Otcové a dcery

Důraz je tentokrát kladen nejen na prvoplánové emoce, ale i na psychologii hrdinů, na jejich vývoj a na dostatečné prokreslení vztahu mezi titulními postavami otce a jeho dcery, což je ostatně hlavní téma filmu. Výsledek díky tomu není tak příšerně melodramatický jako Muccinovy předchozí kousky, resp. pořád je melodramatický docela dost, ale tentokrát se to dá, mimo jiné i díky kvalitním hercům, s přehledem ustát. (07.07.2020)

Russell Crowe svoji roli zahrál bravurně. Scény s ním a jeho filmovou dcerou se mi líbili. Pak se to však začalo prolínat se záběry ze současnosti, kde hrála dospělou dceru Amanda Seyfried a to se mi naopak vůbec nelíbilo. Měli to nechat jenom z té doby, kdy byl taťka s dcerou, protože s těmi scénami ze současnosti se ten film hrozně vlekl. (05.06.2017)

Gladiátor to opět dokázal, přestože zfotrovatěl, nabral několikero kil a zestárl, což mu však ani za mák neubírá na kvalitě, a opět mě dostal. Tentokrát s velkým přispěním krásné a zdatné Amandy. Jinak typická rodinná vztahovka, a praní se s vlastním osudem. Dosti předvídatelné, takže mínus, ale zase tu máme prolínání dějových os, takže plus. A výsledek? Žádná nuda, pěkný emoční prožitek a nějaké to dojetí. (07.02.2016)

Film "Otcové a dcery" byl rozhodně zajímavým dramatem s podrobně vykreslenými hlavními postavami.. Bohužel tempo bylo více než líné a současná dějová linie byla pro mě méně zajímavá než ta retrospektivní.. Russell Crowe i Amanda Seyfried svoje postavy ztvárnili naprosto dokonale, ale ani síla jejich hereckého umu nedokázala děj pozvednout.. Dospělá Katie, ač měla mé pochopení, byla krajně nesympatická a vysoce labilní osobnost.. Nechápu, jak takový člověk se může věnovat psychologii dětí.. Rozhodně donutí diváka přemýšlet, ale díky své dějové nevyrovnanosti snímek "Otcové a dcery" dosáhne sotva na průměrné hodnocení.. (21.04.2016)

Otcové a dcery se odehrávají ve dvou časových obdobích. Minulost a současnost. V tom prvním sledujeme hereckou "par excellence" v podání Russella Crowea a malé Kylie Rogers. Ve druhém sledujeme život okaté krásky Amandy Seyfried coby dospělé Katie. I ta se činila nadmíru dobře. "Čistá duše" a "Bramborový lupínek" spolu mají krásný a láskyplný vztah mezi otcem a dcerou. Především Jack se těžce vyrovnává se ztrátou ženy, což mu zanechá hluboké šrámy na duši. V dospělosti bojuje Katie se svými vlastními démony. Vzpomínky na dětství, milující vztah s otcem, stejně jako na jeho nemoc, na ní také zanechají stopy. Snímek má krásnou hudbu a výborný scénář, který si, až na pár papírem šustících scén dokáže po celou stopáž udržet své vysoké kvality. Spousta silných scén ve mně vzbudila lítost nad Russellem, Amandou i malou Kylie. Film o tom, že každý z nás je do určité míry poznamenán svým dětstvím, výchovou, prostředím a lidmi, kteří nás utvářeli. Ať v dobrém, či tom špatném. A důsledky si většinou uvědomíme až jako dospělí. Zůstaly nám jen vzpomínky, které s námi budou pořád, ať budeme kdekoliv a s kýmkoliv. Tyto rané chvíle v dětství či dospívání utvářejí naši osobnost, zhmotňují naše obavy, vytvářejí slabosti a dodávají nám i nezměrnou sílou bojovat. (29.05.2016)