Volný pád

Konečně nějaký snímek, kterému se dalo věřit a nesnažil se z člověka vymačkat slzy kýčovitým sladkým příběhem o dvou hošíčcích, co se potkají, zamilují a jsou spolu do smrti. V realitě není načasování vždycky nejlepší. Například můžete mít pochybnosti o své sexuální orientaci kolem třicítky, když vaše přítelkyně čeká vaše dítě. Shit happens. Má člověk to určité nutkání hluboko uvnitř sebe následovat nebo zůstat při zemi, rozhodovat se správně, zodpovědně, morálně? Ale dá se pak být šťastný nebo je to jen život pro druhé? Ale pokud nám na druhých záleží a nechceme jim ubližovat, jednáme tak altruisticky nebo sobecky, protože skrze ubližováním jim bychom ublížili i sami sobě aneb když nám to vadí, tak to vlastně děláme pro sebe? Jsou situace, kdy člověk jakýmkoliv rozhodnutím přijde o věci, na kterých mu záleží. Psychologická dilemata bez správného jednoduchého řešení. Na obou koncích nesnesitelné ztráty. Těžko posoudit, která je menší. Riskovat či sázet na jistotu, toť otázka. Stejně se reálně nemůžeme rozhodnout zcela svobodně, neboť jsme determinováni sami sebou a tak jsme předurčeni udělat jednu jedinou možnou věc, ať je jakkoliv špatná. Konečně někdo rýpnul trochu pod povrch. Hell yeah! (08.01.2014)

musel som to nechať uležať, film je veľmi chladný, až chladnokrvný- tak ako sa na Nemecko patrí, ale paradoxne to téme homosexuality medzi ,,drsnými" policajtami neskutočne pomohlo, film je vo svojej drsnosti neskutočne sugestívny a pri scénach kedy je to čisto o intimite dvoch hlavných predstaviteľov neuveriteľne úderný a emocionálne devastujúci, hoci pri tom nepustíte jedinú slzu. veľká, čistá, proste nemecká kvalita. (16.12.2014)

Hanno Koffler od Letní bouře vyrostl a je z něj dospělý muž. V mé filmotéce je to druhý jeho film s homosexuální tématikou a tentokrát v hlavní roli. Film opět nabourává zásadní klišé, že gay nemusí být jen vykroucené tintítko s typicky ženskými gesty. Jakkoli se mi průběh filmu líbil, závěr zkazil, co mohl. Když jsem konečně očekával nějaké rozuzlení filmu, přišly na řadu závěrečné titulky, a proto mu nemůžu dát o hvězdičku víc. Skoro jako kdyby se tvůrci připravovali na pokračování, protože takhle otevřený konec jsem už dlouho neviděl. I kdyby ten příběh dopadl jakkoliv, tu pátou bych mu dal. (31.08.2014)

Myslel jsem si, že Život Adele bude jediným letošním queer filmem o skutečném životě, ale jsem rád, že jsem se mýlil. Freier Fall je dalším milým překvapením. Jistě, námět zněl papírově obehraně, ale debutant Stephen Lacant překonal veškerá očekávání a natočil film, který se vzpírá žánrovému uchopení, jaké mívají obdobné snímky. Oba protagonisté Hanno Koffler (Sommersturm) a Max Riemelt (Napola, Die Welle) jsou nádherným párem a jejich společné scény - nejen ty milostné - jsou... nevím, jak to nazvat. Živočišnost se tu potkává s úžasnou chemií a interakcí. Jejich milostnému vztahu lze bez obav věřit. Filmu hodně pomáhá výtečná kamera, režisér se obratně vyhýbá přepjatému patosu a citovému vydírání, což hodně pomohlo k silnému diváckému zážitku. Jen je škoda, že se tento film vyhnul letošním Mezipatrům, určitě by nebyl bez divácké odezvy. 9/10___________Pořád je to výborný snímek, po letech ve mně dokonce dozrává mnohem více než v době své premiéry. Max Riemelt a Hanno Koffler tu předvádějí jedny ze svých životních hereckých výkonů a ta chemie mezi nimi, to překonala snad jen dvojice v dramatu V sedmnácti. Výborné. (15.3.2017) (08.12.2013)

Takové standardní teplé drama s decentní atmosférou a gradací. Nic, co bychom už dávno neviděli - ani konec nebyl nikterak překvapivý, možná spíš naopak. Je to celé takové uhlazené a celkem sympatické, ale v rámci žánru byly už natočeny lepší filmy, a nemám na mysli zrovna zprofanovanou Zkrocenou horu. (18.10.2014)