Kosmáček

Pohádkové příběhy mám ráda a ani zvláštní název Kosmáček mne od sledování neodradil. Tato pohádka mi připomíná francouzskou verzi příběhu s názvem Oslí kůže s Caterine Deneuve a Jeanem Maraisem v titulních rolích. I když německá verze nesahá té francouzské ani ke kotníkům a to hlavně po stránce výpravy, kostýmů, hudby i hereckého obsazení o hereckých výkonech nemluvě, podívat se na ni pro připomínku docela šlo. Pohádky stejně jako romance nepatří mezi silné stránky německé kinematografie, ale rostoucí počet televizních kanálů je třeba naplnit původní domácí tvorbou. Výprava byla velmi úsporná, stejně jako nepatrný počet komparsistů v rolích dvořanů na hradě. Princezna byla pohledná, ale princ byl natolik studený, sebestředný a nesympatický, že se snad měla raději vrátit k svému otci. Co mi ale nejvíc vadilo, byl naprostý nedostatek humoru, který přece k pohádkám patří. (03.07.2017)

Dle popisu jsem nějak nepochopila, jestli se král oženil se svou dcerou (či kým).. Princezna pěkná, jen krále (který byl mimochodem docela nehezký a nesympatický) napřed nenávidí, pak zas miluje, se spojením dvou pohádek dohromady jsem problém neměla, ale byla to docela nuda. "Kosmáček" je princezna z kosmu? (25.01.2020)

Variace na Princeznu se zlatou hvězdou na čele, která má šaty schované v oříšku jako Popelka a tři zlaté předměty, kterými po sobě nechává stopu - s oblibou to hází princi do polévky (bez vysvětlení jsem souvislost mezi prstenem, kolovrátkem a jakýmsi navinovátkem nepochopil). Princezna však není žádná naše Krasomila, prchá před vlastním otcem, který najednou posedne myšlenka, že si jí "vezme" (na pohádku hodně silný incest motiv). Bohužel v novém království se zakouká do prince, který se k ní chová, jak k onuci - nadává ji, mlátí ji, hází po ní boty. Kde je potom láska nebo nějaká náprava, kterou princ musí projít? Jeho kamarád dvořan je ještě horší, přesto se poddaní ještě nevzbouřili, Opět tedy žádný princ Radovan v kouzelném podání Pepíčka Zímy, žádný hodný kuchtík Janek a protivný vrchní kuchař. Tady je jen jeden kuchař, trochu opilec, který má však široké srdce a vilně po Lottě kouká. Ona ho chce mít ale jen jako "nového otce" (přitom není zase tak starý, možná by to s ním měla lepší než s hormonálně nevyrovnaným princem). Celá pohádka tak skřípe jako ten kolovrátek, princ pronáší moudra v podobě toho, že chce manželku s duchem a na plese mu imponuje hlavně krása a drahé šaty převlečené Lotty. Na Němce hodně slabý odvar. (25.02.2013)

Princezna je sympatická, princ nesympatický a navíc přitroublý, protože mu hodně dlouho nedochází, kdo mu furt háže do polívky ty zlaté předměty, když přitom v kuchyni pracuje jen jedna žena. Žádný div, že mnohem intenzivnější vztah naváže převlečná kuchtička-princezna s kuchařem, který je na ni vlídný od prvního okamžiku, zatímco princ ji ponižuje a dokonce i mlátí. Tady to ale tvůrcům poněkud ujelo, protože s kuchařem tráví mnohem víc času a navíc se s ním baví líp než s princem. Honem proto museli přidat hlášku o tom, že kuchaře má princezna ráda jako otce. ____ No, vzhledem k tomu, že si ji její vlastní otec chtěl vzít za ženu a ona právě kvůli tomu zdrhla z rodného hradu, bude asi lepší už se v tom dál nepatlat. ___ Jinak se shoduji se zde spolukomentujícími, že tvůrci se zjevně inspirovali českou pohádkou Princezna se zlatou hvězdou, ale podle mě také Třemi oříšky pro Popelku. Kdyby to bylo v lepší pohádce, tak bych jim to nevyčítala - naše pohádky jsou zase vykrádačka Grimmů. /25. 2.13./ (25.02.2013)

Krásně barevně vyvedený film v malebném historickém prostředí, obydlený dávkou zábavných postav navlečených ve výpravných kostýmech nejednoznačné doby, se vyznačuje hlavně výraznou existencí úchylných prvků, pro něž nesnese označení pohádka. Pro mě příjemné překvapení německé produkce. Nevím, proč německé pohádky jsou tak kostrbaté a jasně na první pohled identifikovatelné, sotva zapnete televizi, ale právě proto, že se tady nijak netrápili logikou a věrohodností děje a už vůbec se to nesnažili nějak zmorálnit pro děti, film se mi líbil. (16.11.2013)