Boj sněžného pluhu s mafií

Přiznávám jednu přihozenou hvězdičku za subjektivní nakumulovanou statisfakci, protože příběh je na plnou palbu malinko tuctový, ale já jsem prostě strašně spokojenej. Tohle představuje ještě víc než jen standardní severskou filmařskou preciznost, tohle je technicky jeden z nejvymazlenějších filmů vůbec. Žánrově dostáváme totiž okusit drsnou revenge kriminálku, jíž místy balancujíce na hranici parodie špikují černohumorné gagy, které ale k významu slova smrt přistupují docela cynicky, takže za břicho se budou popadat jen praví gurmáni. Se slovem mafie je neodlučně spojen všeobecný luxus a dostatek zajímavých figur, se zeměmi původu potom jejich svérázné a pečlivé ztvárnění. A teď to hlavní! Za zvuků vynikajíce padnoucího lokálního soundtracku se po celou stopáže filmu probíjíme nehostinným, ale krásným norským venkovem, který zapaden tunami sněhu dodává celému filmu nezaměnitelný mrazivý nádech, který fakt miluju, a díky kterému upřímně lituju, že jsem si tento kousek nenechal na jeden z horkých letní dní. Za sebe doporučuju všema deseti, je to art! 90% (03.03.2015)

Mám taký zaujímavý ZVYK pri pozeraní filmov. Ak ma nejaký zaujme, najlepšie aj meno režiséra, tak si dávam znovu R-E-P-E-T-E... To je aj príklad pre Hansa Pettera Molanda, od ktorého som videl strhujúci Odkaz vo fľaši s dvojicou detektívov, s ktorými som už mal tú česť, stretnúť sa... A k tomu ma taktiež interesuje jedna vec, že je mi tento tvorca doteraz neznámy, o to väčšia radosť si od neho znovu niečo pozrieť. Tak som aj urobil, ako píšem, a som opäť príjemne prekvapený, ako sa režisér predtým vycvičil, keď sa pripravoval na svoju novinku s detektívmi. Určite sa patrí spomenúť, že v oboch snímkoch mu bol OPOROU - parádny P-S-Y-C-H-O-P-A-T Pål Sverre Hagen, ktorý sa profiluje, ako herec, ktorý na seba strháva veľkú pozornosť. Za hlavnú HVIEZDU FILMU, ja isto považujem Stellana Skarsgårda, rodáka zo Švédska, ktorý si na moje počudovanie odskočil na sever Európy, aby si trošku oddýchol od hollywoodskych trhákov. A uznávam, že mu to fantasticky PROSPELO, lebo je vo svojej role, Nilsa, povolaním, ľudovo to nazvem, že na poriadnom stroji odpratáva v totálne zasneženej krajine - SNEH, za čo si ho obyvatelia, domáci v malom mestečku, zvolia, ako občan roku ! To je pekné, áno, to ho aj potešilo ! No, nepoteší ho to, že mu niekto zavraždil syna. Teraz pôjde po tých, ktorí v tom majú prsty, do toho sa zamieša srbská mafia, de - facto, samotná mafia, ktorá prosperuje v predávaní drog, je zodpovedná, ako prvotný spúšťač nasledovných situácii, pri ktorých som bol, ako obarený, je to obalené geniálnym čiernym humorom, ktorý vymenováva mená, už mŕtvych. Normálne som žasol, ako je film nakrútený, Nebojí sa násilia, krvi, postavy sú mimoriadne zaražajúce, najmä príchod Bruna Ganza, neveští nič dobrého. Na MARGO veci, dám na správnu mieru, že Nils zažíva Štokholmský syndróm... Je to film, ktorý diváka, človeka, zamestná od prvej do poslednej minúty. Treba vidieť ! (16.08.2016)

Tak tohle bylo opravdu ryze severské. :-) Na začátku jsem si říkal, dobře, další typizovaná žánrovka s automatickým dějem o to, že se jeden tatík nakrk, protože mu zabili dítě, a tak sám vykostí celou místní mafii...JENŽE tohle natočili Skandinávci...a ti to pojali po svém! Boj sněžného pluhu s mafií (český distribuční název je ve skutečnosti jeden velký spoiler) je vlastně spíš parodie na filmy o pomstě, tam, kde seveřané přisolili a objevuje se černý humor, je to naprosto vynikající, bohužel čas od času je to taky dost plané (tam, kde humor není, kde se to tváří vážně, hlavně tedy na začátku). Svým způsobem je to takové norské Fargo. Několik opravdu dokonalých momentů: mezititulky informující o právě zemřelých (kromě četnosti i hra křížů - římskokatolické a pravoslavné, sem tam i židovská hvězda), zmínka o roce bitvy na Kosově poli, rozhovor o původu a bydlišti ,,čínského" nájemného vraha, sob v radlici, homosexuální gangsteři v utajení, rozhovor srbských mafiánů o podmínkách v norských věznicích, scéna rozloučení nad hrobem mrtvého Wingmana, debata o gangsterských přezdívkách, čtení před spaním... Víte, co je to Stockholmský syndrom? PS: Papu zahrál chameleón Bruno Ganz v nějaké dokonalé metamorfóze! Wow... (16.02.2015)

Za okny se objevily hromady bílého svinstva, takže nemohl následovat lepší čas pro zhlédnutí tohoto sněhového klenotu. Dost by se zde podobný sněžný pluh uchytil. Na tento film jsem se dost těšil a měl jsem vysoká očekávání, což zpravidla končí tím, že jsem nakonec zklamaný. Snímek odstartoval poměrně vlažně. Ovšem od okamžiku, kdy se rozhodl vzít sympatický hlavní hrdina Dickman spravedlnost do vlastních rukou, neměl snímek chybu. Na scéně se objevuje jedna mrtvolka za druhou a celé se to děje ve strhujícím tempu. Divák nedostává nejmenší šanci se byť jen na okamžik nudit. To nejlepší na celém snímku je humor, který jednoduše nemá chybu. Vůbec netlačí na pilu, ale je všude. Nejvíce je tam, kdy byste jej nejméně čekali. Velmi mě potěšil hlavní záporák. To byla opravdu geniálně napsaná a vynikajícím způsobem zahraná postava. Prostor ve snímku zbyl i pro rozběhnutí nejrůznějších teorií, z nichž nejúžasnější byla tak, že člověk může mít buďto pouze teplo nebo pouze blahobyt. Nikdy nemá obojí najednou. Norské vězení patří k tomu nejluxusnějšímu na světě. Norsko je místem, které přímo vybízí ke zločinecké činnosti. Nejenže máte kam ukrýt mrtvolky, když jsou všude kolem metry sněhu a neustále sněží, ale když už se náhodou dočkáte zatčení, tak vás v nejhorším případě čeká pár let v poměrně kvalitních podmínkách, kde vám nebude chybět prakticky nic. Dlouho jsem se u žádného filmu takovým způsobem nebavil, takže sem nemůže z mé strany zamířit nic jiného než maximální hodnocení. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka eLeR. (12.01.2017)

Pochválil bych hlavně kameru (ty noční celky krajiny/města/letiště byly luxusní), zašmodrchání a vymknutí se z počátku lineární a mechanické pomsty a zábavného záporáka. Scénář se ale jen otře o psychologii ztráty (reakce manželky), nenabídne ani moc napětí, akce je minimum a není nijak zajímavá (byť tu zařve spousta lidí) a i když je dění průběžně shazováno, žádná velká řachanda se taky nekoná. Plus herecky je to tlumené, Stellan si celou dobu vystačí s jediným výrazem. Kreativní český název sice nelže, ale evokuje bizarní béčkovou podívanou, a tou to podle mě taky není. Takže ve výsledku průměr (nebo možná jen nedokážu ocenit ten subtilní severský styl), kterému by neuškodilo zkrácení o čtvrt hodiny. (21.02.2019)