemu škodí jsou herní adaptace, které přecijen nějaký větší potenciál mají a pokud mi někdy slíbí, že za 10 let tu nemáme další reboot, jsem ochoten tento film omilostnit a třeba někdy v budoucnu srovnat s "jedničkou," ze které si pamatuji úplný prd...70% (22.11.2015)

Když se podívám na zdejší hodnocení, tak mi nějak uniká, co diváci očekávali. Pro mě je Hitman jednou z mých oblíbených comicsových postav, a tak jsem očekával comicsovou akci, rubanici a přímočarý děj. No a to se mi vše vrchovatě splnilo včetně pěkné kamery a úderné hudby. Jen mně trochu vadilo, že jsem hned zkraje prohlédl Sylara (pardon, Zacharyho Quinta, tedy Johna...). Jemu to padoušství kouká z očí (čestnou výjimkou byl Spock). Pokud ovšem divák nechápe, že se nejedná o verbální umění, ale o comicsovou oddechovku, pak jeho smůla, měl si vybrat něco jiného (třeba Hamleta). A potěšila mě účast J.Prochnova, byť se mihl jen v pár okénkách. (24.12.2015)