Zrzavá veverka

Po Sex a Lucía a Habitación en Roma můj třetí Medem. Všechny spojuje erotika, mystično, touhy, vášeň. Obecně španělská vrcholná kinematografie (Almodovar, Medem, Saura) je na naše středoevropské poměry hodně švihnutá, což Zrzavá veverka jenom potvrzuje. Je příjemné, že většinu filmu nevíte, co je vlastně pravda. Emma Suárez byla kočka, přidal bych erotiky. (27.01.2013)

Muž se postará o ženu, která havarovala na motorce. Na nic si nepamatuje, což muži vnukne nápad živit v ní jistotu, že on je jejím partnerem. A zatím ..... ne, dál už nic neprozradím, přestože, jak už to u Medemových filmů bývá, nejde ani tak o to, co se stalo, ale jak nám to je podáno. Ve srovnání se Sex a Lucía a Milenci ze severního pólu je Veverka žánrově malinko jinde, ale metafory, vsugerované otázky a matení, cestičky a střípky k jejich objasnění, to je stejné a mně, i když dnes hodnotím trochu níž, je jen líto, že Medem nenatáčí tak rychle, jak moc jsem jeho filmů dychtivá. (16.04.2006)

Jota chce skočit z mostu, ale než se odhodlá, spadne z toho samého mostu motocyklista (mimochodem moc pěkná scéna). Jota běží na pomoc, ale když zjistí, že dotyčný je dívka a trpí ztrátou paměti, okamžitě jí podsune vymyšlený život, ve kterém vystupuje jako její přítel. Lisa (jak jí nazve), je nejen velmi krásná, ale i hodně zvláštní a on zjistí, že o ní hodně stojí a že se bojí její minulosti. Zvláštní a zajímavý film s jednou opravdu hodně nechutnou scénou. (22.07.2007)

Julio Medem točí zvláštní filmy. Velmi rád se pohrává s erotičnem a ani zde tomu není jinak. Je zde navíc velká dávka mysteria, řekl bych až lynchovského. A funguje to! Navíc Emma Suaréz je docela kus. Nelze než doporučit. (28.07.2010)

Hlavná hrdinka hovorí v jednej zo scén: "Môj frajer vie iba dobre trtkať, variť a klamať." Možno to fakt stačí. Ďalšia z mileneckých mysterióznych Medemových motanín. Dievča po nehode stratí pamäť, jej milenec stojí v momente nehody opodiaľ, na prahu samovraždy. Nehoda zmení smer myšlienok oboch milencov, spomenúť si na minulosť má dievčaťu pomôcť kempovanie na brehu jazera, aby za prítomnosti pamäťových slučiek, metafory hrdzavého hlodavca a skladačky snovo hypnotických minulých vzťahov zistili ako to s nimi vlastne je. Otázky vyvolané červenou veveričkou, o ktorú v čase párenia divoko súperia nadržaní samci: klameme my, alebo sme neustále klamaní ? Je okolie len dobre podanou lžou ? Je úprimnosť vo vzťahu vždy tým, čo robí vzťah a lásku naozajstnou ? Nie je dôležitejšia vzrušujúca hra ? Zaujímavo podaná fabulácia ? (22.09.2005)

Thriller, erotický film nebo detektivka? Zrzavá veverka je žánrově nezařaditelný, avšak autorsky vyhraněný film Julia Medema. Hlavní hrdina tohoto filmu se snaží přesvědčit dívku, jež ztratila paměť, o jejich vzájemném dlouhodobém vztahu. Příběh se postupně komplikuje a divák ztrácí jistotu, kdo tu koho klame. Zrzavá veverka je nejen název campu, kam se milenecká dvojice uchýlí, ale je také symbolickou maskou hlavní hrdinky. Tento význam nám pomahájí pochopit ukázky z přírodovědného dokumtárního filmu, jimiž je příběh prokládán. V závěru pochopitelně nechybí překvapivá odhalení. Julio Medem tvoří filmy z charakteristikou eroticko-mysteriózní atmosférou a tento film není výjimkou. (22.05.2004)

Existujú "obyčajné" a "neobyčajné" filmy. J.Medem nikdy nenatočil obyčajný film. Točí obyčajné témy neobyčajne. Pracuje s vlastnou "filmovou logikou", vytvára zvláštnu ilúziu nereálnosti na reálnom príbehu, vzťahu, pocite...Proste prekvapuje, symbolizuje, imaginuje tak ako v Lucii, v Chaotickej Anne, tak aj vo Veverke... a vždy sa pristihnem pri tom, ako sa zmanipulovane dívam na jeho réžijnú tvorivosť, v kt. je proste úžasný a ja som po nej až závislá:)!!! Po Veverke mám znova bohatý subjektívny zážitok, len ten dej bol tentokrát trošku plytší v porovnaní s tým, na čo som u Medema zvyknutá. (03.07.2009)

Zrzavá veverka je o atmosfére, ktorú vie Julio Medem navodiť svojským spôsobom a ktorá ma vždy dostane, pričom ma vždy dokáže vtiahnuť aj do príbehu okolo postáv. Ten bol síce v tomto prípade jeden zo slabších než na aké som u tohto režiséra navyknutý, no i napriek tomu mám zo snímku dobrý dojem. Najmä vďaka tomu, že sa tu autor slušne vyhral s postavami a ich tajomnosť a nepredvídateľné chovanie ma bavili celý čas. Slabší nadpriemer. 70/100 (23.04.2018)

Julio Medem je na poli mysterioznich dramatu skutecny mag. (28.10.2007)

Tri štvrtiny sa Veverička tvári ako jeden z najlepších a najnapínavejších trilerov 90tych rokov, aby v závere prišiel s klasickou vysvetlovačkou, ktorá všetko objasní tak nejak očakávane a neprinesie žiadne prekvapenie. To preto, že hlavná pointa musí napadnúť v priebehu filmu asi každého. Takže sa treba viac sústrediť na Medemov režijný štýl, prácu so symbolmi, na budovanie tajomna a napatia a na premýšľanie viac nad srdcom filmu, ako jeho relatívne priehľadnou logikou. V tom prípade môžete byť dokonca nadšení. Škoda, že sa Medemovi nepodarilo priniesť v závere nejaký poriadny prekvapivý zvrat, potom by som o jeho filme od zajtra rozprával každému, koho by som stretol. Ako som to pred nedávnom robil po zhliadnutí Diabolských žien. Videl som dávnejšie Sex a Luciu, takže nemám s čím aktuálne porovnávať, možno ale po viacerých jeho filmoch a zvyknutí si na jeho štýl uznám, že Veverička je premyslená skoro dokonale. (29.09.2013)

Dosť rozpačitý film. Medem ma síce stále viac a viac udivuje a zároveň presviedča o tom, že jeho tvorčia vyspelosť je priam galaktických rozmerov, no veverka je už v niektorých ohľadoch tak trochu nad rámcom toho únosného. Moje výhrady sa netýkajú vecí, ktoré sú skôr aktuálne pre tajomno filmov Davida Lyncha, radšej by som to pomenoval tak, že Medem sa rozhodol niečo otvoriť, svojím spôsobom aj tradične zamotať, ale v konečnom dôsledku mne osobne chýba akási adekvátna odpoveď na otázky: prečo, načo, ako? Vonkoncom to však nie je zlý film, pretože po hereckej ako aj príbehovej stránke som bol prakticky po celý čas spokojný. Škoda, že Medem tentoraz mierne upustil od silnejšieho erotického dráždenia, ktoré sa v niektorých momentoch pýtalo v takej miere, ako to vie prezentovať len on. Hodnotenie u mňa lieta v rozmedzí 60-80%. (05.05.2008)

Slušný rozbeh. Príbeh zaujme, lebo celý čas čakáte, ako to vlastne všetko je. Tie divné odbočky k Medemovi skrátka patria. Klip kapely Las Muscas ako zo zlého sna. 3,5* (23.04.2018)

Je to taková Lynchovka se zvýrazněnou emocionální narušeností protagonistky, která finguje amnézii a která se nechává naschvál obelhávat, aby dala průnik lásce a úniku z od svého manželství. (02.11.2021)

Mé první a doufám že zdaleka ne poslední setkání se španělským režisérem s krásným jménem Julio Medem. Chlapík je svědkem dopravní nehody dívky na motocyklu. Ukáže se, že dívka přitom ztratila paměť, čehož on toho hbitě využije a namluví jí, že spolu už čtyři roky žijí. Pomůže jí utéct z nemocnice a odjedou spolu stanovat. Jenže ani veverky nejsou tím čím se zdají být, takže nakonec se ukáže, že všechno bylo jinak. Letní, lehce erotické a magicky záhadné. (19.03.2011)

Medem je frajer, každý jeho film "žeriem" a nemám na to dať mu plný počet ani za jeho najväčšie pecky, why?!?!:) Každý jeho film je špecifický, porovnateľný jedine s jeho krajanom Pedrom. Na rozdiel od neho je menej vyzývavý, menej explicitný, viac snový a abstraktný, viac lyrický. Pedro je väčší úchylák a viac "tlačí na pílu", čo mi sedí viac, ale Mr. Julio je rovnako nesmierne zručný filmový básnik alebo maliar, ktorého vízie vždy rád vstrebávam... La Ardilla Roja nemá možno "drvivý dopad" Milencov zo Severného Pólu, ani "šokovú terapiu" a lá Chaotická Ana, ani sex a tragiku a lá Sex a Lucia...no stále je to o láske a vzťahoch, opäť INAK, opäť PÚTAVO, opäť ORIGINÁLNE a jedinečne. Espaňa amigos to skrátka vedia ako nikto iný... Každopádne si myslím, že film mohol skončiť pri scéne "v jazere", to vyústenie je pritiahnuté za vlasy...Každopádne Medemove filmy nie sú o "ráciu", ale prioritne o pocitoch, estetike a prežívaní... a preto je táto moja "výčitka" vlastne tak trochu neopodstatnená:) (03.07.2009)

Zajímavý mix devadesátkové anarchie, osmdesátkového novovlnění a motivů dvojenectví, odrazů a magie. Příjemně nezávazná vztahovka s potemnělými akcenty. Chvílemi perfektní filmová hudba a luxusní hlavní hrdinka. (10.08.2018)

Medemův magický realismus už tu nepůsobí tak uhrančivě a přirozeně jako v Kravách, ale stále si zachovává přitažlivé a provokativní tajemství (jež zde ale nutí k interpretaci, zatímco v předchozím snímku na člověka působilo jako přirozená součást světa, kterou chápe v afektivní rovině) a vytváří cosi víc než pouhou dějovou skládačku. Vyprávění opět plyne samo, staví na postavách, které se nemění v ploché figurky vláčené narativní hrou, ale v plnohodnotně prokreslené charaktery, jejichž motivy a záměry zdaleka nejsou závěrem vyčerpány a nutí k dalším úvahám. Po stylistické stránce je film doslova lahůdka - kamera svými pohyby neustále překvapuje, nachází si nejnemožnější pozice, prolézá větvovím stromů či vysokou travou a podílí se na celkovém oparu tajemna a neznámého napětí. Zrzavá veverka je tak nečekaný odklon od Kravami nastoupené Medemovi cesty, který dokazuje, že jeho "podpovrchové" vnímání světa a jeho nejednoznačnosti výborně funguje i v zábavném filmu s ryze současným a mladým námětem. (09.01.2013)

Zřejmě nejslabší Medemův film - je vidět, že teprve rostl a rozhlížel se kolem sebe. Přesto vím, že jsem ho tentokrát podhodnotil, scénář je velmi zajímavý a neotřelý, vskutku slibná předpověď toho, co mělo přijít pak. (06.02.2009)

Vlastně je tenhle film tip od rejžánka a vůbec nezklamal.Místy tajemný, místy smutný,místy jsem vůbec nedokázala hudebníka Jutu odhadnout, zda-li blafuje, či ne.Jestli je tak ukrutný sympaťák nebo křivák, takže konec byl poněkud překvapivý a proto zasloužené čtyři hvězdy. (06.10.2012)

Docela dobrej blázinec, který mě hlodal v hlavě ještě asi týden potom, co jsem ho poprvé viděl. Ukázka toho, v čem tkví kouzlo filmu, který má divákovi něco říct. Kdo by u toho chtěl relaxovat, vypnout mozek a pochruopávat popcorn, tak mi ale asi neporozumí, stejně jako tomu filmu - a to já si netroufám tvrdit, že jsem mu cele porozuměl :-) (17.12.2006)