Dítě číslo 44

Že režisér neměl žádný velký ambice, zjistíte hned, jak se objeví název. Následná přestřelka vás pak vyloženě znechutí, protože ačkoliv je z výpravnýho hlediska všechno správně, kamera je tak zbytečně roztřesená, že jsem málem dostal epileptickej záchvat (tak je to vždycky, když dojde na akci). Mínus je i to, že jakkoliv brutálně a vážně se film tváří, není ani dost drsnej, nekompromisní nebo smutnej či snad strhující – skvělý a zajímavý téma je naprosto utopený v režijní topornosti a scénáristickym tápání, zda stvořit dobovou kriminální žánrovku, nebo dramatickou výpověď o tehdejším režimu. Ta poruštěná angličtina pak v čele s nudnym soundtrackem dává filmu pomyslnou korunu hrůzy. Sečteno podtrženo: Film tak ruskej, že už ani víc americkej nemůže bejt! Ty dvě hvězdy jsou koneckonců ještě docela vstřícný, ale už jsme všichni viděli větší pohromy. (30.07.2015)

Přišlo mi to naprosto zmateně podané, co se příběhu týče, skáče se z tématu na téma, chce se říct všechno a neříká se nic, celé to plave po povrchu, ale co se reálií (a hlaně těch historických) týče, mám velké pochybnosti, že je to věrné a že si to nepřibarvuje. Nejsem historik, ale třeba využití aut mi přišlo podivné (nejenom, že to nejsou sovětská auta, ale že by měl tehdy auto každý ajzboňák?), a ani další reálie mi nepřišly věrohodné. Jinak se to nudně vleče, postavám člověk ani nefandí, přijde mi to takové prostě nakašírované podle moderních postojů. (16.10.2016)

Tak Tom Hardy, v poslednom čase obsadený skoro všade, si zahral aj v našich končinách. Film je ale dosť uťahaný, detektívny spád pomalý. To asi ale nebolo ani cieľom. Tvorcovia pravdepodobne chceli len ukázať, aký bol život obyčajných ľudí v stalinistickom Sovietskom zväze, nepodarilo sa to ale strhujúco, ako môžeme vidieť často v snímkoch z tohto obdobia. (26.01.2016)

Láká mě literární předloha, abych mohl porovnat, zda-li čtenáře (diváka) nakládá už ona, nebo je film nejvelkolepějším pohřbem přebujelých ambicí amerického velkofilmu za posledních deset let. Pár poznámek: při vší oblibě, Hardy neutáhne hlavní roli, snaha o introverta se rozbíjí o jeho huhlání a značně "omezený herecký rejstřík" [© Lima]; herecky táhnou na minimálních plochách Oldman a Kinnaman, byť hrají omezené (Gary), nebo rovnou zbytečné (Joel) postavy; pokaždé, když se objeví Kinamannův Vasili, film vybombí diváka absolutním wtf momentem, což nejlíp ilustruje celá desetiminutovka, kdy je hlavní dvojice hozena do dobytčáku; z hromady dějových linek netáhne ani jedna a smysluplné rozuzlení taky nemá žádná, takže v tom filmu je hodina navíc a další hodina chybí; samotné pátrání by nepustili ani dramaturgové Schimanského; Woodova kamera to topí ve stínech, není to temné, je to nepřehledné; a hlavně, zhruba v polovině by hlavní hrdinové skončili v gulagu, bez milosti. Dlouho jsem se u nějakého filmu tolik nestyděl. (26.07.2015)

S předlohou obeznámen nejsem, ale Sovětský svaz byl zobrazen dostatečně, vyšetřovací dějové lince občas docházel dech, ale díky výborným hercům (Oldman, Hardy - konečně v roli, která mu sedla), jsem se fakt nenudil a občas i zhnusil (vražda rodičů malých holčiček). Na dvě či jednu hvězdu to, přátelé, fakt není, takže mírně nadsazuju. 70%. (19.01.2016)