Zrození národa

Jak velké ego musí Parker mít, když si napíše a zrežíruje film, ve kterém se pasuje skoro na mesiáše (a svou postavu si ad absurdum zbožští - například tím, že se Turner nakonec sám nechá zajmout, i když ve skutečnosti ho našli zahrabaného v díře, kde se schovával). Film je to ze své podstaty působivý, i když velmi černobílý, bez přesahu do dnešní doby a bez snahy o vykreslení problému. Hodnotu to má opravdu jen jako vytrucovaný negativ k Grifithovi. Jinak je to jen očekávané. (03.02.2017)

I když tak nějak čekáte, co se bude dít, je to dobré. Jsou zde scény, které jsou skoro neočekávané, myslím z hlediska toho, jak jsou drsné. A pak najednou střih, některé scény jsou záměrně ustřiženy dřív, než abychom viděli podrobnosti, ale také fungují. Dobrý snímek o tom, jak také vypadalo otroctví v Americe. (29.12.2016)

║Rozpočet $8,5milióna║Tržby USA $15,861,566║Tržby Celosvetovo $16,800,000▐ určite dosť smutný film a ďalšia drsná etapa utláčania černochov v 19.storočí v slobodnej severnej amerike, film má hneď niekoľko silný a drsných momentov, ktoré rezonujú, réžia je snaživá nedá sa nič uprieť ale chcelo by to určite zručnejšie ručičky aby to ako celok lepšie vyznelo /60%/ (15.03.2017)

Americký černošský herec Nate Parker zastrešil v snímku štyri funkcie naraz, a tak je ako hlavná postava pred kamerou, taktiež ako režisér, za ňou, ale aj napísal scenár a financoval projekt, ako jeden z producentov, a podotýkam, že popri týchto všetkých funkciách, si výsledný snímok, neudržuje takú úroveň, ako sa na názov filmu - patrí. Už raz, pred sto rokmi, ešte v nemom filme, prišiel rasistický, kontroverzný vizionár David Wark Griffith s rovnakým názvom : Zrodenie národa, kde z černochov urobil maximálnych fackovacích panákov, čo sa odzrkadlilo v nasledujúcich rokoch... Ten film, i napriek jeho určitým kvalitám, som zatiaľ ešte nevidel, a ani po tom extra netúžim, pretože tuším, aký je jeho obsah. Téma : OTROCI, otrokárstvo, je v posledných časových pásmach, spracovaná, už pár krát, pričom kvalitatívne, o čosi na vyššej úrovni, námatkovo : 12 rokov otrokom, Divoký Django. Parker stelesnil postavu Natea Parkera, Kazateľa, ktorý chodí po rôznych statkoch, aby prehováral rebelských otrokov, aby sa podriadili svojim pánom - otrokárom. Ako takto navštevuje tieto nepekné miesta, zisťuje, či skôr uvedomuje si, že je na čase, aby sa s týmto nekalým konaním niečo urobilo, a tak sa schyľuje k POVSTANIU, k vzbure, ale nebude to mať veľký EFEKT, na zmenu systému, to si budeme musieť počkať do zrušenia otroctva, po občianskej vojne, za účasti Lincolna, ale tu sme ešte niekoľko desiatok rokov, pred týmito udalosťami, ktoré by si zaslúžili lepšie spracovanie, síce sa na to dobre pozerá, ale po skončení si premietnem jednotlivé obrazy, a sám sebe vravím : „ Že niečo tomu chýba” ... , napríklad, čo mi vadilo, je prílišný náboženský fanatizmus hlavnej postavy... (12.03.2017)

Černý muž pod bičem otrokáře žil... zpívali jsme si u táborových ohňů jako malí kluci a pochybuji, že si skutečný význam těch slov tehdy někdo z nás nějak zásadněji uvědomoval. Dnes takovéto filmy působí pateticky, obzvláště v éře klekání a přiblblých hnutí BLM, kdy se od bílých vyžadují omluvy a dokonce reparace za to co se stalo před 150 - 300 lety. Doba to byla šílená, to ano. Do Afriky se jezdilo pro otroky podobně jako do Ameriky z Anglie pro dřevo. Jenže nebyli to bílí, kdo by někoho někde v savanách honil. Byli to sami Afričané co lovili své bližní a pak je na tržištích překupníkům prodávali. Jenže o tom se jaksi nemluví. Být koupen nebyla žádná výhra v loterii. Cestu přes moře řada lidí v šílených podmínkách vůbec nepřežila kvůli nemocem, špatnému zacházení, nedostatku jídla i díky dlouhé cestě kdesi v podpalubí v řetězech. Pak většinou následovalo další tržiště a práce většinou na farmě nebo plantáži. Těch, kdo se k otrokům chovali hezky moc nebylo. Jednak to nepatřilo k bontónu doby a pak pro ně to byl majetek a otrok měl cenu jen když mohl pracovat. Nemocný nebo starý otrok naopak byl brán jako darmožrout. Farmářům se nedařilo vždy dobře a když byla neúroda nebo sucho, museli šetřit. A tak se šetřilo an stravě, vynucovaly lepší výkony... Padaly drakonické tresty za nejmenší prohřešky. Zde vzniká černošské americké blues, žalozpěvy o těžkém osudu a životě...  Je logické, že v tomto podhoubí čas od času došlo ke vzpouře ať už z náhlého impulzu nebo ze strany někoho inteligentního jako byl Nat Turner, kterému se na rozdíl od ostatních dostalo vzdělání. Z pohledu dneška je až nepředstavitelné jaké věci se tehdy děly. Jak odporné zločiny páchali bílí na svých bližních a pak v klidu šli na nedělní kázání do kostela. Ano, dnes můžeme být plným právem pohoršeni. Mluvme o tom a snažme se aby se toto nikdy už neopakovalo. Ale nějaké klekání? Reparace? Divák si nesmí tehdejšího farmáře či majitele plantáže osmnáctého či devatenáctého století moc idealizovat. Rozhodně se nejednalo o žádné výkvěty humanismu. Jim šlo o zisk a leckdy samotným o přežití. Chovali se k otrokům tak jak se k nim chovali otcové a dědové. Lidšký život měl tehdy bohužel malou cenu a to se týkalo i bělochů. Stačilo v Anglii ukrást kousek chleba a pokud by soudce kruťák dostali jste v té době jednosměrnou jízdenku do nějaké trestanecké kolonie do Austrálie... Film zcela přesně nekopíruje život Nata Turnera, ale s dovobým zpracováním i tehdejšími poměry si tvůrci vyhráli. Já bych nebyl tak přísný, film beru jako výlet do historie a myslím si, že Nate Parkerovi se povedl. Dávám za 4 chomáčky bavlny. * * * * (17.07.2021)