Ztracen v La Mancha

Možná nejsmutnější dokument, který jsem viděl. Terry Gilliam zde Dona Quijota netočí, ale sám se jím stává. Opravdu mi bylo těžko v momentech, kdy ostatní ze štábu už nevěřili, že film bude dotočen a Gilliam stále doufal a ještě hůře mi bylo, když jsem viděl svého oblíbeného tvůrce úplně smířeného a odevzdaného. Realita tentokrát zvítězila na plné čáře ať už v podobě stíhaček NATO, špatné akustiky v ateliéru, velké bouřky, nemoci hlavní herce, nedůvěry producentů a tak dál. Tento film by se dal považovat za pomník všem nesplněným snům. Určitě je dobré ho vidět, už jen aby člověk viděl jaká je filmařina vlastně řehole. Mým největším snem je stát se režisérem, ale kdybych si měl tohle prožít se svým vysněným projektem ,,Cesta" tak raději budu metat ulice. Není nic horší, než pozorovat, jak se vám váš sen bortí pod rukama. Rozhodně je velká škoda, že tento film nikdy nevznikl. (14.04.2007)

THE WINDMILLS OF REALITY FIGHT BACK. Terry Gilliam nám ukazuje co znamená, když má někdo neskutečnou smůlu. Anebo díky nějakému zásahu shora nám někdo naznačuje, že zfilmování Dona Quijota by mělo i nadále býti pro nás pozemšťany tabu? Rozhodně to je námět na film, který by se mohl někdy na filmovém plátně objevit. "Budu vám dělat míč" řekl Gilliam při focení s investory...nebyl daleko od pravdy. Jako před důležitým utkáním je míč perfektně připraven na první odkop, se stejně tak může něco nečekaného přihodit a v míči se udělá díra a ten pomalu uchází, stejně tak, jako pomalu vyprchalo nadšení z Gilliama. Tak snad doufejme, že se najde nějaký dobrodinec, který ten míč zalepí a ten opět bude moci začít odznova... (12.04.2007)

Kéž by všechny dokumenty o filmu byly tak zábavné. Tenhle byl ale ještě ke všemu i trochu smutný. Gilliam to skvěle rozjel, sehnal vynikající herce, udělal pár kamerových zkoušek a dokonce i natočil kus filmu. No, možná to bylo prokletí. Ale film to mohl být vážně dobrý. Sledujeme Gilliama, jak obvolává agenty, kontroluje kulisy a pomáhá i navrhovat kostými. To nadšení k látce se postupně mění ve smutek a většina lidí bude asi s Terrym soucítit. (27.09.2004)

Terry Gilliam je reziser, ktereho si opravdu vazim a nesmirne obdivuji jeho bohatou (a mezi (nejen) dnesnimi filmari jedinecnou) fantazii. A sledovat, jak se mu rozpada pod rukami jeho zivotni sen, je opravdu hodne smutne. Jak postupne prechazi od nadseni (film si "predpripravoval" zhruba 10 let) pres nastvani az k naproste rezignaci. A pritom i z tech par natocenych minut je jasne, ze "Muz, ktery zabil Dona Quijota" mohl byt jeho nejlepsi film. (04.05.2004)

Škoda. Gilliam, Depp, Rouchefort (mimochodem brilantně vybrán!) skutečně to mohl být fantastický snímek. Jak se říká: Když je smůla, poděláš se i na záchodě.... To co postihlo Gilliama při jednom natáčení nepostihne jiného režiséra za celý jeho filmařský život. Říká se, že herec by neměl hrát Fausta, že si tím koleduje.... Třeba točit o rytíři Donu Quichote de La Mancha sebou nese podobnou hrozbu... A za co ty hvězdy? Za snahu, houževnatost, sílu, za nápad a už jen těch pár natočených scén s obry a vězni... Velká, převeliká škoda... * * * * (20.08.2011)