Reklama

Reklama

Zámek markýze Teynaka ve francouzském kraji Perigord byl vypálen a vyloupen Rinaldem a jeho bandou. Francois de Capestrang, známý pod přezdívkou Kapitán, markýzův blízký přítel, mu přijíždí na pomoc. Teynak je při souboji zabit Rinaldem a Kapitán vyvázne jen zázrakem díky nečekanému zásahu tmavovlasé dívky. Když se Francois probere z bezvědomí, zjistí, že mladá kráska zmizela. Poté co se Kapitán zotaví ze zranění, odjíždí do Paříže, aby pomstil smrt přítele a pokusil se nalézt neznámou zachránkyni. Romantický příběh na tělo střižený Jeanu Maraisovi, plný šermířských scén a tajemných ztrát a nálezů. (TV Prima)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (53)

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Kordy, jedy, lapkové, vězněné dámy, intriky, koně - mušketýřina, v níž chybí mušketýři a napojení na vrcholnou politiku (a s ním spojené intrikaření) působí tisíckrát mělčím dojmem než v nejznámějším Dumasově díle. Byť Dumas v Mušketýrech též idealizoval, uměl své zápletky všelijak kroutit a zaplétat, jak už tak zápletkám slušívá. Zdejší dějový špagát je ale natažený. I jeho postavy žily zajímavější životy než bezchybný Kapitán a všechybný Concini. Athos pil jak duha, Porthos byl mluvka, Aramis samé tajemství a Richelieu byl jako protivník kolikrát hoden obdivu. Kapitán své ideály nedohnal a plácá se kdesi v podprůměru. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Nuda. 1)  Podobné filmy stojí a padají s herci - mladými, přitažlivými či charismatickými. Jean Marais (kapitán) v mých očích mezi atraktivní nepatřil ani jako mladý, tím méně ve svých 47 letech. Fakt, že byl gay, na věci nic nemění. Ani kvůli ztělesnění běžného Francouze, 43letému Bourvilovi (potulný kejklíř Gogolin) se na film znovu nekouknu._____ 2)  Věci by bezpochyby pomohl vtipný scénář, což však není tento případ. Scénář nijak nevybočuje z obvyklého průměru žánru._____ 3)  Výstižný koment: Subjektiv**. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Další z historických dobrodružně romantických filmů s dávkou humoru, napětí, soubojů, ježdění na koni, kde se hlavní hrdina, rytíř Francois de Capestan (Jean Marais), blíží supermanovi, jehož některé kousky jsou dechberoucí, ale zároveň příliš zidelizované. Tentokrát jsme v první polovině století 17., kdy mladičký král Ludvík XIII. (Christian Fourcade) je ve dvojím ohni. Z jedné strany mocichtivý maršál Concini (krásně úlisný Arnoldo Foá), jakýsi královský premiér s neomezenou mocí a poslušným poskokem Rinaldem (Guy Delorme), který se neštítí žádné zákeřnosti, která tak konktrastuje s čestností Hrdiny. Na druhé straně je nespokojená šlechta, která by ráda slabého krále vystřídala vévodou d'Angouléme (Raphael Patorni), jehož dcera Giséle (půvabná Elsa Martinelli) zachraňuje Hrdinovi život. Ten jí to oplácí hned několikrát a vzniká mezi nimi ryzí romantické pouto zvané láska. Nevtíravý humor dodává Cogolin (dobrý Bourvil), věrný přítel a pomocník Hrdiny. Jen se nabízí otázka, co bylo se psíkem, když tak často jezdili. A pak škoda, že je mu brzy ukraden ten krásně poťouchlý koník. Další zajímavé postavy: Italka Giuseppa (Pierrette Bruno), která se zakouká do Gogolina, naivní Béatrice de Beaufort (Annie Anderson), která zradila, aby zachránila svého otce a mocichtivá Conciniho manželka Léonora (Jacqueline Porel). Ale protože je přítomen Hrdina, který zachraní i samotného krále a nakonec i svým příkladem obrátí nespokojenou šlechtu zpět k věrnosti, stát je zachráněn, padouši potrestáni a lásce je otevřena cesta. Poměrně příjemná nenáročná podívaná, kde čest a dobro opět vítězí. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Ak pozerám na kostýmové šermiarsko romantické francúzske dobrodružstvá 50. a 60. rokov, tak mám pocit, že pozerám jeden film, či tam hrá Marais, Belmondo alebo Delon. Bez problémov si ich pozriem opakovane, ale vždy sa mi zlejú do homogénnej kolorovanej masy, kde hrdina, zväčša obsiahnutý v názve filmu, zákonite víťazí a zároveň ako hlavnú výhru získava dámu svojho srdca. Nie, toto nie sú kolektivistické filmy, i keď sa v nich česť a sláva národa skloňuje viac než dosť. Toto sú výsostne individualistické príbehy, kde sa všetko, vrátane národa samotného točí okolo hlavného/ titulného hrdinu. Len aby On dosiahol uspokojenie svojich duchovných i fyzických potrieb. Spomienkový aparát z detských čias, kedy veľa iných cudzokrajných dobrodružných filmov k dispozícii nebolo, prisúdil tejto farebnej dobrodružno-historickej mase mierne nadpriemerný nádych. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Honza Mareš posekanej jak dříví na zimu zachraňuje ženu svého srdce, hraje si při tom na Adama Ondru a navíc skáče ze čtyř metrů OBKROČMO na koně. Co na to jeho sexuální život, diskrétní pánové od dvora neprozrazují.____Jeden z lepších historických kousků, v němž se pořád něco děje, o vtip se stará Bourvil, a moje srdce zaplesalo s existencí chaloupky, kam se oba hrdinové uchylují pokaždé, když zdrhají z Louvru. Moc pěkná kamera, netrikuje se příliš a hodně se natáčí z auta trysk koní (místo trapné zadní projekce), exteriéry jsou skvostné (především ten zámek s jezerem, kde věznili Gisèle d'Angoulême!). Závěrečná šermovačka se natáčela na hradbách Château de Pierrefonds, zmíněný hrad s jezerem je Château de Val. No a dabing z roku 1976, to je parádní záležitost. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (7)

  • Když Rinaldo (Guy Delorme) hodí dýku na Béatrice de Beaufort (Annie Anderson), odrazí se od rukou. V dalším záběru je ale zabodnutá v břiše. (Marek06)
  • Počas príbehu musel Capestang (Jean Marais) zachrániť krásnu Gisèle d'Angoulême (Elsa Martinelli) uväznenú v opevnenom zámku Clairefont (v skutočnosti Château de Val v Lanobre). Jediným prostriedkom na to bolo vyliezť na vysoké závratné steny a preniknúť dovnútra. Výstup bol taký nebezpečný, že poisťovne odmietli kryť riziko. Marais však opäť odmietol dabléra a šiel do akcie podstupujúc nebezpečenstvo, pričom pri výstupe asi v 6 metrovej výške jedna dýka, po ktorej vystupoval praskla a on padol nadol, avšak už zvyknutý ako padať obišiel bez ujmy. V následnom pokuse už vyliezol 15 metrov. Odvtedy majitelia Château de Val pre návštevníkov napísali na ceduľu umiestnenú vo vnútri tohto otvoru: „Okno, cez ktoré preliezol Jean Marais počas natáčania filmu „Le Capitan“ v roku 1960.“ (Arsenal83)
  • Natáčanie filmu prebiehalo v dedinách Biron, Monpazier, Avallon, Lanobre, Hautefort, Pierrefonds a na zámkoch Fontainebleau, Château de Val, Château de Beynac a Château de Pierrefonds. (dyfur)

Reklama

Reklama