Akame ga kill!

Akame ga Kill je seriál, naplnený sklamaním. Nehovorím teraz o cintoríne obľúbených charakterov, skôr o nevyužitom potenciáli celkového konceptu. Treba totiž brať do úvahy celkovú uponáhľanosť seriálu, ktorá ponúka doslova minimum priestoru, aby sme lepšie spoznali psychológiu jednotlivých postáv. Tu sa ale dostávame k ďalšej prekážke. Aj napriek mnohým oprávneným sťažnostiam, ohľadom Takahirovej neschopnosti poriadneho začlenenia postavy Akame, stále by som to ale označil iba za drobný prehrešok, ktorý napokon seriálová adaptácia iba poslušne prevzala od svojej predlohy. Ak však vezmeme do úvahy epizodický úpadok, ktorý nastáva sedemnástou epizódou, sklamanie je rozhodne na mieste, nakoľko už beztak ukrátený príbeh čoraz viac vynecháva podstatné fakty, preskakujúc dokonca celé obdobie, trvajúce desať kapitol. Takto utvorená zlátanina napokon neguje všetky vopred stanovené kvality, vytvárajúc násilný, sotva uspokojivý záver. Zrejme jediná vec, ktorá sa seriálu podarila, je Iwasakiho soundtrack, ktorý vrele odporúčam k vypočutiu. (26.10.2014)

Krásný příklad, jak bipolární reakce muže anime vzbudit. Budu stát na té straně těch zklamaných a považovat Akame ga Kill! jako silně přeceněnou záležitost. Problém je, že tomu tak vůbec nemuselo býti! Seriál se zpočátku stylově kroutil z pozice barevně milého fantasy o sympatické bandě zabijáků do příjemně napínavé rubačky o nekonečných chodech nových soupeřů až to salto mortale dopadem neustál a skončil v bahenní kaluži trapně naporcovaných těl s těžce přidanou hodnotou senility. Po výborném začátku si člověk pochvaluje, jak se Akame ga Kill! uspěšně snaží vyhýbat zaběhlým klišé šónenů, nabízí dobré gagy, smysluplný děj a jasný cíl. Postavy se nám netváří, že by měly být jen umělým a plochým nástrojem k nekonečnému předvádění dalších a dalších nových schopností s misí "Najít a zničit". Jistě, přerod z rozmanitých barev hlavního města do temných zakoutí potřísněné krví by stále nic nenaznačoval a i klasická nesmrtelnost u jinak nedoknutelných hlavních představitelů nám byla nezvykale, ale vítaně odepřena. Jenže jakmile nám pár pozitivních a hodně negativních protagonistů opustí scénu a začnou je nahrazovat zbytečně jiní, tak víte, že je o průšvih zaděláno. Akame ga Kill! si začne idiotsky podkopávat svou hlavní ideu (kdy se postavy snaží si získat vaší přízeň, aby byly následně necitlivě oddělány) přeřazením na vyšší stupeň rychlosti, kdy si pak nestíháme udělat ke komukoliv vztah a tím se stáváme k smrti i těch nejmilejších naprosto apatičtí. Scénář si doslova začne dělat z celého světa naprostou legraci, zavedené principy položí na hlavu, logika doposavadního chování všech hrdinů nabere nesmyslné obrátky a nechá se zaplavit všema těma klasickýma klišé, kterým se tak doposud bránila (vskutku nesnáším, když každý lotr musí pochválit hrdinu, kterému se podaří uhnout jeho úderu). Konečný Battle Royale připomínajíc souboj Ryuko a Satsuki z Kill la Kill byl už pro mě emočně vyprahlý, protože se nemužu zbavit dojmu, že přeživší postavy byly snad vybrány hodem mincí (proč se seriál jmenuje po postavě, která se celou dobu na plátně minimálně vyskytuje?). Co naplat, že se na to hezky kouká? Znechucení po finalních dílech je nezměrné a s opravdovou nelibostí tomu nechám průměrné hodnocení, i když si ho z mého pohledu nezaslouží. (22.06.2017)

Jedným slovom sa toto anime dá nazvať "vyvraždovačka". Ono totiž v Akame ga Kill! neviete kto prežije a ak si myslíte, že niekto proste musí prežiť lebo je dôležitý tak ste veľmi na omyle. Ťažko povedať čím okrem súbojov toto môže zaujať. Postavy sú celkom slušné aj keď na vysvetlenie svojich pohnútok dostávajú obligátnych päť minút a následne sa pokračuje ďalej. Teda do postáv úplne do hĺbky žiaľ vidieť nie je. Najkvalitnejšou aj keď v podstate zápornou postavou je Esdeath a u nej sa dá nad jej chovaním v celku zamýšľať a Esdeath ako postava má určitú hĺbku. Najhoršie je na tom bohužiaľ zo začiatku celkom sľubne vyzerajúca postava Seryuu, ktorá pre diváka z nepochopitelných príčin stáva "wtf" (čo to sakra je?) postavou. Seryuu sa stáva takouto nepochopiteľnou postavou hlavne, keď sa porovnáva jej vystupovanie počas anime. Pokus o dodanie nejakej hĺbky postavám tu je hlavne cez zobrazenie ich zvykov (radi jedia atď). Dosť zaujímavou otázkou by bolo či toto anime je hárem, alebo nie. Povedzme, že to je hárem s prižmúrením jedným okom. Hlavný hrdina je v celku normálny a bohužiaľ nie až taký zaujímavý ako by som chcel. Tatsumi je totiž v tieni lepších kladných postáv a jeho osobnosť, ako keby váhala či má mať ochranársky komplex, aký zažívame v mnoho anime, alebo nemá. Tatsumi hlavne nemá až takú silnú osobnosť a tak sa stáva v podstate obyčajnou aj keď hlavnou postavou. Tempo v anime kolíše a niekedy je fakt zdrvujúce a nestíhate ani dýchať ako, zomierajú vaše obľúbené postavy. Je tu pokus o to, aby si človek obľúbil aj druhú stranu a to cisárskych bojovníkov. Akame ga Kill! patrí k jedným z tých krvavejších a brutálnejších anime (nič pre slabšie povahy), kde sú techniky zabíjania prevádzané striekajúcou krvou. Samozrejme existujú aj brutálnejšie anime, ale Akame ga Kill! v tomto ukazovateli uspeje. Súboje sú čo sa týka konkurencie podobných anime na tom dobre a sú v podstate priemerné. Aj keď nečakajte nejaké súboje mozgov a extra taktiky. Toto je spôsobené možno (nie som si istý) aj tým, že ide o vrahov a tí musia proste zabíjať čo najefektívnejšie a najrýchlejšie. Súboje sú okorenené rôznymi schopnosťami zbraní, ktoré majú k dispozícii jednotlivý bojovníci (vrahovia atď). Tieto Cisárske zbrane "pasujú" sú kompatibilné len s niekým a to je v celku zaujímavé. Postavy síce trénujú, ale ich napredovanie v podstate vidíme veľmi málo a v tomto nie veľmi dlhom anime ani nešlo o to aby sa "from zero to hero" z nuly stal bojovník extra kvalít. Takže klady sú v tom, že Akame ga Kill! nenudí po celý čas, postavy sú milé a anime si neberie servítku pred ústa a zomrie ktokoľvek a kladom je aj dosť výrazná brutalita. Málo, ale veľmi málo v pozadí tu je aj nejaká politika a taktické myslenie jednotlivých postáv, ktoré bohužiaľ neukazujú aj iné možnosti, ako by sa mohli rozhodnúť. Riadil som sa teda hlavne tým, že ma to bavilo a nenudilo ani sekundu. Hudobne tento počin je dosť dlho nezaujímavý, ale neskôr sa objavujú pekné melodické kúsky (kde boli dovtedy?). (10.07.2015)

Běhá mi mráz po zádech... Akame ga Kill mě naprosto nadchlo. Až neskutečně dokázalo skloubit odlehčené rysy, tak typické pro anime, s tíživou a temnou atmosférou tamního světa plného korupce a násilí. Když už mluvím o temné atmosféře, tak nemohu nezmínit, jak ponuré dokáže tohle anime být. Ty zrůdnosti, které se tam dějí na denním pořádku... Avšak sem to naprosto pasuje a nijak bych neměnil... Akame je unikátní tím, že není čistě černobílé. Na velké spoustě záporáků najdete mnoho dobrého, nebo alespoň něco, díky čemu se dokážete do dané postavy vcítit a částečně s ní i soucítit. A stejně tak u kladných postav můžete vidět i jejich temnou stránku. To spolu s výborným a napínavým příběhem tvoří skvělou podívanou, která vás chytí a nepustí. Také soundtrack se povedl na jedničku (už zabírá místo v mé hudební knihovně) a perfektně doplňuje poslední zbývající mezery. Co bych měl ještě dodat? Je to zkrátka napínavé, zábavné, ale zároveň i velice ponuré a smutné anime s až překvapivě komplexními a zajímavými charaktery. I kdybych v budoucnu zhlédl nespočet vynikajících anime, tak mi Akame vždy zůstane v paměti... - 100%. (23.02.2016)

Směs taškařice a řezničiny, po prvních dílech ve mě zanechává rozporuplné pocity. Druhá polovina seriálu pro mě byla o hodně stravitelnější, pubertální vtípky ustoupily na pozadí a v napětí mě udržovalo, že žádná z hlavních postav nebyla "nesmrtelná", během epizody mohl umřít v podstatě kdokoli. V závěru jsem tedy rád za svižné akční fantasy béčko a zvyšuji své hodnocení ze tří na čtyři. (16.05.2015)