Cesta naděje

Sterilní, kýčovitý a hlavně nudný (ne)doják. Crowe spatlal v naivně nesmyslném příběhu všechna možná válečná i neválečná klišé, přidal špetku porozumění mezi bývalými nepřáteli, přihodil nádech romantiky a pustil to do světa. Aby byl zmar dokonalý, naprosto rezignoval na jakoukoliv mimiku. Ne každý točící herec je druhým Eastwoodem a Crowe, jak to tak vypadá, na režisérskou stoličku rozhodně nepatří. Ale kdoví - třeba se jen zastřeloval. Každopádně za tohle si ode mě víc jak 25% nevysloužil. (25.03.2015)

R. Crowe zažíva malú krízu, ktorá trvá už pomerne dlho. Posledné roky sa mu dobré role vyhýbajú a točí jednu blbosť za druhou. Kde sú časy Gladiátora alebo Čistej duše? Asi si povedal, že to skúsi sám, ale nedopadlo to podľa jeho predstáv. Na filme, kde je kopanie studne zaujímavejšie ako hľadanie vlastných synov v megahrobe Gallipolli bude niečo zle. Crowe natočil pekné obrázky, ale filmu chýbajú emócie. Nebyť dobrého obsadenia Crowe, Kurylenko, Erdogan( v Turecku i vo svete veľmi známe meno), tak je to prúser. Veľmi trápne vyznievali neustále prestrihy na osudový moment, keď začala streľba na jeho synov. Keď vysloví slová: "Tu ležia moji synovia" obleje vás pocit trápnosti, pomyslíte si či on vlastne nie je Nostadamus! a núka sa otázka či toto bolo natočené naozaj podľa skutočnej udalosti... R. Crowe réžiu nezvládol a po pár dňoch si pri slove Gallipolli spomeniem len na vynikajúci film P. Weira a skladbu od skupiny Sabaton Film iba priemer. 60%. (07.08.2016)

Tak ako som zistil, ze jestvuje francuzsky hnoj, a k jeho tvorbe vyrazne prispel Auteuil ato tou planobou menom Studnarova Dcera, taxom zistil ze uz reziruje aj Russell Vrana /Beautiful Mind, L. A. Confidential/. A nejde mu to, rezisersky je to roztahane, nudne, v strede prevladli az vatovo plane plky + ten otravny Jai Courtney : 25 % (06.12.2016)

Velice působivá až nezapomenutelná scéna umírání bratrů. Jinak více se mi toto drama pod kůži nedostalo. Příběh o hledání s pár flashbacky, které jsou to nejlepší, co zde vidíme je jen náznak toho, jak toto celé mohlo být skvělé, kdyby ale příběh kráčel po jiné cestě. Nestalo se tak a já tak většinou na tomto díle nalezl natahování a nudu v příběhu, kde hlavní hrdina pomalu nemá co hrát a o výsledku stejně víte daleko dopředu. Je to škoda, protože naděje na dobrý film tu byla. Žel, stala se z ní průměrná kvalita. Zcela zapomenutelná. 60% (28.01.2019)

Dramatická pohádka Russella Crowea chce být opečovávaným klenotem v kýčovité krabičce. Kýčovitá je, o klenotu ale mluvit nemůžeme. Nápady i emoce chybí, sledujeme průměrný příběh, kterak se otec-farmář-hledač vody ve vyprahlé krajině vydá hledat tři ztracené-mrtvé syny, kteří se účastnili jedné ze stěžejních bitev první světové války o Gallipoli. Vedli ji Britové s Francouzi proti Osmanské říši, úspěch by znamenal možnost napadnout tehdejší hlavní město Istanbul. Otec-Australan se v neznámém prostředí bleskurychle zorientuje, stihne se zakoukat do majitelky jednoho hotelu a získá přátelství, která mu umožní být blíž jeho poslání. Cesta neděje je bohužel ve své příběhové konstrukci předvídatelná prakticky po celou svou stopáž. Nabízí očekávatelné zvraty v očekávatelném pořadí. Výsledek je žánrově nevyrovnaný (narvu romantiku, i když se sem nehodí a hlavně nijak nestrhne – třeba „svíčková“ scéna je do očí bijící), flashbacky rušivé, scénář podle knižní předlohy je výrazně průměrný (jeden ze scénáristů je debutant a její autor, druhý má spíš televizní zkušenosti), herec Crowe už nám nabídl mnohem jistější momenty, režisér Crowe působí asi jako „tak třeba to vyjde.“ Nějaký apel ke smířlivosti mezi různými etniky jsem necítil. Naučené figury i obličeje jsou hezkým krášlením několika momentů, ale hlubších filmových prožitků se lehce otrávený divák ne a ne dočkat. Tentokrát osa obyčejný chlap v neobyčejné době nezabodovala. Těšil jsem se, velká škoda. Ale berme to tak, že jde o režijní debut!! (14.03.2015)