Nezlomný

V době, kdy se Hollywood snaží přicházet s projekty více či méně narušujícími koncept klasického vyprávění, natočila Angelina Jolie "film bez ozvláštnění" - natolik neinvenční, akademický, schematický a šablonovitý, který se v zásadních momentech sice musí držet životopisných faktů, ale v těch dílčích je zcela jistě mohutně (konvenčně) dramatizován. Typický oscarový projekt (v USA premiéra 25. 12. 2014), který vzniknout tak před dvaceti lety asi by nějakou sošku ukořistil a dostalo by se mu větší pozornosti, než si zaslouží. Takhle zůstalo "naštěstí" pouze u 3 nominací, navíc v technických kategoriích. (08.06.2015)

Spoilery! Tímto filmem Angelina ukázala, že nevyniká pouze ve vystavování svých umělých předností. Dokázala vyrobit snímek, kde mi dokonce nevadil Jai Courtney, kterého normálně nenávidím. Podařilo se jí to zřejmě proto, že ho hezky rychle poslala tam, kde umí hrát nejlépe - pod drn. Před zhlédnutím jsem očekával podstatně více sportu a podstatně méně války. Tyto dvě složky byly ve filmu zcela naopak. Celkem mě překvapilo, kolik přistěhovalců tehdy v Berlíně v roce 1936 vyhrálo pro USA medaile. Pokud si chce tuto událost někdo velmi detailně přiblížit z černé perspektivy, nechť tak učiní prostřednictvím tohoto snímku. Kromě této krátké atletické vsuvky snímek nabízí ještě dvě velmi kvalitní pasáže. Brutálně napínavou a kvalitní asi měsíční plavbu na člunu ve třech lidech a čekání na vysvobození. Toho se kluci nakonec dočkali, ale skončili v pařátech nelítostného seržanta Wasabiho (přezdívaného pták), který si komplex ze svého mikroskopického údu rád kompenzoval na zajatých válečných agresorech. Snad právě ten pobyt v kempu byl malinko roztahaný a místy značně stereotypní. Nakonec však přispěchala Angelina s velice kvalitním závěrem a nechyběla ani dojemná tečka. Já jsem z jejícho druhého počinu značně nadšen. Věčná škoda, že si o rok později pohřbila režijní kariéru dost nevydařenou sračkou. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel FFilipCZ. (23.03.2017)

To je tak, když se nejschopnější lidi v oboru sejdou pod vedením někoho bez vize a talentu. Filmoví teoretici se vždycky dohadovali, kdo že je to ten autor filmu. A argumentovali těmi nejlepšími jako Občan Kane a Vertigo. Šli na to špatně. Že na režisérovi všechno stojí, nedokazují ty od mistrů, kde se snadno řekne, že tu geniální kameru dodal prostě kameraman, ale právě ty od privilegovaných rozmazlených a notně neschopných spratků jako Angelina Jolie, která si může najmout nejlepší lidi od fochu (krom herců), ale nic z nich nedostat. Pak je naprosto jasné, co tu chybí - režie. A tenhle film jde buď prospat, nebo za jeho prázdnou aroganci, proti které se mám leda tendenci co nejarogantněji vymezit, nenávidět. 1 a 1/2 (20.01.2015)

Angelina překvapuje svojí staromilskou, důslednou režií a velice uvědomělým tónem, kterým je nasáklý celý film. Není tam mnoho peaků, ale standart si drží celou stopáž. Bohužel tempo (tah na branku) dramaticky selhává a nedrží konzistenci. Vzhledem k bravurní úvodní desetiminutovce, která člověka patřičně navnadí je cítit stagnace po celý zbytek tohohle dobrodružného příběhu, který má základní dějovou premisu ze Shawshanku, avšak kvalitativně je o trochu níž. V podstatě bez sentimentu - za to palec na horu. Ženský to v Hollywoodu koulí zdatně (Bigelow, Jolie). Herecky OK, Deakins jistota. (16.07.2016)

Na povrchu možná film ze staré školy (díky Deakinsově velkofilmové, lehce kýčovité kameře), vypravěčsky ale úmorně monotónní drama bez fantazie a vlastního výrazu. Ten chybí také O'Connelovi, který z tváře nesundává stoickou masku a nedovoluje nám docenit jeho vnitřní boj, pro dramaturgickou funkčnost filmu kruciální. Navenek totiž Zamperini vinou vnějších okolností moc bojovat nemůže. Podobně jako hrdina 12 let v řetězech. McQueenův nekompromisní opus ale přes srovnatelné zpasivnění hlavní postavy netrpěl takovou repetitivností (do té míry, že přestává záležet na tom, v jakém pořadí jsou scény řazeny) a nevybízel ke kacířské otázce, proč máme sledovat utrpení zrovna tohoto muže. Protagonista Nezlomného je v úvodu definován všehovšudy jen svými italskými kořeny a skvělou fyzičkou (v běžeckých záběrech nápadně připomínajících Forresta Gumpa). O člověku, s kterým mám strávit hodinu v záchranném člunu uprostřed oceánu a další více než hodinu v japonském zajetí, bych toho rád věděl víc. Do slepé uličky vede i zlomyslná snaha o čtení proti srsti - torture porno s PG-13 ratingem, a tedy bez jediné gore scény, neberu. Zamperini není o moc plastičtější postavou než jeho sok, sadistický japonský dozorce, jehož vykreslení by bylo obviněno ze stereotypizace již někdy před 50 lety, kdy měl premiéru mnohem komplexnější Most přes řeku Kwai. Na věrohodnosti filmu ubírá a jeho schopnost vtáhnout diváka oslabuje vedle (nezáměrného?) oddramatizování také panický strach z humoru, který by dle tvůrců snad mohl narušit otupující (pro hrdinu i diváka) řetězec bolesti a utrpení. Doufal jsem, že alespoň přiměřenou komediální nadsázkou film prozradí autorský otisk bratrů Coenů. Ten se nakonec omezuje na jobovský charakter Zamperiniho příběhu, pro jistotu vypíchnutý pro-křesťanskými závěrečnými titulky (film samotný přitom náboženskou rovinu nijak nerozvíjí - ostatně jako kterýkoli jiný motiv). Kromě toho, že autentický epilog prozrazuje, o kolik větší dramatický a psychologický potenciál dřímá v Zamperiniho poválečném osudu, je zdaleka nejpůsobivější částí filmu. Za nezlomného se může označit ten, kdo pro tyto cca dvě minuty vydrží v kině sedět celé úmorné dvě hodiny. Možná to byl záměr. 45% (17.01.2015)