Django

Italové už se nejspíš nemohli dívat na to, jak se v německu ve velkém točí Vinnetuovky ve stylu romantizujících kvazivesternů. Ale zatímco Leone v roce 1966 epicky uzavíral pomalu plynoucí dolarovou trilogii, Sergio Corbucci natočil něco úplně jiného - Něco, z čeho by Karel May dostal kopřivku a hrdinní strážci morálky epileptický záchvat. Něco, v čem body count přetahuje i pozdější Arnieho Komando. Něco, v čem zbourá žánrová klišé o neporazitelných hrdinech, slabých ženách a černobílém rozdělení charakterů. A tak je Django jedním z nejdrsnějších "klasických" westernů vůbec - o zkažených lidech ve zkaženém světě, plném špíny, mrtvolné hniloby a marných nadějí. 8/10 (02.09.2010)

Absolútny kult s detstva... asi ten najväčší a najsilnejší. Tento film som videl najviac krát so všetkých na svete určite ho už nič neprekoná. Vždy keď si môj starý otec trocha vypil vždy sme si pustili Djanga a počúvali ho ako hovorí aké to bolo žiť v tých časoch. Franco Nero ako najdrsnejší pištolník, mexičania na jednej strane Kuklux klan na druhej a on medzi nimi, Ako decká sme sa často hrávali na Djanga s gulometom nezabudnuteľné spomienky :-) (29.01.2013)

Western o velkém tvrďákovi Djangovi (Franco Nero), který se nikoho nebál. Touží po osobní pomstě a smrti majora Jacksona (Eduardo Fajardo) a proti přesile neváhá použít kulomet, z čehož jsou namachrovaní útočníci více než překvapení. Všudypřítomná je špíná, bahno a tvrdí chlapy, kteří neváhají ve vteřině kohokoliv odpravit. Další zajímavé postavy: zachráněná prostitutka Maria (půvabná Loredana Nusciak), která se Djangovi zcela oddá, majitel bordelu Nataniele (Ángel Álvarez), kerý se naučil s každým vycházet, vůdce mexické bandy Hugo (José Bódalo), který umírá při marné snaze o puč a podloučký bratr Jonathan (Gino Pernice), kterému je před smrtí uříznuto ucho. Nakonec největší tvrďák Django splní i přes komplikace svoje poslání, i když má zpřelámané obě ruce. Nedokážu posoudit, jestli jde v případě rakve, o sarkastický humor, či vyjádření zvířecí síly drsného muže. Ovšem i v případě Marie lze siuaci přirovnat ke zvířecí, neboť si vybrala toho nejsilnějšího a nejlepšího na svoji ochranu. (24.08.2010)

Django ... K srdci mi nepřirostl. Trochu si hrál na Ramba - a chvilku mu to docela šlo. Ale zůstalo za ním příliš mnoho mrtvých na VŠECH znepřátelených stranách (!) na to, abych mu mohla fandit. A jestli nakonec každý dostal, co zasloužil ? Abych pravdu řekla, nejsem si úplně jistá. Příběh není tak černobílý, jak se zpočátku tváří, ale nevěřila jsem mu. Vlastně jsem nevěřila nikomu: Neviděla jsem nesmlouvavé kladné a záporné hrdiny, kterak bojují každý za sebe a za svou věc, ale trochu životem unavené herce a herečky, navlečené do dobových kostýmů a donucené simulovat Divoký západ někde v závětří zabláceného modelu westernového městečka ... 2,5* (16.05.2012)

Je to možná troufalé ale podle mého se jedná o možná nejlepší spaghetti-western. Corbucci vsadil na geniální interiéry a zajímavou vizuální stránku která se odlišuje od Leoneho a určitě se jim vyrovná. Bacalov sice není Morricone ale hudební složka je dostatečně kvalitní. Scénář je opravdu chutný špagety koktejl. Nepostrádá nic co má tento druh filmů mít. A má dokonce něco navíc - Djanga. Tvrďák z rakví který je těžký konkurent pro stejně charismatického lovce hlav Eastwooda. Franco Nero byl nejlepší možnou volbou. Jeho chladný smrtonosný kukuč jen tak někdo nenapodobí. Jedině skvělý (a vzhledově Nerovi neuvěřitelně podobný) Terrence Hill. Nechutní záporáci , spousta památných scén , skvělá režie a charismatický hrdina tvoří pro mne dokonalé mistrovské dílo kterému se vyrovná pouze Dolarová trilogie. Adijos Bastardos!! (10.05.2008)