Šéfkuchař na grilu

Celkem příjemná Favreauova šílenost, do které se mu podařilo do menších roliček nalákat pár zvučných jmen. Příběh je vybudován na pěkné řádce klišé, ale dokázal mě několikrát rozesmát, takže klišé ať vezme čert. Hlavní hrdina a režisér v jedné osobě je poměrně sympatický a nemá problém film utáhnout. Méně sympatická byla jeho multikulturní smečka poskoků, ale při trošce snahy se dali překousnout. Největší dojem na mě dělala rozhodně kupa dobrot. Prakticky jsem během sledování prožíval gastronomický orgasmus, a to jsem na sebe nesahal a ani jsem k tomu nenutil nikoho jiného. Naopak mi překážel přehršel sociálních médií, ale chápu, že to bylo hlavním takovým symbolem střetu dvou generací. Trošku to vypadá, že se s těmi všemožnými animacemi, co kdo píše, roztrhl pytel. Člověk to vidí častěji a častěji a já zrovna nepatřím do fanklubu. Odpustil bych i několik srdceryvných příběhů a promluv do duší. Celkově bych se přemohl dát snad i 4 kousky. Celkový děj je takřka o ničem, když se nad ním člověk na moment zamyslí. Nicméně jsem se během přátelské stopáže ani chvíli nenudil a několik pasáží je celkem vtipných. Jen jsem nedovedl docenit sypání mouky do intimních partií. Při první příležitosti však rozhodně vyzkouším. (02.10.2016)

Šéf je skvelý film pre každého, kto má rád jedlo a varenie. Vidno, ako veľmi si pri ňom Jon Favreau (po ťažkom natáčaní 200-miliónového Iron Mana 2) potreboval vypnúť. Relax a feel good: to sú slová, v ktorých znamení sa snímka ladne, nestresovo nesie. V jej priebehu sa nestane nič tragické. Nikto neumrie, nikto nikoho neokradne, dokonca ani ten policajt im nedá pokutu (je to frajer!). A to je úžasné. Zároveň je vidieť, že Favreau téme rozumel (alebo si najal niekoho, kto jej mimoriadne dobre rozumel), vďaka čomu Šéf ponúka množstvo veľkých kuchárskych právd (street food skutočne za istých okolností môže výrazne predbehnúť kvázi renomované kamenné reštaurácie, varenie z čerstvých a kvalitných surovín je najviac, príprava pokrmu priamo pred zákazníkom detto). Láska ku kulinárstvu je očividná z každej dynamicky natočenej scény s nákupom surovín, varením a následnou konzumáciou. Zároveň je na filme osviežujúce, že postavy sú ľudia a aj sa tak správajú, čo je vidno na vzťahoch medzi otcami a synmi alebo medzi bývalými manželmi, ktorí po rozvode zostali priateľmi. Jon Favreau tento film veľmi potreboval. A my tiež. Hoci sme si to neuvedomovali. Díky Jon, máš to u mňa, kamoš. John Leguizamo je samozrejme fantastický (a Oliver Platt boží). (02.12.2016)

Vůbec nevím, proč se takové filmy točí, to je mi fakt záhadou. Rádo by kuchařská, svěží a oddychová komedie, jejíž kvalita klesala raketovým tempem dolů. Přes obstojný začátek, nudnou druhou třetinu a naprosto klišovitý konec. A já se starý vůl, zase nechal napálit těmi procenty. Sakra. Nešly už mi moc ve škole a tady, dost často taky. Ale slibuju, že se je do budoucna naučím, abych se podobným kolapsům jednou pro vždy vyvaroval. (20.02.2015)

Asi jsem už všemi kuchařskými show i filmy z prostředí profesionálních kuchyní trochu přesycen, takže mě snímek ničím neohromil, snad mě překvapilo jen to, že mi chlapec v roli Carlova syna nebyl protivný. Mohl bych hodnotit i čtyřmi kousky, to by ale nesměl scénář postupovat tak průhledným způsobem k přešťastnému konci. No, alespoň jsem si užil přítomnosti Sofíe Vergary a Scarlett Johanson byla na té pohovce naaranžovaná velmi decentně a přitom chutně. (02.01.2019)

Ladně, bezbolestně a zcela zapomenutelně plynoucí pohádka o tom, kterak se král vzdal vlády nad svým královstvím a stal se hloupm (a bezstarostně šťastným) hloupým Honzou válejícím se za pecí. Budiž mu to přáno, aspoň se u toho skvěle najedl (nesledovat na lačno, smrt na utopení ve slinách pak hrozí velmi akutně). 7/10 (06.10.2014)