Popelka

Možná je to tím, že jsem tuhle disneyovskou klasiku viděl až po tom, co jsem si už zamiloval hranou verzi z r. 2015, ale bohužel mě neoslovila tak, jak jsem si původně myslel. Překvapilo mě např., že postava prince je v ději téměř podružná a jeho význam je zcela marginální, děj místy uhání doslova mílovými kroky (např. skleněný střevíček si Popelka nazuje až 73. minutě, aby film vzápětí skončil - o osudu sester a macechy již pak není řečeno nic), aby se jindy pro změnu takřka zastavil kvůli - po mém soudu - poněkud otravným hudebním číslům (z nichž je podle mě nejvíc znát, v jaké době ten film vzniknul), infantilní dabing zvířátek mi přišel doslova hrozný, a celkově mi ten film přišel až protivně rodinný (či spíše příliš úzce zaměřený jen na dětské publikum) a americky optimistický. Přesto se filmu nedá upřít, že mě v některých ohledech dokázal okouzlit - animace je velmi hezká a některé záběry jsou vizuálně přímo úchvatné (příchod Popelky do zámku, detail na zlé oči macechy / kocoura...), a nejpozději od proměny Popelky před královským bálem už mě to hodně chytlo - možná i proto, že - ač to může u animovaného filmu znít zvláštně - mi ta kreslená Popelka přišla hodně sexy (nejvíc asi ve scéně, v níž z ní její nevlastní sestry strhají šaty), a zvláště její hlas nemá chybu - občas jsem měl až pocit, jako by ji nenamluvila Ilene Woods, ale Marilyn Monroe. Mám i takový matný pocit, že se mi Disneyho Popelka líbila již v dětství, kdy se objevovala na nejrůznějších školních batozích, penálech, apod. Marná sláva, kreslená postavička ale na skutečnou Lily James prostě nemá. (21.01.2020)

Popelka. To je Julia Roberts v Pretty Women, Audrey Hepburn v My Fair Lady, Drew Barrymore ve Věčném příběhu. Popelka. To je tajný sen mnoha dívek zkoušených osudem, které čekají na svého prince. Popelka je příběh starý jako lidstvo samo. Kdo jiný než Disney se mohl koncem 40. let chopit prastarého námětu a natočit animovaný film pro děti? Odpovím si sám. Nikdo jiný by to tenkrát nesvedl. Disney se zhostil díla s důkladnou pečlivostí sobě vlastní. Z různých literárních předloh si vybral francouzskou verzi Charlese Perraulta z roku 1697. Je to ta varianta se skleněným střevíčkem a kouzelné víle, co promění dýni v kočár a myši v koně. (Pozdější adaptace bratří Grimmů je o dost jiná a drsnější.) Zápletka se zlým kocourem Luciferem je nejspíš hozená rukavice populárnímu Tomu a Jerrymu. Na filmu mě mrzí, že v konci hledá Popelku místo prince pouze pomatený sluha. Sice se tím posiluje vedlejší zápletka o despotickém panu králi, co by si přál vnoučátka, ale postava prince je tím pak o ničem. I přes tuto výhradu hodnotím film opravdu vysoko. I díky tomu, že už v dětství byl mým oblíbeným. (03.10.2016)

Plné hodnocení dávám ve spojení s nezapomenutelným zážitkem z dětství, kdy jsem film viděl v kině. Nyní po letech bych možná jednu hvězdu ubral, jelikož Popelka se v mém pohádkovém TopTen dostává až za Sněhurku a Šípkovou Růženku. Animace je opět bezchybná, výtvarná stránka precizní, jak bylo a je u Disneye zvykem. S odstupem času mi ale trochu vadilo příliš mnoho myší na placu. Film by se měl jmenovat spíše: Myšáci, myši a...Popelka. Scény, které mě nadchly kdysi i nyní: Popelka v mýdlových bublinách, čarování kouzelné kmotřičky a tanec s princem. A neměl bych zapomenout ani na šití šatů pro Popelku. Ta je opravdu krásná, její sestry nechutně ošklivé a macecha, nu, ta si nezadá s královnou ze Sněhurky ani se zlou vílou ze Šípkové Růženky. Jsou-li v Disneových filmech ženy zlé, pak zlo z nich čiší doslova mrazivé. Na rozdíl od dvou jmenovaných pohádek v této nedojde k viditelnému potrestání macechy a jejích dcer. Nesmrtelný příběh v kouzelném podání ale příliš nezestárnul a je příjemným zážitkem i dnes. (11.09.2012)

Naprosto úžasná podívaná.Krásná animace, skvělé dialogy, roztomilé postavičky (hlavně myšky krásně hláškujou).Prostě překrásná pohádka ze starý Disneyho školy, která má neuvěřitelné kouzlo a doslova šarm, o čemž si drtivá většina dnešních animáků může nechat jen zdát.Dneska sem na to náhodou po letech narazil a uvědomil jsem si, že je na čase oprášit Disneyho pecky z 50.let, páč se na ně prostě krásně kouká.95%. (17.03.2013)

Velká klasika, kterou mé oči spatřily až v pozdních čtyři a dvaceti letech. Dřív jsem ji nikdy neviděl, ani jako dítě, a možná je to dost velká škoda, protože by mě v dětství určitě oslovila mnohem víc než v dospělosti a mohl bych na ni vzpomínat s jistou dávkou nostalgie. To ale nic nemění na tom, že Disneyho Popelka je stále moc příjemnou podívanou s nadčasovou animací, srandovními zvířátky a legendárním Gus Gusem. (22.02.2020)