Domov

Obyčejný romantický sladkobol zneužívající k útoku na city Aspergerův syndrom. Sociální fobie uvedená v obsahu je zcela mimo. Stačí-li vám jen povrchní nástin toho, co tato porucha obnáší, jste vyznavači červené knihovny a SPOILER: máte rádi dobré konce, rozhodně po Domovu sáhněte, přes veškerou jalovost škodí v rámci "žánru autistických filmů" pořád míň než Rain Man. Na skutečně pravdivého Aspergera ale mrkněte na tohle (09.02.2017)

Mně tam se všemi bylo tak fajn, že by mě nemuseli dlouho přemlouvat a já bych sedla na cokoliv a nebo do čehokoliv a jela tam za tou nesourodou čtveřicí osůbek hned. Bylo tam nahozeno několik bolístek, které možná v určité míře trápí někdy každého z nás. Já se tam také našla, částečně v Lou, částečně v Tomovi a co se týká Fridy, tak jsem zažila úplně stejnou posloupnost, způsobenou smutkem u svých prarodičů. A mezi nimi pendloval sympatický Henrik, ovšem srdce ho táhlo pouze jedním směrem. Křehký, místy míně úsměvný film se dostal na to správné místo v mém srdci a já neváhám s hodnocením ani sekundu. Mé díky patří určitě i evulience3 za titulky k takovým filmům, co jsem zatím měla možnost vidět. (16.02.2016)

Milujem tieto malé veľké filmy, v ktorých sa vlastne dokopy nič nedeje a sú len akoby vystrihnuté z obyčajného života. Severský minimalizmus v kombinácii s hrejivým príbehom zdanlivo nejdú do kopy, ale tento film dokazuje, že sa to dá. Načo sa nezaoberať zbytočným vysvetľovaním, niekedy stačí príbeh nechať plynúť tak ako život až z toho vznikne jedno nádherné pohladenie pre dušu...Videné v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov. (10.06.2015)

Klasická líbivá festivalovka aneb "filmeček" u jehož podbízivosti a dějové systematičnosti se mainstreamová část festivalového publika radostí buší do kolen. A po zhlédnutí se tváří jako kdyby právě ztratili svou poctivost, inu stejně jako naše umaštěná a veskrze "velmi sympatická" hrdinka, která svého evidentně prvního junáka pustila do svého klína v sedmadvaceti letech. K tomu nesympaticky otravné děcko, ke vší hrůze ryšavé a otylé, hledající "smysl" svého dětství. A žalem zmírající stará mama pronášející plytká moudra o životě ve snaze najít svým "zatoulaným ovečkám" směr v životě. Sebelítostivé postavy bez osobnosti. No děs... Navíc vizuálně zcela nenápadité a nezajímavé. (08.02.2017)

Stačí aby mal niekto problém s komunikáciou a vytváraním sociálnych kontaktov a už je tu problém, a divili by ste sa aký veľký... Myslím, že z tohto pohľadu mala Lou veľké šťastie, že stretla takého chápavého a hlavne trpezlivého chlapíka. Nie každý má v živote také šťastie, a preto sú väčšinou takýto ľudia braní za večne zamračených podivínov, no pritom to tak vôbec nemusí byť. Na prvý pohľad obyčajný príbeh zo života, no zato veľavravný. A mne ulahodilo aj krásne prostredie chladného Islandu. 85/100 (10.01.2017)