Karate Kid 2

Séria podstupuje zaujímavý vývoj. Učiteľ Mijagi, nová hlavná postava príbehu, cestuje do Ázie za chorým otcom, spoločnosť mu robí čerstvý víťaz mládežníckeho turnaja Daniel. Na japonskej pôde, Mijagiho okrem ťažkých chvíľ s rodinou čaká nedoriešená minulosť. Miesto súťaženia sa učíme zvyklostiam miestnych a hlavného významu pojmu česť. Oceňujem vykročenie zo zabehnutých koľají aké prekvapujúco nestráca kúzlo, lenže od filmu s témou “karate“ čakám málinko viac než len čajové posedenia, nech predstavujú akúkoľvek symboliku a jednu tropickú búrku. Aspoň, že arogancia japonskej mládeže sa rada mstí a vo finále na nejaké tie päste a kopy dôjde. (17.01.2016)

Ve druhém díle se Danny vydal za svým učitelem do Japonska a změna mu prospěla. Přesto, že už se nekonalo to poblouznění jako u prvního dílu, stále mě to velmi bavilo a Dannymu a Mijagimu jsem držel palce i tentokrát. Příběh byl o něco zajímavější, stejně jako prostředí a díky tomu se Karate Kid 2 alespoň udržel těsně u průměru. Sice dám jenom dvě hvězdy, ale zato jsou větší. :-) (30.11.2017)

Biedna časť ak zrovnávam s jednotkou. Navyše padnutá na hlavu. Na Okinawe všetci valia po anglicky samozrejme a príhoda s búrkou bola neuveriteľný gýč! Je jasné, že nikto s hlavných aktorov nevie karate prakticky a Ralph Macchio v súbojoch vypadá ako nemotorné, vystrašené decko. V jednotke mal aspoň super hlášky. Táto časť nemala vzniknúť. (27.09.2020)

Oproti jedničce znatelný pokles, přesto ve mně zůstává líbivost vůči hlavním dvěma postavám. Ústřední příběh tentokrát tvoří (jednostraný) spor pana Miyagiho v rodném Japonsku, nějaká významná zápletka se ve filmu ale neodehraje. Hlavním tahounem je úvodní scéna Kreese vs Miyagi a sázka o přelomení ledu, jinak snímek spoléhá na feeling postav známých z jedničky + mladou Kumiko. Největším drama je tak scéna během bouřky (protože lidé obvykle lezou na žebříky těsně před bouřkou :-)), finální souboj je už příliš vynucený (to aby zde bylo aspoň nějaké karate). Žádné překvapení ani zklamání, více obezřetnosti bude potřeba před třetím dílem. (27.07.2019)

Dvojka sa mi páčila o trošičku viac ako jednotka. Už len kvôli prostrediu Okinawi(v tomto prípade Hawaia). Vzťah medzi Mijagim a Danielom sa postupne prehlbuje a tam, kde sa prvá časť zameriavala na Daniela, je tento diel venovaný jeho učiteľovi a návratom do minulosti. Je to v zásade veľmi úsmevné, vidieť ako sa to berie strašne vážne. Ale na druhú stranu si to uchováva taký ten milý morálny základ, na ktorom sa dá stavať. Pamätám si, že ako dieťa som bol z toho uchvátený. A dnes som si pripomenul prečo. Páči sa mi, ako málo to akceptuje niektoré fakty podané o Mijagim v prvej časti. A koniec mi príde, ako keby si tvorcovia spomenuli, že neuzatvorili jednu dejovú líniu. Ku cti im slúži, že ju nakoniec za päť minút dvanásť uzatvorili. Dnes by sa s tým nikto neobťažoval. 3* a guilty pleasure. (27.01.2021)