Věci, tak jak jsou

Chilský asociál, kterému vstoupí do života norská sexy dívka s charitativními sklony. Dva protichůdné přístupy ke světu se střetávají hlavně v dialozích všeho všudy tří postav. Ke komornímu filmu dobře sedí i hudba v podání smyčcového tria. Těžko říci, kdo z nich má pravdu, ale trochu se zamyslet nikdy neuškodí... (20.08.2015)

Nebýt Miltona, mohl by příběh být ještě jednodušší a přehlednější - i když, nenechme se mýlit jednoduchými vztahy a příběhy. Když - pro přehlednost - z následující úvahy Miltona skutečně vynecháme, zůstane nám Jerónimo a Sanna. Jerónimo je severský typ, robustní, opatrný, zkušený, raději se drží zpátky, přitom je to Jihoameričan. Sanna je impulzivní, bezprostřední, nepořádná, neznalá místních poměrů a je schopna uvolnit pánev pro sex, nikoli však pro tanec, a je Norka. Jakou šanci má takový pár na přežití? Na film jsem se díval s ženou, té byl Jerónimo nesympatický, já to říct nemohu... Las cosas tanto son. (19.08.2015)

Svým způsobem typická festivalovka, tedy film, který je určený pro cestování po filmových přehlídkách a případnému odvysílání v pozdních večerních hodinách na artově se tvářící televizní stanici. Hodně dialogů, zajímavé postavy a náznak příběhu, který ale pro žánrově orientovaného běžného diváka není dostačující a hlavně nemá vygradovaný závěr. Na konci si člověk řekne, tolik potenciálu přišlo vlastně vniveč... Je to vlastně film o konfliktu dvou přístupů k životu a částečně i dvou civilizačních kultur. Jeden skeptický přístup a ten druhý, který je motivovaný snahou pomáhat světu, aniž by si jeden spočítal možné důsledky pro okolí. Celkový dojem: 60 %. (12.07.2014)

Chilský podivín s plnovousem (skvělý Cristóbal Palma) a norská spasitelka lidských duší (Ragni Orsal Skogsrod). Film plný vzájemných charakterových, společenských i kulturních protikladů je formálně vytříbenou introspekcí, zaznamenávající odlišné postavení jednotlivce v současném globalizovaném světě. Nebýt některých žánrových klišé, kterých je sice poskrovnu, ale přesto za sebou zanechávají silný dojem (postava Miltona), nebylo by nad čím váhat. (27.06.2017)

Chilský snímek Las Cosas Como Son je ve své podstatě viscerálním artem, jenž si díky své jednoduchosti, ale zároveň hloubce zaslouží pozornost středoevropského diváka. /pozor spoilery!/ ~ Pasivní a uzavřený podivín s hustým plnovousem Jerónimo žije samotářským životem ve starém domě po rodičích, pečuje o něj a zároveň se živí pronajímáním pokojů. Do jednoho z nich se nastěhuje dívka Sanna, Norka, která disponuje opačnými vlastnostmi než majitel. Sanna, jejíž znalost španělštiny není dokonalá, je otevřená a důvěřivá a obdivuje místní „klid“ a „svobodu“, přestože skutečnost v Santiagu může být jiná. Tuhle disparátní dvojku doplňuje třetí do party, chlapec zvaný Milton, kterého ohrožuje dealerský pouliční gang. ~ Sannina snaha Miltonovi pomoci otevírá první z témat, o nichž chce snímek mluvit, a to otázku oprávnění plést se do života a problémů druhých (navíc s neznalostí místních poměrů), neboť důsledky si ponesou vždy oni sami. Zároveň je díky ženské postavě akcentována i přirozená potřeba si navzájem pomáhat a nebýt lhostejný k osudu a těžkostem přátel, blízkých (i neblízkých) lidí… Víceméně související je tematika SOUKROMÍ. Jerónimo, chovající se jako fetišista, neboť prohledává Sanniny soukromé věci, čte v jejím deníku i počítači, přičichává ke kalhotkám apod., otevírá otázku narušování soukromí člověka, pronikání do jeho mozku, do jeho nitra, pocitů a vůní, které jsou jen jeho a mají okolí zůstat skryty. ~ Jednou ze základních myšlenek snímku je jakási životní NEBOJÁCNOST, směrem k druhým lidem, směrem k sobě i směrem k novým zážitkům a zkušenostem. Odvaha žít a dýchat, BÝT VSTŘÍCNÝ a brát věci pozitivně, abych si byl schopen život užít jaksepatří. Negativním příkladem je právě Jerónimo, který se všeho okolo bojí, žije ve strachu z nového a snaží se mít vše pod kontrolou (nechce párty, aby se něco nepřihodilo, svoji pravou tvář skrývá za mohutným plnovousem, natož aby odkryl své srdce…). Zajímavé, že v závěrečném dialogu obou hlavních postav slova o Jerónimově „zabedněnosti“ Sanna pronesla zničehonic anglicky. Náhoda nebo úmysl? ~ Konfrontace tří skvěle charakterizovaných (i zahraných) postav nepřináší pouze obraz současné chilské společnosti, nýbrž zdá se univerzální. Navíc skandinávská dimenze v jihoamerickém prostoru nemálo okořeňuje přirozeně natočený film, jenž na minimální ploše rozehrává zajímavý příběh o třech lidských osudech a povahách. (09.07.2014)