A co dále, Baltazare

Život je někdy i hodně smutný a všichni musí čelit různým nepředvídatelným trápením... Malý černý oslík těžkým nákladům, fyzickému vyčerpání i týrání, dospívající dívka problémům ve vztahu ke svému otci a první lásce s krutým bezcitným klukem, starší muž podezření policie a jednomu nespravedlivému omylu. Na samotném filmu velice oceňuji Bressonovu práci při vyprávění příběhu obrazem, s podmanivou vizuální atmosférou (a dokonce narozdíl od starší Bressonovy tvorby i bez často zbytečných vypravěčských monologů!). Všechny dojímavé či naopak především kruté scény dokázal Bresson natočit a nabídnout s dobře zvoleným odstupem tak, aby divák nenabyl dojmu citového vydírání a zároveň aby to nepůsobilo zcela odtažitě, mělo přesto podmanivé (chvílemi až poetické) momenty a mohlo zapůsobit množstvím emocí. Ona i ta krutá smrt v závěru je díky prostředí louky a stáda ovec mírně poetická... Jenom vzhledem k tomu, jak je tento film hodně smutný, pocitově zcela vyčerpávějící a ke konci až mnohonásobně a bezvýchodiskově depresivní, nejsem si jist, zda se na něj chci dívat znovu. A tady asi mám i menší problém, ačkoliv hodně váhám i nad plným počtem hvězdiček, ta skličující bezútěšnost mě k závěru až příliš rozsekala a já bych si přál v tom najít alespoň jednu malou kapku naděje, která mi tu scházela. :( [85%] (26.06.2021)

Osel Baltazar a dívka Marie. Dvě čisté, snadno zranitelné a navzájem spřízněné duše na nehezkém to světě. Marie je navíc naivní, nechává sebou manipulovat, svoji nevinnost postupně ztratí (stejně jako iluze, něhu) a Baltazar toho jako osel moc nezmůže (a taky nesrovnatelně víc trpí). Jejich osudy jsou však propojené…Z filmu mám převládající pocit marnosti a lítosti. Zároveň však také solidního filmového zážitku. A takové jsou i 4*, které snímku posílám. (16.07.2014)

Film o oslovi, který na vlastní oči i kůži prožije ten fakt, že lidstvo je hříšné. A co dále, Baltazare se podle mě Bressnovi povedlo víc, než Muška. Filmařsky je sice stejně precizní, ale z hlediska atmosféry a příběhu mě chytl víc. Přišel mi i dost promyšlený a nakonec bych mu strašně rád dal plný počet, ale prostě nemůžu. Nemůžu, protože mě dost zklamal konec. Celý ten film ukazuje krutou realitu, ukazuje je skvěle, ale i v realitě je vždycky, ať se děje co se děje, aspoň zrnko naděje. Jenže tenhle film je beznadějný od začátku do konce a právě alespoň to zrnko, díky kterému bych si řekl "Jo, tak krutý může život a svět být.", tady prostě chybí. Navíc posledních 10 minut ten film zabíjí totálně a dělá z toho bezvýchodnou, nihilistickou depresi, jelikož se zde prostě pokazí všechno, co může (a SPOILER scéna, ve které se stará žena modlí, aby jí Bůh nebral jejího manžela a záhy na to manžel zemře mi přišla strašně směšná, jak z nějaké parodie KONEC SPOILERU) a proto mi ten film připadal na skutečné vyobrazení reality přehnaně pesimistický. Jinak jsem si ten film ale užil hodně, filmařsky je to naprostý skvost a Bresson mu rozumí, navíc zde si vybral skvělé téma a vedl ho většinu času obstojně. Určitě ten film stojí za pozornost, ale můj celkový dojem fakt kazí to finále. Vždyť i v nejpesimističtějších filmech třeba od Bergmana, např. Hosté večeře Páně je i to zrnko naděje, ale Bresson ho ignoroval jak tady, tak v Mušce. Tak se obávám, jestli náhodou i ostatní jeho filmy nebudou takové. Silné 4* (06.06.2020)

Au hasard Balthazar je „Crème de la Crème“ všeho, co jsem zatím měla tu čest jako filmový divák zažít. Krutý a zároveň křehký, jednoduchý příběh je vrcholem ryzí kinematografie. Oslík Baltazar je příkladem panenské pokory, snášející tíhu lidského zaslepení. Dobro, se kterým se lidé od nepaměti rodí je zahubeno zlem, hříchy a sobectvím, jež se snadno zakoření a neposkvrněná duše nemá šanci na přežití. Primární smysl humánnosti upadne v zapomnění. Bresson byl unikátním filmovým srdcařem, který natáčel věrný své životní filozofii a podle svého nejhlubšího přesvědčení, bez jakýchkoliv myšlenek na finanční profit nebo uznání. Ve všech jeho mistrovských filmových básních na nás dýchá čistá upřímnost a přirozená moudrost. (07.11.2011)

Je mi luto, ze si ludia vybijali zlost na faune, no ale stalinske represie v byvalom ZSSR boli skutocnym svinstvom, asi 6 - 7 genocid, ktore sa odohrali len v minulom storoci a Velky Skok Vpred Mao Ce Tunga - to boli masakre! Plus - len sa zacitajte do toho, co praktizovali privrzenci par - izmov /na zaciatok stacia a komunisti, bolsevici a nacisti/. To bolo prave peklo, sajrat , frajerina! Nejsem zruda, ale nejsem ani hlupa utlocitna bukvica, takze tak. Jo a skuste si pozriet Tarkovskeho Andrej Rublev /sceny s kravou a konom/ , pripadne nemecky film Der Ewige Jude 1940 /koncove casti su fakt masakrozne/ a potom mi nieco vypravajte : 5 % (02.02.2016)