Nebezpečný vlak

Zoufalství... čiré zoufalství... Aby se tomuto filmu - tedy příběhu dalo jakž takž věřit, musí být divák totálně "na šrot" nebo duševně postižen... Přitom stačilo málo a mohla to být docela pasivní zábava - např. udělat u toho parodii... Hloupé a netolerovatelné podmínky pro to, aby se mohl "spustit" antidramatický příběh jsou netolerovatelné a nesežere je ani desetileté děcko... (takové to se pokazit má to se taky pokazí nebo to pokazíme)... A "Sandokan a Spasitel" R.Urich s obzvláště vyvinutým OTK (OTK = ozdobný tukový kroužek kolem určitě vypracovaného utajeného břicha) to je taky něco vyjímečného... Výsledkem tohoto filmu je pak dokonalá paranoia... chvíli pláčete a smějete se, chvíli běsníte... a navíc sami na sebe... :-) Vrcholný zážitek (24.02.2006)

"Měli bychom ten vlak zastavit, než na to přijdou." Na začátek, bych si dovolil položit hádanku. Jaký je rozdíl mezi nebezpečným vlakem a "Nebezpečným vlakem"? No přece žádný, je to barevné a hýbe se to a to divákovi musí stačit. Sám jsem se divil, jak tempo tohoto filmu příjemně utíká, jako krajina za oknem a jak se v tomto, nechtěně komickém příběhu všichni snaží zastavit vlak, u kterého by stačilo zatáhnout za záchrannou brzdu, což samozřejmě nikoho nenapadlo, protože mezi cestujícími nebyl dobrý voják Švejk a protože by jinak děj trval, tak třicet minut. Nehledě na to, že se ve filmu objevuje bytost "Q", ze Strar Treku TNG, které by stačilo lusknout prsty a bylo by po vlaku, ale to bych byl ochuzen o ten nesmyslný způsob vystupování a nastupování za jízdy, u kterého jsem se opravdu zasmál a o ten neuvěřitelný paradox s cestujícím ve vlaku, který dostal infarkt, ale nemohl do nemocnice, protože byl ve vlaku, který měl narazit do nemocnice i o dramatický závěr, v němž odpojenou a vykolejenou lokomotivu, řítící se do propasti, pro jistotu vyhodí do povětří, kdyby ten pád náhodou přežila. (16.09.2015)

Vlastně jsem se u tohohle filmu docela dobře bavil. Vždycky mě dokáže zlepšit náladu, když hledám, co už jinde bylo a co udělali zas úplně stejně. Ke konci jsem si říkal, že tam ještě chyběl nějakej tajnej zlej agent CIA nebo FBI a ani žádnej nebezpečnej náklad v tom vlaku neměli. Jinak ovšem se scénárista připravoval moc pečlivě. Pročetl všechny starší filmy o vzbouřených vlacích, nastudoval technickou vlakovou literaturu z knihovny kačera Donalda a pak se pustil do výpisků z výše zmíněných scénářů. Když to měl hotový, řekl si, že si zajde na panáka, trošku přebral a pak své dílo dokončil. A voilá, vznikl nám Nebezpečný vlak jak se patří. Ale stejně mi přijde, že už od Přejezdu Kassandra v tomhle žánru nevzniklo nic novýho ani dobrýho. (23.02.2006)

Snímek Nebezpečný vlak nemohl uniknout mé pozornosti, protože se mi vlaky, vláčky či koleje líbí odmalička a tak jsem se na tento béčkový počin podíval. A to dokonce dvakrát, přičemž mezi oběma shlédnutími uběhlo několik let. A zcela překvapivě jsem musel upravit své hodnocení, protože se mi napodruhé paradoxně líbil o něco více. Samotný příběh asi není třeba moc představovat - vlak celou dobu jede po kolejích ( zcela překvapivě ), něco se na něm pokazí a lidé v něm ve spolupráci s týmem expertů někde na centrále se snaží jej zastavit. To vše v tomto snímku bylo, stejně jako nevyhnutelné vykolejení v nějaké zatáčce, v níž nějaký pitomec kdysi postavil třeba chemickou továrnu, jadernou elektrárnu nebo alespoň nemocnici plnou pacientů. A ještě jedna věc se zde opakovala - ve vlaku jede náhodou hrdina, který všechny zachrání svou chrabrostí a nápadem za všechny peníze. Nevím jestli tvůrci nenašli někoho lepšího nebo hezčího nebo mladšího, ale Lucky Singer v podání postaršího Roberta Uricha byl naprosto příšerný. Vzhledem ke svému věku a také silnější postavě vypadalo směšně, když Lucky vypadl v jedné scéně z jedoucího vlaku, který shodou okolností měl právě obkroužit obloukem horu a stihl vrchol přeběhnout na druhou stranu a z portálu tunelu skočit na lokomotivu. Těšil jsem se na pěkné záběry jdoucího vlaku a okolní přírody, kterou nám režisér opravdu nabídlo. Bohužel zapomněl jaksi přidal vlaku trochu na rychlosti, protože na záběrech jela souprava docela pomalu, takže si myslím, že by cestující s trochou šikovnosti dokázali lehce vystoupit. Čitelné byly i napínavé scény, kdy třeba nešlo a nešlo navléci lano a hle - v poslední chvíli se to podařilo a takových bylo více. Co ale filmu nemůžu upřít je stoprocentní dávka napětí a akčních scén bez zbytečně přidaných náhražek. I když pár dojemných scén mezi otcem, synem a macechou zde nechybělo. Ještě že stopáž 87 minut byla tak akorát, aby bylo celé vlakové zachraňování vhodně ukončené. Zkrátka tento vlakový příběh nese všechny znaky béčkového filmu, který asi nemusíte vidět, ale až tak úplně špatný není. Jak jsem psal na začátku, po druhé podívání jsem zvedl hodnocení a tak si u mne Nebezpečný vlak vyjezdil dvě hvězdičky na kolejích **. (12.09.2017)

Ach jaj, tie kanadské televízne filmy, ktoré sa hrajú na niečo viac, ako v skutočnosti môžu ponúknuť. Keď opomeniem vizuálnu stránku, tak do očí bijú hlavne dialógy a množstvo klišé, ktoré sa niekedy so zdravým rozumom ťažko dajú prehltnúť - iritujúce neustále obviňovania seba či druhých - toho fagana by som namieste pridusil. Svojím spôsobom si to síce dokáže držať dávku napätia, ale to jej jeden z mála plusov. Druhým je to, že katastrofické filmy s vlakovou tematikou, na rozdiel od lietadiel je ich výrazne menej, môžem. Robert Urich v roli vlakového Bruce Willisa - vďaka, ale radšej nie. Len vzhľadom na televízne spracovanie a oklieštenosť výdajov na efekty či akciu, prižmúram oko. (07.09.2016)