Vzájemná důvěra

Marie hledala duši, která ji zachytí, až bude padat z betonové hradby. Z vejšky na znak a prásk! Matt nehledal nikoho. Holka mluvila a mluvila, až mezi matčiným šikanováním a zjištěním, že čeká bytost, našla onu nepříčetnou duši, která nejenže ji zachytila, ale celkově ji protočila vzhůru nohama a dala šanci ukázat se. Vzájemná důvěra je úžasná. Ať už mluvím o tomhle filmu nebo tak nějak...no prostě životně. Chápete? Je tam smůla, která se lepí na paty, špína světa..snad i životní moudra? Spletitá, životní cesta je úděl každýho z nás. To jsem si nikde nepřečet, to vím sám od sebe. Z oslnění a smutku, kterej mě občas přepadl, že jim nemůžu helfnout, mě napadlo, jak moc byl svět na hlavu, když mladičkou Adrienne Shelly nenechal ani pořádně se nadechnout. Z úcty k této mladé herečce, která byla světluškou filmu, posílám tam nahoru vřelej dík... (02.03.2010)

Nevím, komu se HH upsal, aby svedl točit takovéhle filmy (první komentář/kompliment jsem složila u Simple Men, dodatek pak u snímku Ned Rifle, viděla jsem ale celou řadu jich - až na to, že Hartleyovy filmy řadu netvoří, je to předivo, vzájemně propletené a dourčující - i tady, u filmu, který se do tri/tetralogického kompletu Henry Fool-Fay Grim-Ne Rifle neřadí, se alespoň autor knihy Člověk a všehomír jmenuje Ned Rifle - což je milý, vtipný detail, laskavě připomínající, že všechno vzájemně rezonuje a cosi niterného a privátního zrcadlí), jisté je, že musel slíbit, že v každém snímku někdo pronese větu "Drop dead!" Baví mě to, pro sebe filmům Hala Hartleye začínám říkat "bujóny", jsou výživné, hutné, přitažené, chutné, oblažující a esenciální - ozdravné. *~~ (24.09.2015)

RESPECT + ADMIRATION + TRUST = LOVE (?). Klasický Hartley v nejlepší formě mixuje humor s depresí a na místo nějaké precizní charakterové studie nebo katarzního „dějáku“ se soustředí na nevtíravě jemnou výpověď navlečenou na typicky americké vyděděnce (hloupá těhotná holka a nas*raný mladý muž), lehce absurdní stylizaci a především jeho typicky rychlé, ostře řezané a až muzikálně rytmizované dialogové výměny. A taky je to dobrá legrace, s typy jako dominantním tatíkem chorobně háklivým na špínu nebo jeho synem (hrdinou), který si nakumulovanou zlobu ventiluje rozdáváním přesně mířených ran do žaludku, zavíráním hlavy nadřízeného do svěráku a nošením ručního granátu. (09.04.2005)

Zvláštní, těžký film z USA 90.-tých let s výtečně napsanými drsnými dialogy. Hrdinové - těhotná opuštěná Maria, s prací i vztahy s otcem nespokojený Matthew - od počátku počátku řeší složité problémy, jak vůbec přežít svou situaci. Maria je po hádce s otcem (který po ní rozčílením zemře) vyhozena z domu, agresívní Matthew je po té, co sevřel hlavu šéfa do svěráku, vyhozen ze zaměstnání. Vyřeší jejich problémy opakované čištění koupelny, posluhování ovdovělé matce, nebo ruční granát? Naleznou se svou příšernou povahou zalíbení alespoň v sobě navzájem? Mimochodem - označení komedie v hlavičce filmu na ČSFD mohl dát jen cynik, nebo člověk, který tohle životní drama neviděl. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=pIgv4Tvx3V0 (24.06.2010)

Na youtube jsem viděl videoklip, kterej byl sestříhanej z tohoto filmu. Jelikož se mi písnička docela líbila, tak jsem to viděl tolikrát, že mi začalo vrtat hlavou, co je to za film. A nakonec jsem se na film podíval. Označil bych ho jednim slovem - divnej. Divný postavy, divný situace, divnej humor... Já jsem se na tuhle divnou vlnu nedokázal nějak naladit. Vyzdvihnul bych akorát pro mě do teď úplně neznámou Adrienne Shelly, která dokázala svou divnou roli zahrát naprosto uvěřitelně a přirozeně. Chtěl jsem se podívat na nějakej "normální" film, kde hrála, ale koukám, že za svůj krátkej život toho moc natočit nestihla... (04.06.2019)