Akame ga kill!

Po 16 episodách jsem se odvážil o trochu komentáře. I když to ze začátku vypadalo jako tuctové anime, které má pevně dané hrdiny, příběh, žádné zvraty, zbytečné množství ecchi a krve, nakonec se z toho vyklubalo tuctové anime, které NEmá pevně dané hrdiny, příběh je se zajímavými zvraty, kde díl-co-díl netuším, co přinese, ecchi je tam minimum a krve tak akorát. Rozhodně se nejedná o vrchní příčtu anime žánru, má to množství nedokonalosti, avšak převažují pozitivní věci. Týden co týden se těším na další episodu ani ne tak kvůli vývoji hlavního mužského protagonisty, ale abych se dozvěděl o jejich světě víc a víc. A tam to míří :-) DaeGurth: "Imperial arms jde použít jen pokud jimi někoho zabiješ" - to jsi sebral kde? Nejbližší reference mě napadá Pokud se potkají proti sobě 2 imperial arms, je téměř jasné, že jeden z nich zemře. Což však nevylučuje jejich používání a nezabíjení. Přednosti: Ač se nejedná o bůh ví jaký příběh, je zde určitý vývoj postav, velké množství zvratů, sympatičtí protivníci, akce co střídá akci a v neposlední řadě stále extrémně slabý hlavní hrdina, který už 16 episod všechno lamí, což je z pohledu nynějších anime jako pohlazení na duši :-D Prozatím 70%. |||| SHLÉDNUTO: a hodnocení snižuji, všichni se obětovali kvůli hlavnímu hrdinovi, kterej ... no to uvidíte a celkově to dopadlo naprosto komicky. Někde jsem četl, že manga stále jede, takže je jasné, že to dopadlo jako první FullMetal Alchymist - také si vymysleli konec. Ke konci spíše zklamání, znovu-koukatelnost nulová. 55% (19.10.2014)

Ach jo, několik let mi trvalo, než jsem se skutečně dokopala k něčemu, co jsem si před 6 lety uložila v paměti a jehož název mi neustále zněl v hlavě, ale nikdy na toto dílko nebyla správná nálada nebo čas. Zase jsem se nestarala, do čeho jdu, protože cokoliv, co jsem si před lety zapsala nebo zapamatovala, "musí být přece dobré". No, ale Akame ga Kill nám lehce drhne. Kdyby Esdeath dostala více prostoru - hmmm.. ale jako jo, násilí pěkné, krev pastva pro oči, boje vcelku povedené. Docela se mi i líbil onen "zvrat" v prvním díle se šlechtičnou-samaritánkou, která samaritánka až tak úplně nebyla. Co mě ovšem mrzelo, byla Akame sama... její postava byla vskutku zajímavá, ale až takovou hloubku, jakou jsem od ní očekávala, neměla. To bylo jen samé "eliminovat", "eliminovat" a "eliminovat" a občas nenažranost.... O důvod víc, proč se zamiloval do Esdeath (aneb když hlavní hrdina musí mít opět harém, ale tady si ho chce uzmout ledová královna jenom pro sebe... jenže on jí pořád utíká). A poslední věc, která mě trochu odpudila a trošku i naštvala (SPOILER ALERT) byla smrt právě hlavního hrdiny Tatsumi... to se dělá? To tam nezařvalo už dost lidí?! A potom Esdeath?! No, nezbláznili se?! Ale na druhou stranu to je anime o zabijácích, tak co bych čekala, jen to bylo takové random prostě :D (KONEC SPOILERU). No, ale vcelku se to udrželo v kladných číslech a těch odřených 7,5/10 si to myslím si zaslouží. (27.12.2020)

Gigantismus. Jediné co z toho na konci zůstane. A přitom se to prvních pár dílů tváří, že by to mohlo mít lidské rozměry. Tipuju že mladí Japonci si na tomhle léčí své komplexy méněcennosti. Hlavní hrdina je otravně správňácký, vždy na straně slabších, žen a dětí. Když už zabíjí tak jen tehdy pokud neexistuje jiná možnost. To samé platí o celé sebrance Night Raid. A jak už to bývá - všechny holčiny se do tohohle Marka Dušína platonicky zamilují (přičemž se samozřejmě "vysloví" až na smrtelné postely). Co na něm sakra všechny vidí? 170cm; 50 kilo i s brněním >> Nepřemýšlejte o tom. Je to ANIME. Tady si mladí japonští introvertní klučini plní své mokré sny. Animace strašná - růžové, zelené, žluté, červené, modré, fialové vlasy/oči. Gigantická prsa všech ženských hrdinek. Když se poprvé objeví na scéně Night Raid, máte pocit že utekl cirkus z blázince. Na druhou stranu, to nemá vyloženě černobílé postavy (vyjma pár zvrácených hajzlíků), takže snaha o padesát odstínů šedi alá Hra o trůny tu byla. Celá ta koncepce 45 říšských zbraní mi až nápadně připomínala Fullmetal Alchemist a Naruto (každý má jednu svou specifickou zbraň/nadání). Vlastně když se nad tím zamyslíte, tak je to obyčejné schématické Shōnen pro patnáctileté puboše, které se jen prostřednictvím násilí, nejednoznačnosti dobra/zla a umírání hlavních postav snaží dostat do vod sofistikovanější/dospělácké zábavy. Každý další patetický monolog to ale zase srazí zpátky. I tak to nebyla vyložená ztráta času, a vyskytují se tu i chvíle kdy to sklouzává do ztřeštěné japonské anime grotesky s dobrými vtipy, takže se to dá těch 24 dílů vydržet. Ale některé věty jsou vyloženě na zabití. Tečka. 60 % (12.12.2015)

Oproti anime které znám obsahuje neuvěřitelné množství logických chyb (Imperial arms jde použít jen pokud jimi někoho zabiješ, protože jinak přestávají fungovat a přesto s nimi 5 minut před tím střílí po hlavní postavě a jen poboří zeď a přestanou; mistra bojových umění, který dokáže uhýbat kulkám drží kluk asi minutu a stíhá u toho vykecávat se střelkyní, aby jí dodal odvahu ho střelit do zad, zatímco ho "mistr" plácá pěstičkama po zádech) a prvoplánově dělí postavy na dobré a zlé... Čekal jsem od toho příliš, ale musím uznat, že krvavé to je pěkně (jenže takových anime je spousty a s lepším příběhem a postavami). Souhlasím se Zombiepodem. (02.10.2014)

Z počátku velmi nepředvídatelné, barevné a téměř do posledních chvil zábavné. Už od prvopočátku lze však cítit, že funkčnost Akame ga Kill poněkud drhne, jelikož je nepříliš originální, nerozhodné a chvílemi neví, čím chce být. Jeden z plusů, které bych rád zvýraznil, totiž schopnost likvidovat postavy za účelem zlepšení citového prožitku, je postupem času bagatelizován, až někdy kolem dvacátého dílu překročí únosnou mez. Smrti přestávají být překvapivé nebo silně budící emoce, prostě dělají z hlavní postav součásti statistiky, paradoxně za doprovodu dojemné hudby a pokud možno neuvěřitelně patetických nebo srdceryvných frází. U takových seriálů se chci bavit, ne znuděně očekávat "kdo umře tentokrát". (15.12.2014)