EXODUS: Bohové a králové

Exodus je povrchní vyprávěnka plná hezkých obrázků, ale bez jakékoli práce s postavami. Chybou scénáristy zřejmě bylo, že přespříliš spoléhal na inspiraci Biblí, což ale nestačí, protože několikastránkový biblický příběh plný plytkých postav vydá maximálně na dobrý námět, nikoli však na dobrý scénář. A to platí dvojnásob zejména v případě, kdy se scénárista vzdá klasické interpretace Mojžíšova příběhu. Například Mojžíšově proměně jsem nevěřil ani za mák. Rovněž Ramsesovo záporáctví bylo až kýčovitě schématické. Oceňuji snahu o racionální vysvětlení Mojžíšovy komunikace s bohem, egyptských ran nebo zázraku rozestoupení Rudého moře. Ale proč si, sakra, dává scénárista tolik práce s racionalizací některých zázraků a Mojžíšovy motivace, když se jindy zase pouští do vysvětlení čistě nadpřirozených? (08.09.2015)

Pozoruhodná židovská fantasy, ktorá je originálna tým, že núti diváka fandiť Egypťanom. Hebrejský Boh je tu totiž zobrazený ako skrz-naskrz nesympatický, arogantný, zlostne kričiaci fagan, ktorého najviac zo všetkého štve egyptský náboženský systém (čo je vtipne paradoxné, keďže židovská mytológia z tej egyptskej priamo vychádza, Ježiš je v podstate cover verzia boha Hóra) a polovica filmu je o tom, že tamten "spratok" nadprirodzenými silami pomôže zaostalým otrhaným separatistom v teroristických akciách proti najvyspelejšiemu štátnemu zriadeniu tej doby. Ale napriek všetkým výhradám (okrem výborného Balea a Edgertona tam nikto nemá čo hrať, charaktery aj dialógy sú nepatrične moderné...) sa mi to páčilo. Som proste fanúšik Ridleyho Scotta a tu je všetko, čo jeho film potrebuje - epické digitálne panorámy, hady, vejúce vlajky a nadupané akčné scény s prskajúcou hlinou. OK a som zvedavý na director´s cut. (13.03.2015)

Zilionkrát převyprávění biblický příběh... nyní v novém podání Ridleye Scotta. Mno, netušit, že Joel Edgerton je tak extrémně flexibilní herec (těch odlišných masek, práce s tělem, přízvukem), řekla bych, že to celé stojí na Baleovi. Ale Edgerton je tím skutečným hrdinou Exodu. Nicméně celkově nadšená nejsem, ale asi je dobré na některé hollywoodské klasiky nezapomínat. Leč za ideální ze všech zpracování považuju animák Princ Egyptský. (24.08.2019)

Dalších sto šedesát korun spláchnutých do hajzlu! A to jsem se do kina vypravil v toužebném očekávání skotsky rozmáchlé, realisticky pojaté historické fikce. Ani piču! Nejdřív mě ty kurvy v Sinestáru nakrmili takovým množstvím zasraných reklam, že by měl být lupen minimálně zadarmo, a pak mě dorazili téměř třemi hodinami urputně otravné starozákonní prudy skutečně biblických rozměrů, až jsem se ze zoufalství málem začal modlit k fousatému strejci o plechovou prdel. Chápu, že Rydly měl asi potřebu pořídit bráchovi pár odpustků, aby ten neměl eternálně zaražené vidle v rektu uprostřed pekla pro sebevrahy, ale to si, kurva, mohl koupit obligace Vatikánské banky a nesesílat deset morových ran na chudáka diváka. Vím, že poté co Džexn vylezl s Pánem prstenu, je fantasy in, ale doufal jsem, že jen ta zábavná a nezávadná, protože ve jménu Saurona tu nikdo dva tisíce let nevraždil a nekradl. Satanžel je ta miliarda pomatenců, co slaboduše uctívají tu tolik starostlivou, odpouštějíci a milosrdnou modlu, která aby zamořila svět židáky, místo vyhlazení faraónské vládnoucí garnitury raději povraždí všem ubohým chudým Egypťanům děti, nechá jim vychcípat ryby v Nilu a sežrat úrodu kobylkami, pořád dost zajímavou kupní silou, jež se navíc není moc těžké trefit do nevkusu. Holt život v Ječný je pořád větším lákadlem než živoření na Petřinách a rozhodně stojí zato klanět se kvůli němu takovému lhostejnému zmrdovi! Takže si tu kalvárii shrňme. Mezi počáteční, slušně vypadající bitvou u Kadéše a finálním „božským odlivem“ to není nic jiného, než dokonalé přepapouškování nejoblíbenější verneovky všech blahoslavených kudlanek, strhující a záživné naprosto stejně jako četba pohádkové předlohy, tedy změť pomatených halušek Mošeho, co dostal ránu do hlavy, v podobě sáhodlouhých trachtací s Ředitelem, inkarnovaným do mimořádně nesympatického a arogantního fracka. A nezachránil to ani slušný Batman, ani vynikající Uoryjr s žužu podmalovanýma očima v roli faraóna, ani pětiminutový „haf“ Ryplyjové. Naprosto otravný zmar, u kterého má člověk stejné pocity, jako když se vypraví se svým farářem na maloměstskou dovolenou do Hurgády, tam vylepí pět litrů za výlet do Údolí králů, kde si v padesátistupňovém vedru dřepne bez čepky na šutrák, čumí na pyramidy, po nichž se rojí mezi zástupy tlustých Němců bandy cigošů s cetkami, a nechá si přitom tím flanďákem tři hodiny předčítat Starý zákon. Prostě nadpozemský zážitek. (31.12.2014)

Film dlouhej jak chanuka a s dějovou strukturou hustou jako Ramsesovy vlasy. Scott to zkrátka nezvládl a zůstal na půli cesty jako Mojžíš. Bronzové napudrování, černé oční linky a ztmavené vlasy z herců příliš autentické obyvatele Blízkého východu nedělají a do toho se v rozhovorech rušivě míchají britské a americké přízvuky. Scott není odhodlaný magor Gibson, aby herce nutil pilovat aramejštinu, ale toto je prostě břídilství. Moderní jazyk dialogů mohl Scott vyměnit alespoň za jakési snahy přeházet slovosled a používat specifické výrazy jako např. v seriálech Vikingové nebo Spartacus./// Radikální demytologizace, která provokuje konzervy, ale zase ne příliš. Mojžíš je zde sveřepý pochybovač a syna vyzývá, aby věřil sám v sebe, Bůh marnivá a krutá halucinace v podobě děcka, Izraelité teroristi, Egypťani neviňátka a 10 ran zobrazeno tak, aby je bylo možné interpretovat vědecky. Vcelku se mu daří pojmout film racionálním stylem oproti DeMillově verzi a události jsou jen řetězcem pozemských příčin a následků. Některé názory na náboženství Scott jen naznačuje (a tím nemyslím celkové pojetí filmu, protože v tom je jeho pohled jasný, ale různé implicitní komentáře), jinak by mu na to křesťanská Amerika nechodila. Avšak to nevyšlo a ve výsledku utržil Exodus v USA jen 65 milionů ze 140milionového rozpočtu. Toto pojetí filmu vs. výpravný epos se špatně napsanými postavami bez jakýchkoli zajímavých vedlejších figur, které nedokáží vyvolat emoce, tvoří z Exodu průměrný snímek s ambiciózními a efektními scénami, kdy si říkáte, že když už Mojžíš vyměnil hůl za meč, měl mít režisér větší koule a z cesty do Země zaslíbené udělat eRková jatka, ke kterým starozákonní látka přímo vybízí. SZ je skutečně zásobárna krutých příběhů plných nejednoznačných postav a zdánlivě nesmyslných pohrom a trestů. P.S. U Kódu Enigmy nikdo neproklamuje svou sexuální orientaci a podobné typy informací jsou do komentáře dosti nadbytečné. Takže jestli jste buddhisti, agnostici nebo evangelíci, je pro zhodnocení filmu vážně irelevantní. Pokud se ovšem sveřepě a umíněně nedržíte bez jakéhokoliv nadhledu svých myšlenkových pozic, ať už se týkají doslovného výkladu Bible nebo opačného pólu. Potom je zřejmé, proč to zmiňujete. [2D s titulky] (05.06.2015)