Krajina stínů

Přesně pro takovýto typ snímků miluju FILM jako takový. Hranice mezi kýčem a uměním je tenká. Divák to jednoduše vytuší. Pozná, pokud je snímek dělán upřímně, s pokorou a láskou k danému tématu, kdy vše působí nenuceně, přirozeně, nikoliv strojeně. Vypadá to jednoduše, že? Snímek si pozvolna plyne svým tempem, divák sleduje ubíhající minuty aniž by ho něco výrazně rušilo, neříká si, tuhle scénu bych „natočil jinak“, tuhle vystřihl, „tady“ mi něco chybí.... Divák „propluje“ celým snímkem , po celou dobu projekce téměř nemá ani čas uvažovat čeho je svědkem a až po skončení snímku mu to pomalu začne docházet. Přiznejme si upřímně, kolika snímkům se toto podaří. O kolika z nich lze toto říct (napsat)?! Toto je přesně ten případ. Shadowlands je další z pádných důkazů, že sir Anthony Hopkins je herecký chameleón schopný zahrát úplně vše. A musím dodat jedno: Dr. Hannibal Lecter ho určitě nejvíce proslavil, JÁ osobně ho mám přesto nejraději v „této poloze“ (viz tato role, či pan Stevens z Ivoryho Soumraku dne, popř. jako Burta Munroa z Donaldsonova V zajetí rychlosti). Cítím velký potenciál co se týče předlohy. Troufám si tvrdit, kniha bude lepší filmu (a hodlám se o tom také přesvědčit). * ubírám za dabing (přičemž to samozřejmě není problém snímku samotného, takže až tento svůj „handicap“ napravím, je více než pravděpodobné, že výsledné hodnocení (ve světle tohoto faktu) o tu 1* zvýším). p.s. když už jsem zde velebil A. Hopkinse, nemůžu (a nechci) opomenout Debru Winger coby spisovatelku a básnířku Joy Greshamovou. ( Naprosto přirozený nenucený herecký výkon), přičemž dotyčná je vice než zdatnou “přihrávačkou” siru Anthonymu. (11.07.2011)

Působivé romantické melodrama mapující postavu C.S. Lewise jakožto trochu zatrpklého a životem nezkušeného profesora, který většinu své energie dává do role učitele, potažmo spisovatele a osobní život mu nenápadně prokluzuje mezi prsty, což se má ale brzy změnit. Je to příjemné pokoukání, spiše pro emocionálně a věkově odžitější díváky. Film nekáže, nehází zbytečná moudra a nemá na životní situace a existencionální dilemata, která se tu před očima diváka odehrávají nijak vyhraněný názor. Za pozornost stojí krome hereckých výkonů i scénáristicky bravurně zpracovaná postupná osobnostní proměna C.S. Lewise. Kousek po kousku, záběr po záběru. Tyhle srdečné příběhy zapadly povětšinou někde v devadesátkách, kde mají své místo a nesmrtelný punc nadčasovosti a Shadowlands je ukázkový příklad. Dokázal to dál opakovat snad jen svého času Anthony Minghella a to už je nějak patek zpátky. (03.02.2018)

To jsem se zase jednou nechala zlákat vysokým hodnocením a pěkně jsem si naběhla. Nemám nic proti panu Hopkinsovi a nechám se ráda dojmout, ale ne když je to do mě huštěno takovým způsobem jako v tomhle filmu. Začátek je ještě v pohodě, ale ke konci se to začne čím dál tím víc zvrhávat v pěknou patossračku. (14.07.2011)

Získavať skúsenosti je niečo iné, ako celý život písať knihy a filozofovať o Bohu, radosti a utrpení. O tom sa v staršom veku presvedčil aj C.S. Lewis, ako nám aspoň predkladá tento akademicky ladený film. Ono inak ako akademicky snáď životopis britského noblesného spisovateľa nakrútený byť nemohol, takže výčitky v tomto smere síce môžeme zniesť, ale nie sú úplne opodstatnené. Krajina tieňov je o jeho osobnom živote, predovšetkým o životnej láske, o vzťahoch s priateľmi a študentmi, v druhom a treťom prípade ale slúžia iba ako krovie pre jeho vzťah s Američankou a ako zámienka pre rozohratie oných filozofujúcich rečí plných vzletných myšlienok. Ak vám takto poňatý film neprekáža a nemáte problém s nejakým tým kalkulom, nemá vás čím sklamať, ak máte radšej životné príbehy kontroverznejších osobností, tak sa možno spálite. (28.02.2020)

Jedním slovem: Krása! Neuvěřitelně lidský, silný film, jehož větší polovinu (já vím, nesmysl :-)) jsem probrečela jak želva. Kromě nádherného vztahu Jacka a Joy mě naprosto odrovnalo pouto mezi bratry Lewisovými, i když tu nehrály prim. A když se k dobrému příběhu přimíchá stejně dobrá hudba, je to za 5*. (22.09.2011)