Utomljonnyje solncem
Soleil trompeur
Unavení slnkom
Burnt by the Sun
Obsahy(1)
Léto 1936, víkend, rodina profesora Vsevoloda Konstantinoviče tráví prosluněné prázdniny na venkovské dače. Marusja kdysi milovala Dmitrije, ale to už je přes deset let. Teď je vdaná za Sergeje Petroviče Kotova, má s ním šestiletou Naďku a je prostě šťastná. Malá Naďa je krásná a bezprostřední po mamince a po otci chytrá. Kotov se v ní vidí. Otec rodiny Kotov – Stalinův spolubojovník, nyní velitel divize, požívá všeobecného respektu. Všichni spolu tráví jeden ze vzácných dnů odpočinku a vypadá to, že se jim nemůže nic stát. Téhož dne však přijíždí Dmitrij. Po deseti letech. Zdá se, že ho všichni vidí rádi, ale od chvíle, kdy vstoupí, jakoby vstoupilo s ním něco zneklidňujícího. A není to jen onen pomyslný milostný trojúhelník mezi bývalými milenci a současnými manželi. Do onoho domu s Dmitrijem vstoupila všechna hrůza a zlo Stalinovy pekelné samovlády... Přesto, že notoricky známé historické skutečnosti jsou tu sdělovány co nejúspornějšími prostředky, nabývají v kontrastu s vlídným světem Michalkovových postav otřesné intenzity. Diváka zastihují zcela bezbranného. Simulace skutečnosti je dokonalá. Michalkov natočil svůj vrcholný film, v němž zúročil všechno ze své předchozí tvorby a dovedl svůj um ještě dál – k osudové tragédii, která svou nevyhnutelností připomíná mechanický stroj. Podal zprávu o člověku v dějinách 20. století. Jednu z nejpravdivějších a nejotřesnějších zpráv, jaké byly na toto téma natočeny. O tom, že byl pochopen, svědčí řada domácích a světových ocenění, z nichž nejprestižnější je zcela jistě Oscar za nejlepší zahraniční film. (Česká televize)
(více)Recenze (259)
Višně v sadu zrají a voní, kromě sester by se našla i jedna roztomilá dcerka a kolem koupaliště bude určitě poletovat racek. Jenže potom se místo strýčka Váni dostaví strýček Míťa a začne to mít grády. Z gramofonu zazní falešné tóny, idylka začne mít trhliny a ta jizva na zápěstí paní domu také nevypadá jako pokojná vzpomínka na dávnou lásku, ale aktéři tohoto křížence absurdního dramatu s tragédií dál ze všech sil rozdávají úsměvy, vyhřívají se na slunci tušíce, že brzy to s jejich místem na slunci začne vypadat bledě, konzumují čaj a blinčiky s klikvovou zavařeninou a usilovně předstírají, že se nic neděje. Bohužel se děje rok 1936 a jedna ze Stalinových velkých čistek - a v Kobově mrazivém stínu pohasne slunce zář, rozpoutá se peklo a Bůh si zakryje tvář. S nevinnou písní malé Nadi se nevinnost odporoučí rovnou do pekel spolu s každým, koho toho osudného léta na jedné vzdálené dače unavilo slunce. ()
Rozhodně ne špatný film. Svým tématem naopak silný a významný. Ovšem jako celek dosti zdlouhavý (především svojí expozicí) a tím pádem i bohužel chvílemi nudný. Víceméně klasický kvalitní film, jehož kvality jsou neoddiskutovatelné, ale který mě nikterak neuchvátil a zanechal ve mně spíše průměrný zážitek. 6/10 ()
Možná to v průběhu filmu tak nemusí působit, ale ve svým celku je tenhle film až neskutečně silný. Musím říct, že už dlouho se mnou tak moc neotřásl závěr filmu jako právě tady. Absolutně dokonalá filmařina, podpořená mistrovským herectvím panů Menšikov - Michalkov spolu s geniálním scénářem, připravila skutečně extra silný filmový vývar. ()
Humorno-tragické ladenie, priam absurdné divadlo a pritom to nemá nič s absurditou spoločné, ide o krutú realitu. Gulagy a smrť, to je najčastejší osud ľudí žijúcich pod vládou Oceľového muža. A tí, ktorým sa podarilo prežiť nejako v ústraní aj tak strádali biedu. Výborná sonda do stalinistického režimu, hoci samozrejme príliš dlhá a mnohých divákov môže unudiť či odradiť. Nie je to však film určený širokým masám. ()
Proslulá stalinská čistka, masová likvidace důstojnické elity sovětské armády. Jeden příběh. Atmosféra prosluněného venkovského domu z ruského románku, vše smíšeno: Sluncem zalitý „svátek stalinských vzducholodí“ (wtf? sic!), starý rudý hrdina přiženěný do klasické ruské vzdělané rodiny a její odchovanec coby agent NKVD. Soudruh Stalin nad tím vším jako takřka neexistující Velký Bratr září na nebi, jeho světlo proniká všude. Propletenost staré dobré Rusi s Rusí sovětskou personifikovaně vyjádřena na druhou, na třetí, na entou. Rozkošná dceruška dědičkou rudých i bílých. Její jméno je Naděje (Naděžda). Marusja = Moja Rossija? Dojem ze zpracování: Po celou dobu skvělá atmosféra, ale trochu mělčina, takže se nemohu ponořit do toho, co se mi předkládá (snad proto, že v tom nejsem doma). Poslední fáze to nejen dokonale vynahradí, ale také zpětně dodá hloubku předešlému příběhu. Mohli se jen trochu krotit se závěrem; dvojmo, trojmo nastavovaný konec by ušel, na pětkrát na šestkrát už je to trochu moc. Naopak celková délka nevadí. Uctívaný bolševický velitel trochu moc plakátový, zhrzený agent trochu moc nekonzistentní, ale tak to má být, aspoň na širé Rusi, matce rodné. Ještěže mi Hirnlego připomněla: duety otce (byť vypadá jako dědeček) s bezkonkurenční dcerou jsou v celém filmu tím nejhezčím. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (8)
- Predstaviteľ agenta NKVD Vladimir Rjabov bol v roku 2004 odsúdený na 21 rokov za vraždu. (cica)
- Letný dom, chata, kde sa natáčalo, patrila exprimátorovi Nižného Novgorodu, Dmitrijovi Bedňakovi. Dokonca mu patrilo aj zariadenie a osobné veci nachádzajúce sa v chate. (cica)
- Na začátku vidíme skupinu sovětských samohybných děl typu 2S9. Jde ovšem o moderní zbraně, které se veřejnosti poprvé představily až v polovině 80. let. (džanik)
Reklama