Dogma - Rodinná oslava
Festen
The Celebration
Rodinná oslava
Režie:
Thomas VinterbergKamera:
Anthony Dod MantleHudba:
Lars Bo JensenHrají:
Ulrich Thomsen, Henning Moritzen, Thomas Bo Larsen, Paprika Steen, Birthe Neumann, Trine Dyrholm, Helle Dolleris, Bjarne Henriksen, Gbatokai Dakinah (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Psychologická a spoločenská dráma, ktorá sa odohráva v luxusnej vidieckej vile počas rodinnej oslavy šesťdesiatych narodenín úspešného hoteliera, sa zameriava na rozkrývanie skutočných charakterov jednotlivých postáv. Tvorca vykresľuje individuálne rysy a psychologické problémy svojich hrdinov, ktorým sa počas oslavy vracajú traumatické spomienky na detstvo. Obraz harmonického rodinného stretnutia, ktoré sa postupne preklenie do vzájomných slovných i fyzických konfliktov medzi jednotlivými členmi rodiny, vypovedá o morálnej a etickej kríze dánskej spoločnosti. (Film Europe)
(více)Recenze (352)
Obří rodinné sešlosti plné formalit jsou zkrátka zlo. Někteří egoističtí hlavouni rodiny, kteří svolávají tetičky a synovce i z toho nejzapadlejšího kolene, aby uctili pseudo-důležitost rodiny si zkrátka neuvědomují, že z násilného slučování příliš rozdílných lidí do jedné intimní společenské akce nemůže vzejít nic dobrého. Rodinná oslava tohle pěkně ukazuje. Navíc dobře dává do kontrastu formální, uctivé chování navenek s odhalováním skandálních kostlivců ve skříni. Ne všechno je v Rodinné oslavě detailně propracováno a postavy se ne vždy chovají logicky, ale jako komorní drama nelze než doporučit. 7/10 ()
pre mňa osobne bezchybný a veľmi silný vrchol dogmy, kde som žral tú formu, nerušila, práve naopak - pasovala. skvelý viacvrstvový film, dokonalé herecké obsadenie, jednoduchý, no brilantný scenár, kde na ploche jedného večera, jedného miesta a jednej rodinnej oslavy režisér demaskuje pokrytectvo spoločnosti - cítim tu veľmi silný nádych kritiky voči švédskej spoločnosti a stále prítomné vyrovnávanie sa s ich nacistickou minulosťou. ()
Festen som videla už dávnejšie, ale príhodný komentár k nemu ma napadol, práve v tomto období. Dôvodom je Zuzana Hlávková. Väčšina Slovákov určite vie o koho ide. Obvinila "neobviniteľných" a oni sa tvária urazene a spoločnosť mlčí a len sa prizerá. To čo sa rozpútalo okolo tejto kauzy vo mne evokuje mnohé momenty z filmu. Preto mi to celé príde ako veľmi vhodná paralela k tomuto príbehu, pretože v konečnom dôsledku, je to presne zrejme to, na čo chcel Vinterberg upozorniť či čo nám chcel ukázať. Osobne mám trošku problém s formou prevedenia filmu. Nie je mi jasný celkový zmysel Dogmy 95 a aký konkrétny prínos mala pre filmy natočené týmto spôsobom. Podľa môjho im totiž skôr uberá. Filmová maškrta, na ktorú sa nezabúda je to však každopádne. ()
Totální destrukce nitra. Jak těžké je dokázat ze sebe vysoukat bolestivou pravdu? Jak těžké je všechno zničit a přesto sobě ulevit? Po x letech jsem se na Vinterbergovo Dogma podíval znovu a jako bych se díval jinýma očima .. o deset let staršíma. Mrazilo mě až na kost z toho, jaká se dá na tak malém prostoru odehrát obrovská psychologická bitva. ()
Jeden z prvých dvoch filmov manifestu Dogma. Nájdite si jeho 10 pravidiel niekde a môžete si postupne odškrtávať, nakoľko sú prísne dodržiavané. To by ale na kvalitný film nestačilo. Vinterberg točí kvalitnú rodinnú drámu, ktorá sa postupne silno vyhrocuje až do fyzického násilia. Čiže prostriedky dogmy možno iba umocňujú zážitok, ale nie sú jeho príčinou. Miernym remakom je prvá polovica Trierovej Melancholie. ()
Galerie (17)
Photo © Scanbox Entertainment
Zajímavosti (15)
- Režisér Thomas Vinterberg se ve filmu objeví jako taxikář. (Kulmon)
- Film byl převeden i do podoby divadelní hry, která se dočkala uvedení v mnoha evropských divadlech. V Česku ji jako první hrálo brněnské Studio Marta v roce 2005, dále například pražský Činoherní klub, Městské divadlo v Mostě či Divadlo Petra Bezruče v Ostravě. (skudiblik)
- V roce 1995 oslovil režisér Lars von Trier Thomase Vinterberga, kterého považoval za neslibnějšího mladého dánského filmaře (Vinterberg tehdy ještě nenatočil svůj první celovečerní film Největší hrdinové – 1996, ale měl za sebou dva dobře hodnocené krátkometrážní snímky Sidste omgang – 1993 a Kluk, který chodil pozpátku – 1994). Von Trier ho přizval nejen jako člena Dogme 95 – hnutí, které se snažilo vytvořit novou úroveň důrazu na vyprávění příběhu a herecké výkony, jako přímý protiklad k velkorozpočtovým filmům, které byly vnímány jako přílišné spoléhání na speciální efekty a další digitální nástroje – ale také jako spoluautora jeho manifestu. Podle Vinterberga trvalo půl hodiny, než s von Trierem vymysleli deset hlavních pravidel. (Fediak22)
Reklama