Padesát odstínů šedi

Padesát odstínů šedi by měli promítat ve 4D kině, nechat se (z)bičovat sedačkou by mohl být možná i větší zážitek, než sledovat tuhle podnikavou dívku, kterak se dvě hodiny snaží vykřesat z dominanta romantické štěňátko. Neškodná blbina, které ten humbuk kolem paradoxně hodně ubližuje. Příště míň kecat a víc plácat. (14.02.2015)

PADESÁT ODSTÍNŮ ŠEDI by se spíše mělo jmenovat PADESÁT ODSTÍNŮ HNĚDI, protože se na projektu zesralo vše, co mohlo. Snažil jsem se k tomu fenoménu přistupovat nepředpojatě, jenže ať člověk přijde s jakýmkoliv sebevstřícnějším rámcem pro posouzení snímku, vždy dojde k závěru, že jde o selhání obřích rozměrů. Více v kritické reflexi. (15.02.2015)

Problém spočíva v tom, že Päťdesiat odtieňov nie je zas tak hrozný film, ale je dosť zlý. V prvom rade ma rozosmial na miestach, kde to tvorcovia ani neplánovali a zároveň ma rozosmial na miestach, kde to tvorcovia plánovali (naivita mladej An, rôzne gagy). Všetky tieto malé plusy sa však odohrávajú v prvej štvrťke až polovici snímku, pričom sa stále jedná o sledovateľnú, i keď dosť plytkú šou. Následne ale Päťdesiat odtieňov prejde do "fázy podpísania zmluvy".. a tam to začína byť celé na nič. Natiahnuté, nič nevypovedajúce, neustále sa striedajúce scény medzi hlavnými aktérmi, ktorí majú natoľko slabo vykreslené charaktery, že film sám o sebe utiahnuť nemôžu a nedokážu. Neviem či je chyba v scenári alebo v predlohe (hlásim sa medzi hrdých ne-čitateľov tohto predpokladám určite skvostu a medzníka v dejinách literatúry), ale skrátka to ako celok nefunguje. Suma sumárum, nebola to príšerná katastrofa v štýle tsunami na Haiti, ale menší hurikán v americkom mestečku, ktorý poničí 50% domov a odfúkne aj nejaké tie tri štyri ovečky a jedného nešťastlivca - to by na odtiene sedelo. Ale koniec koncov, videl som aj väčšie blbosti. (21.02.2015)

Christian: "Romantika je mimo mňa." Ana: "Ach." Christian: "S výnimkou romantiky análnych kolíkov." Ana: "?" Christian: Uzatvoríme o tom zmluvu, dobre?" Ana: "Uvidíme." Christian: "Môžeš ju pripomienkovať." Ana: "Fajn." Christian: "Dobre: takže prípustné sú kolíky, koly, putá, laná, reťaze, biče, svorky. Nakúpiť môžeme aj v obchode, kde brigáduješ. Stúpne obrat, uvidíš." Ana: "Kolíky nie. Tie nepredávame." Christian: "Akceptujem. Namiesto kolíkov dostaneš vlastnú izbu, auto, starobylé knihy, počítač a zmluvu o tom, ako budeme kefovať." Ana: Ok. Chris: "Plus lety vrtuľníkom a lietadlom". Ana: "Ale šak si vravel, že romantiku nemusíš. Christian: "To som si robil prdel. Rozumieš? Skúšku, či toľkú porciu romantiky znesieš. A pretože ma to stojí riadne prachy, musíš dostať trochu na riť." Ana: "Šak čosi znesem." Christian: "Aj bičom cez šušku Ťa vytasám! Lebo vieš, Ana, to čo míňam na Teba, za to by som mohol nakŕmiť dve dediny hladných Etiópčanov." Ana: "Jaj, nebi! Postojže! Až tak nie!! To bolí! Christian, takto nie, odíď!". Christian: "Ok, idem. No: uvidíme.". (10.08.2015)

Před dvěma lety byla knižní předloha snímku literárním hitem. Čistému vše čisté, než mi můj otec napsal mailem svůj dojem z knihy (mj. zmínil, že péro se mu u toho ani nezachvělo, tatínek je otevřený člověk a servítky si nebere), myslela jsem, že to je kniha o technice kresby a jen jsem se divila tomu, kolik lidí v MHD to čte. Na film bych nešla, nebýt kamarádky Melorky, která to chtěla vidět. Ona v Anglii, já v Praze, sladily jsme čas a vyrazily. Čekala jsem zoufale upachtěnou nudu, červenou knihovnu, brutální S/M scény a milostný vztah jak na houpačce. Dostalo se mi pohledu na intimní partie ženské s ohavným ksichtem, poprsím a pekelným účesem, zato s hezkým zadkem, nohama a náhrdelníkem. Autorka si zjevně plete dominanci s despotismem, submisivitu se stupiditou, role v sadomasochismu a pokud si takhle plete všechno se vším, polévku nejspíš servíruje do nočníku. Skutečnost, že absolventka oboru anglická literatura si slovo submisivní musí googlit, je stejně na hlavu postavená, jako že dominantní muž poletí za partnerkou jen proto, že mu nezvedla telefon. Tajemství a mnohovrstevnost pana Greye nevyplývají z ničeho, na čem vybudoval své impérium (v 27?), z toho není patrné, ale pokud počítám, že školu ukončil v řádném studijním programu, budoval to impérium čtyři roky. Za takovou dobu můžete svůj obchůdek s tkaničkami prohlásit za opravdu dobře zavedený. Sexuální scéna "tenkrát poprvé" působila velmi věrohodně, škoda jen, že si pan Grey zozepnul košili a spadly mu i kalhoty, mě tahle filmová zkratka rozesmála. Ne poprvé a ne naposled jsem byla jediná v sále, kdo se smál. Přejme Anastasii jejího prince na bílém koni. Ženy zkušené vědí, že úskalí bílého koně je v tom, že překáží v obýváku a nemá ohledy ke koberci paní domácí. Není to film podprůměrný z důvodů, které jsem čekala, ale z jiných. Ještě že to nenatočili ve 3D, ale to přijde, hádám, s dalším dílem. Co se mě týče, mnoho odstínů šedi má mít činčilí kožíšek a ne chlap, který není ani tak mnohovrstevný, jako magor. (14.02.2015)