Když vane vítr

Animovaný film, skôr taká satirická verzia britského filmu Vlákna, o jednoduchosti postaršieho páru na prahu senility - akurát že oni seba naivne zaradujú ešte do stredného veku. Pád atómovej bomby riešia po svojom, naivne a len na základe vládnej priíručky, ktorá však neodpovedá na všetky okolnosti, ktoré atómovku sprevádzajú. Animácia je veľmi jednoduchá a musím priznať, že sa mi ani nepáčila. Starecká zábudlivosť a naivita (nespomínam ju toľko veľakrát nadarmo) dodáva filmu kúsok humoru (spomínanie si na staré "zlaté" časy počas 2. sv.v, neustále mýlenie si Rusov s Nemcami). Ale celý čas som očakával, že ich naivita už raz konečné narazí na tvrdú realitu a bol som zvedavý, ako sa s ňou vysporiadajú. Bohužiaľ ona neprišla, a tak aj kvôli tomu, aj kvoli animácii, musím íst s hodnotením nižšie. Každopádne je to zaujímavý námet. Hodnotenie: 65% (21.02.2014)

Objeveno náhodně díky jednomu z miliónu "top" listů. Nepřekvapila mne spolupráce Rogera Waterse na tomto snímku, který opravdu zpočátku vypadá jak oficiální vládní výukové video. Možná i díky tomu bylo pro mne těžké si najít k postavám cestu. Všechny pochyby a nedorozumění však odvál vítr, stejně tak jako odvál svět Jima, Hildy a vlastně i můj. Vysoká laťka Vláken zůstala nepokořena, nicméně husí kůže posledních 30 minut spolehlivě ukázala, že Murakami si pět hvězd zaslouží. (29.11.2014)

Opět jeden z těch polozapomenutých filmů, které si to vskutku nezaslouží. Už jenom kvůli tématu, které, ač dnes ne tolik viditelné, je stále přítomno. - Postarší manželé se poklidným způsobem připravují na možnost jaderného útoku. Manželce se příliš nezamlouvají zásahy do její domácnosti, ale její muž metodicky postupuje podle vládní příručky. Žádná příručka vás ale nepřipraví na to, co je za její poslední stranou. V takovém případě je totiž lepší číst Blbli. (11.02.2008)

"When the Wind Blows" můžeme popsat jako "Hrob světlušek" s důchodci a britským naturelem, ale byť to může dát určitou vágní představu, co od snímku čekat, zdaleka to nepopíše jeho hlavní kvality. Jádro filmu představuje jeho premisa převzatá z předlohy Raymonda Briggse. Ta pojímá téma atomové války a nukleárního holocaustu optikou obyčejného párečku důchodců žijících na venkově, jejichž vztah se za léta společného soužití ustálil do podoby drobných rituálů a přijatých rolí. Od nich se pak odvíjí jejich bezprostřední přístup k hrozbě, která je tak devastující, že ji postavy ani nedokážou pojmout v celé její závažnosti. Co do konceptu vlastně můžeme "When the Wind Blows" označit jako protiválečnou travestii, kde je tradiční obraz atomové války rozkládán obyčejností a lidovostí ústředního páru staromilských důchodců, kteří novou válku neustále naivně poměřují s tou, kterou přežili a z níž se v souladu s dominantní ideologií otřepali. Nicméně postupem času se lehkovážností začnou pronikat hořké až depresivní tóny, když z prvních náznaků začne být jasné, jakým směrem se bude osud stařečků ubírat. Při tom ale film nikdy nehraje prvoplánově na city, ale opět svou působivost staví na kontrastech a diváckém uvědomování si důsledků věcí, kterým postavy nerozumí, případně které si nechtějí připustit. (20.04.2014)

Dalsi genialny dospelacky animak. Tentoraz na temu nuklearnej vojny. A uplne ma to zmietlo. Pribehovo, myslienkovo aj formalne. Ta kombinacia stareckej naivity s neuprosnou realitou je spociatku mila, po vybuchu kruta a vo finale emocne zdrvujuca. Velka pecka a ako bonus hudba od Rogera Watersa. 10/10 (08.06.2019)