Blue Ruin

Asi už jsem ne tyhle pomalé filmy alergický. Poslední dobou je jich docela hodně, jako kdyby nezávislá produkce našla svůj vlastní mainstream. Násilí, ale žádné klasické gangy, všechno hodně realistické, sem tam nějaká ta krev, naturalismus, ale ne až za hranicí, ale přesto špinavý a na pohled hnusný. To všechno v tempu více než poklidném. Prostě mi to přijde na jedno brdo a ty filmy mi nic nedávají. (23.06.2014)

Po väčšinu tohto snímku sa nedá odhadnúť, čo bude nasledovať. Spočiatku vlastne ani o čo sa jedná. Je to preto aj vo svojom pozvoľnom tempe pútavá cesta... ktorá žiaľ nedôjde k naplneniu, pretože s blížiacim sa záverom pán výhradný autor neodolá a rozhodne sa vydať divácky atraktívnejšími chodníčkami... čo sa žiaľ vo finále ukáže ako kontraproduktívne a žiadaný katarzný moment skoro nejde postrehnúť. Že to ale Saulnier neutiahne, to sa kvôli nadužívanej a samoúčelnej štylizácii do modrej farby dalo vytušiť už od úvodných minút. Snaživý si Jeremy dosť, už len skroť tú svoju chtivosť a daj tomu celému správny smer. (10.04.2018)

To bych byl nevěřil, že nějaký producent tohle pošle do kina. Ideálně bych do substituoval za mordy v městysu Mydsamr, jelikož zápletka je naprosto tuctová a předvídatelná jako ODS se svými polulistickými slogany. Hlavní hrdina je absolutně nesympatický, quest zvládá levou zadní a s technickou si zjevně nedělá hlavu. 50% (22.09.2014)

Niekedy môže hlavný hrdina predstavovať totálne zápornú postavu, no napriek tomu k nemu z určitých dôvodov prechovávate sympatie. Postupne si k nemu budujete vzťah, začínate chápať jeho konanie a aj keď viete, že to nie je správne, jednoducho mu držíte palce. Lenže Dwight nie je tento prípad. Nedokázala som mu fandiť, bol absolútne nesympatický. Jednoducho len túžil po pomste a bol preto ochotný urobiť všetko. Začiatok vyzeral sľubne, ale pomerne rýchlo som sa začala nudiť. Ani toľko hláv, čo počas Blue Ruin padlo ma nedokázalo udržať v napätí a vybudovať si s týmto filmom vôbec nejaký vzťah. (23.06.2015)

I piss on your grave. Do modra zahalená, tragikou lemovaná cesta pomsty, které sice schází plán i schopnosti, ale nechybí jí odhodlání (co na tom, že de facto jediný akt spravedlnosti je nasměrování proudu moči). Neokázalé vyobrazení aktivit „vyděšeného mstitele“ asi nejlépe charakterizuje věta ze Saulnierova komentáře na blu-ray: „Mám rád archetypální scény přerušené realitou.“ Nechybí inspirace filmy Coenů (autochirurgie jak od Antona Chigurha), explicitní a opravdově působící násilí i nijak neodsuzující pohled na americkou kulturu držení zbraně. „That's how this works, man. The one with the gun gets to tell the truth.“ I s ohledem na Green Room si Saulnier zaslouží do budoucna pozornost.. (12.10.2016)