Zrození národa

Ono to vůbec nebylo špatné, ale já prostě nedokážu zaujatě sledovat tříhodinový němý film, bez toho aniž bych se nudil. První hodina je těžce rozvleklá, v té druhé je už občanská válka a bitevní scény jsou fakt dobré, například moment když hlavní hrdina naláduje nepřátelské (seveřanské) dělo svojí vlajkou je fakt nezapomenutelný. Po občanské válce dostanou padoušští negři roupy a darebný, falešně zvolený mulat v jejich vedení chce s pomocí negrů ovládnout svět. Jenže hlavní hrdina si to nenechá líbit a s pomocí dalších statečných mladých mužů založí Ku Klux Klan a dá všem těm negrům pořádně na prdel, takže se dočkáme se monumentálního happy endu. Poslední hodina je fakt dobrá, dá se říct až výborná. Díky velkolepé dynamické hudbě jsem při nájezdech KKK měl fakt pocit "jo dejte to těm negrům sežrat". Celý film je navíc doplněn historickými komentáři a letopočty, dočkáme se i atentátu na Lincolna. S hodnocením je to těžké, ale volím tu hodně nižší variantu, protože když vás opravdu baví jen jedna třetina filmu (i když mistrná) je to fakt málo. Do hodnocení jsem nezahrnoval fakt, že jde o rasistickou propagandu, bral jsem to s nadhledem a párkrát jsem se fakt zagebil, jako např. u scény s inspirací image Ku Klux Klanu, když hlavní hrdina vidí malé bílé děti, jak schoulené do prostěradla straší malé negry. Ta scéna je fakt kouzelná. Takže berte, nebo nechte být, ale doporučuju spíš hodně trpělivým divákům. (24.09.2006)

Vydržet se tři hodiny dívat na němý film je buď odvaha nebo bláznovství, každopádně kdo to vydrží, má můj obdiv. Z historického hlediska se jedná o přelomové dílo a v kontextu doby o největší počin své doby. D. W. Grifftih zde ukazuje válku Severu proti Jihu, která vyústila mj. ve zrušení otroctví. A o černochy, tedy negry, jak jsou zde nazývání, tu jde. Ve filmu hrají jak skuteční negři, tak běloši s mejkapem tak nedokonalým, že je hravě poznáme. Černoch je tu zobrazován jako zlo, které je třeba potírat a z tohoto hlediska se jedná o neoddiskutovatelnou kontroverzi, přestože film vznikl půlstoletí po zobrazovaných událostech. Ale na druhou stranu je třeba si uvědomit, jak to v Americe vypadalo ještě v 60. letech 20. století, vyhrazená místa černých v autobusech, atentát na Martina Luthera Kinga atd. Rasové problémy nejsou vyřešeny, přestože v čele USA právě stojí Obama. No D. W. Griffith by se asi divil, kdo necelé století stojí v čele národa, jehož zrod v tomto veledíle zfilmoval. Zrození národa je pro kinematografi významný film, ale tři hodiny je fakt moc a nebudu předstírat, že jsem se nějak moc bavil. Kritérium dnešních filmů je zcela jinde. Očima tehdejšího jasných pět, toho dnešního, který má o film skutečný zájem tři, "obyčejný divák Ordinace či Ulice", kterých je asi tak 99% by dal odpad. (11.05.2009)

Velkolepé, kontroverzné a nekonečne dlhé. Asi sa nemýlim, keď poviem, že sa jedná o jeden z prvých historických veľkofilmov. Za všetko hovorí ale fakt, že som dokázal prebdieť celú tú ukrutnú 3 a 1/4 hodinovú stopáž. Aj keď som mal v prvej tretine jednu slabšiu chvílku. Jeden postreh si neodpustím - prečo boli belosi natretí na čierno čiernejší ako samotní černosi? (19.02.2015)

Rytmus filmu je silnejší ako príbeh samotný, ale charakter, najmä druhej polovice, naň nedovoľuje zabudnúť. Prečo ? Otvorená propagácia Ku-klux-klanu, ako záchrancu černochmi gniaveného juhu USA a ukázanie negrov (tak sú nazývaní v titulkoch), ako násilných, pudovo jednajúcich poloopíc, nenechá dnes, v čase vynútenej rasovej korektnosti, chladným asi nikoho. Viem pochopiť, že syn plukovníka Konfederácie asi nemohol konať a zmýšľať inak, pravda je však možno kdesi inde: niektoré zo scén naozaj prihrávajú teóriám, že Griffith celý ten prehnaný rasizmus myslel ako jeho výsmech. Vyvážené tempo podporuje prirodzené striedanie obrazu aj strihu v sprievode priliehavej hudby. Statické detaily tváre sú vzápätí zamenené za dynamické polocelky, či monumentálne výjavy bojov, ktoré akoby vystúpili z obrazov krajinárskych majstrov, individuálne osudy prechádzajú do zobrazení histórie národa bez akýchkoľvek násilných prepojení a naopak. Jedna z najzaujímavejších scén je priebeh atentátu na prezidenta Abrahama Lincolna v divadle. Forma celého opusu, prevratného diela kinematografie, zrodiaceho veľké príbehy bola vyprecizovaná vo vyše 600 krátkych filmoch (akýchsi cvičebných etudách), ktoré Griffith dovtedy nakrútil. Dospel tak k svojbytnému filmovému výrazu práce s kamerou, obrazom, strihom i hercami. Trojhodinový monument si zaslúži byť videným i dnes, a to napriek spomenutej kontroverznosti. (09.05.2006)

3 hodiny je extrémne veľa na nemí film. Ešte keď sa k tomu pridajú 2 hodiny vaty tak to má zničujúce účinky. Priznám sa pozeral som to 2 týždne. Bolo to utrpenie. A hoci to malo silnú myšlienku a strhujúci záver koniec tie 2 hodiny nevykompenzoval. Zaujalo ma tu hlavne meniaca farba bielko čierneho obrazu. Každý interiér a exteriér mal vlastný odtieň to som doteraz nikde nevidel. Na ten rok dosť zaujímavý strih. čo stojí tiež za zmienku je fakt že tu hrali aj černoši. Avšak iba vo vedľajších úlohách. Negri ktorý mali nejakú významnejšiu rolu boli nafarbení belosi. Nemám ani potuchy prečo to spravili ale bolo to tak. Za vrchol považujem nájazdy kukluxklanu.... to bola paráda. (03.04.2014)