The Guest

Precizně šlapající žánrovka pro dnešní přesofistikovanou kinematografii znovu objevuje sílu základních konceptů ve stylu osmdesátých a devadesátých let (k dané éře ostatně film odkazuje stylem hudby). The Guest se nesnaží diváky zaskočit nečekanými zvraty ani vodit za nos všemožnými odkazy, ale naopak staví na dokonalém naplnění očekávaných schémat a žánrových atrakcí. Při tom vyprávění stojí v prvé řadě na hereckých výkonech, kde každá z hlavních i vedlejších postav skvěle ožívá díky přesně vybraným aktérům. V čele pak stojí titulní postava v uhrančivém podání Dana Stevense, který se ukazuje jako herec, pro kterého bylo Panství Downton moc malé a silně omezující. Jeho výkon, kde si stejně jako postavy ve filmu kolem prstu omotává i diváky, s přehledem přebíjí kariérní stín masově populárního britského seriálu a nechává nás napjatě vyhlížet Stevensovy nadcházející kroky. (21.12.2014)

Zručne nakrútený a zahraný thriller, ktorý už od úvodu pritiahne pozornosť diváka. To však nevydrží celý čas, postupom času sa dejová linka začne stále viac a viac prepadať do typickej schémy, kedy sa z ochrancu stáva nepriateľ, vlastne už veľmi skoro sa dá odhadnúť ako sa bude príbeh vyvíjať. Na druhú stranu, koniec ponúkol aspoň istú dávku napätia a akcie. Mysterióznu atmosféru by som tu ale nehľadal, jediná mysteriózna vec je až na samotnom konci a to iba v spojitosti s hlavnou postavou. Pohodový thriller na upršaný večer. 70/100 (09.07.2015)

"Nikdo z venčí nesmí vědět, že subjekt je pořád aktivní." Vojenské experimenty nám již přinesly soustu skvělých výsledků - aspartam, nervový plyn, jadernou bombu a nyní usměvavého sympaťáka Davida. Je to hodný kluk, takže jestli mi svým úmrtím šéf uvolní pracovní pozici, šikanující spolužáci schytají zásah chilli papričkami a feťáci se spravedlivě rozdělí na mrtvoly a obviněné z vraždy, tak já stojím za Davidem. Poskytnu mu alibi a nikdy se nebudu ptát po jeho skutečné identitě. Jenže rodina Petersenových to takhle jednoduše neviděla a to je škoda. Pro mne v tu chvíli nastal problém, protože nerad měním dres uprostřed zápasu a tak já jsem odhodlaně stál na straně Davida od startu až k restartu. Takový rodinný přítel se zkrátka moc často nepotkává. (25.04.2016)

Já jsem si vlastně nebyl vůbec jist, co jsem to vůbec viděl. A popravdě si tím nejsem jist ani teď. The Guest je totiž nejdivnější film snad v tomhle roce. Zároveň se ale ihned zařadí mezi ty nejbláznivější a dost možná i nejlepší. Tedy pakliže vezmu v potaz béčka. The Guest je totiž příběhově totální chujovina, i když se to jako kravina vůbec netváří. Má to ale v průběhu filmu tak brutální zvraty, že i Zeman v přímém přenosu by byl proti tomuhle filmu nic. Na druhou stranu ale musím pochválit postavu Dana Stevenese, kterej je naprosto neuvěřitelnej. Strašně mi připomíná Ryana Goslinga. A stejně tak jsem nadšený i z muziky, která je přesně v tom dochu elektronické scény současnosti, která se s radostí navrací do minulosti osmdesátek. Tudíž se dá pochopit, že v tom plno lidí vidí Drive. Já ho tam totiž vidím taky. (10.12.2014)

Zvláštní film. Od začátku nemáte páru, víte jen, že je něco jak být nemá, a s tímhle pocitem vás to nechá cukat se až téměř do konce. K tomu ano, má to v sobě ten nádech a la DRIVE a zajímavé charisma mne do té doby neznámého Dana Stevense. Jenže bohužel, to vysvětlení mi přišlo naprosto dementní, a slasherově hororový závěr sice bonbónek, ale už tím pádem nepříjemně úsměvný. Takže rozhodně zajímavý mix a film co zaujme a chytí, ale jak říkám, nerozdýchal jsem posledních 30 minut, tam se mi to rozpadlo namísto aby umocnilo. (29.12.2014)