Kosmáček

Pohádkové příběhy mám ráda a ani zvláštní název Kosmáček mne od sledování neodradil. Tato pohádka mi připomíná francouzskou verzi příběhu s názvem Oslí kůže s Caterine Deneuve a Jeanem Maraisem v titulních rolích. I když německá verze nesahá té francouzské ani ke kotníkům a to hlavně po stránce výpravy, kostýmů, hudby i hereckého obsazení o hereckých výkonech nemluvě, podívat se na ni pro připomínku docela šlo. Pohádky stejně jako romance nepatří mezi silné stránky německé kinematografie, ale rostoucí počet televizních kanálů je třeba naplnit původní domácí tvorbou. Výprava byla velmi úsporná, stejně jako nepatrný počet komparsistů v rolích dvořanů na hradě. Princezna byla pohledná, ale princ byl natolik studený, sebestředný a nesympatický, že se snad měla raději vrátit k svému otci. Co mi ale nejvíc vadilo, byl naprostý nedostatek humoru, který přece k pohádkám patří. (03.07.2017)

Dal jsem tři hvězdy a dal bych i čtyři, nebýt slabšího dabingu a několika nelogickým scénám, které se ovšem vždy pohádkám odpouštějí. Nikdy jsem nebyl příznivec německých filmů a pohádek tuplem, ale měl sem možnost shlédnout ( v rámci stejné série jako Kosmáček ) asi čtyři německé pohádky a svůj názor jsem musel přehodnotit. Rozhodně příběh plynul příjemně ( i když samozřejmě předvídatelně ), herecké výkony i kamera v pořádku. Jednoznačně pro mne vstřebatelnější, než některé novodobé pohádky české, kde se prostě musí žvatlat, ječet, křičet a pitvořit. Král musí být hňup a celková anabáze s dobovým koloritem a chováním společenských vrstev se u nás neřeší. Někoho možná odradí úvodní scéna s incestním chováním krále, ale za prvé, jsou to Grimmové, za druhé úlety mocných ( a starých ) jsou dobově podloženy a za třetí je králův omyl v poselství a přání jeho ženy záhy vysvětlen služebnou. To, že zde někteří vyčítají spojení dvou nám známých pohádek je komické, myslím, že právě takto to Grimmové napsali, že jsme jako první viděli jiné zpracování nám přece nedává patent na originalitu. Mně osobně to tam vůbec nevadilo. A Kosmáček je pravděpodobně evokace k opičce Kosman, to jen pro některé bez fantazie...V této pohádce jsou všechny atributy - syrovost doby, romantika, dobro i zlo a i když je tak trochu německy přesná a chladnější, prostě neva, já ji obhájit musel. Neříkám " bomba ", ale ješitnost kolegů, co daly odpad se prostě vyvážit musí. Není to k nekoukání, opravdu, srdce ani estetické vnímání nebyly proti :-) (20.08.2014)

Krásně barevně vyvedený film v malebném historickém prostředí, obydlený dávkou zábavných postav navlečených ve výpravných kostýmech nejednoznačné doby, se vyznačuje hlavně výraznou existencí úchylných prvků, pro něž nesnese označení pohádka. Pro mě příjemné překvapení německé produkce. Nevím, proč německé pohádky jsou tak kostrbaté a jasně na první pohled identifikovatelné, sotva zapnete televizi, ale právě proto, že se tady nijak netrápili logikou a věrohodností děje a už vůbec se to nesnažili nějak zmorálnit pro děti, film se mi líbil. (16.11.2013)

Princezna je sympatická, princ nesympatický a navíc přitroublý, protože mu hodně dlouho nedochází, kdo mu furt háže do polívky ty zlaté předměty, když přitom v kuchyni pracuje jen jedna žena. Žádný div, že mnohem intenzivnější vztah naváže převlečná kuchtička-princezna s kuchařem, který je na ni vlídný od prvního okamžiku, zatímco princ ji ponižuje a dokonce i mlátí. Tady to ale tvůrcům poněkud ujelo, protože s kuchařem tráví mnohem víc času a navíc se s ním baví líp než s princem. Honem proto museli přidat hlášku o tom, že kuchaře má princezna ráda jako otce. ____ No, vzhledem k tomu, že si ji její vlastní otec chtěl vzít za ženu a ona právě kvůli tomu zdrhla z rodného hradu, bude asi lepší už se v tom dál nepatlat. ___ Jinak se shoduji se zde spolukomentujícími, že tvůrci se zjevně inspirovali českou pohádkou Princezna se zlatou hvězdou, ale podle mě také Třemi oříšky pro Popelku. Kdyby to bylo v lepší pohádce, tak bych jim to nevyčítala - naše pohádky jsou zase vykrádačka Grimmů. /25. 2.13./ (25.02.2013)

Zdařilejší než německá pohádka z minulého týdne "O červ.karkulce." Nehodlám všem germánským pohádkám psát bez rozdílu odpad. Němci tento žánr neovládají moc dobře, nicméně je třeba rozlišovat. Ještě přidám svůj údiv k tomu, proč se současným nepatrně obměněným klasickým pohádkám dává zavádějící označení fantasy. Asi to zní víc moderně a světově. Mně se pod pojmem fantasy vybavují spíše slova jako magie, mimozemské civilizace apod. (24.02.2013)