Lullaby
Uspávanka
Režie:
Andrew LevitasScénář:
Andrew LevitasKamera:
Florian BallhausHudba:
Patrick LeonardHrají:
Amy Adams, Terrence Howard, Garrett Hedlund, Jessica Brown Findlay, Daniel Sunjata, Richard Jenkins, Jennifer Hudson, Anne Archer, Anne Vyalitsyna (více)Obsahy(2)
Jonathan (Garrett Hedlund), který se své rodině už dávno odcizil, jednoho dne zjistí, že se jeho smrtelně nemocný otec rozhodl nechat v průběhu nadcházejících osmačtyřiceti hodin odpojit od přístrojů. Během této krátké doby se odehraje životní drama. Robert (Richard Jenkins) rozpoutá hru kdo s koho, aby získal zpět vše, o co jeho nemoc celou rodinu připravila. Rozvíří se debata kolem práv pacientů a také otázky, co to vlastně doopravdy znamená být svobodný. Jonathan se usmíří se svým otcem, znovu naváže kontakt se svou matkou (Anne Archer), sestrou (Jessica Brown Findlay) i láskou (Amy Adams) a opět dokáže nalézt slova prostřednictvím dvou zcela nepravděpodobných katalyzátorů - mladé pacientky (Jessica Barden), která je na svůj věk neobyčejně moudrá, a racionálně smýšlející zdravotní sestry (Jennifer Hudson). Příběh nahlížený prizmatem neochvějné radosti ze života odhalí nečekané a silné tajemství lásky, smíchu a odpuštění. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (11)
A proč by to tak nemohlo být? Mít život ve své kompetenci a počkat si, až to všem dojde a budou se chtít rozloučit. Další, spíše nadprůměrný snímek, který ukazuje, že někdy platí "skrze tebe vnímám sebe". Zaplať Jehovovi za to, že to celá rodina stihla a ještě jim smrt ukázala nějaké ty highlightery. Prezentované formě asistovaného suicida vlastně také nelze nic vytknout a kdo někdy umírajícího doprovázel, ví, že v posledních věcech se skutečně potkávají potřeby omývat výkaly s potřebou pochovat umírajícího v náručí jako miminko. ()
Silné téma? Já vlastně nevím jaké. Návrat ztraceného syna domů? Umírání otce? Dětská Leukemie? Nesnášení se se sestrou? Právo na asistovanou sebevraždu? K lepšímu porozumění filmu postrádám pochopení, proč vlastně byl Jonathan pryč. Zní otázka takto? Jak je možné mít nárok na chování rodiny když mám právo na sebeurčení a nemilosrdná rakovina kosí bez ohledu na věk. ()
No, ehm. Ve Witu bylo umírání v přímym přenosu daleko intenzivnějšim zážitkem, a stačila k tomu jedna perspektiva - tady jich máte naservírovaných hned několik, jen sotva rozvedených, natožpak dotažených, a bez výjimky se nesoucích tak trochu v duchu La Fontaineových bajek se zvířátky. Akorát s tim rozdílem, že zde v hlavní roli účinkujou Židi a za průvodní morální otázku si tvůrci (opatrně chválim) zvolili přípustnost eutanázie. --- Update: Jessica je stále stejně boží, a tady dokonce i zpívá... hebrejsky! ()
Zaujímavé herecké obsadenie, silná téma, ale výsledok sotva priemerný. Film nedokáže strhnúť, dojať ani vyvolať žiadne iné emócie. Postavy si vás nezískajú, je to celé také chladné, odtažité. Jenkins je výborný, Hedlund mi nesedel, Jessica Brown Findlay peknučká, Amy Adams sa tu len párkrát mihne. S podobnou témou som videl množstvo oveľa lepších filmov. 50% ()
Docela zajímavý a povedený film, který není příliš známý, ale je zvláštně a zajímavě natočen. Setkáváme se zde se starým otcem, umírajícím na rakovinu, a jeho rodinou, která truchlí. No přišlo mi, že udělali ze smrti starce něco příliš bolestného, přitom bolestnější je život beze smyslu... Jinak mi to přišlo spíš jako černá komedie, než drama, ale dobrý...60% ()
Reklama