Reklama

Reklama

Lída Baarová

Trailer 2

Obsahy(1)

Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká... (CinemArt)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (871)

Disk 

všechny recenze uživatele

Ohnivá soulož mezi Lídou Baarovou a doktorem Goebbelsem mě bude strašit ještě hodně dlouho. Vážně - Filip Renč a lidi z UPP to absolutně nezvládli. Lída Baarová je přehlídkou všelijakých bizarností od začátku až do konce. S hnusnou kamerou a divnými trhavými pohyby herců a hereček. Nemluvě o dabingu - dabing obou rakouských herců je zlo, hlavně nadabování Karla Markovicse. Namluvil ho Viktor Preiss, vůbec to nesedělo a kdykoli doktůrek promluvil - další smích. ()

JFL odpad!

všechny recenze uživatele

Fenomén Lída Baarová skýtá potenciál na velký historický film, ale také na reflexi esenciálně českého, ale doposud pořád neotevřeného tématu morálních ohledů života v totalitě, potažmo pak celonárodní viny z každodenního eticky ambivalentního existování v minulých režimech. Na nic z toho ovšem v této sice velmi směšné, ale pořád ubíjející slátanině nedojde. V několika málo scénách, kde se film dotýká Baarové a její kariéry v nacistickém Německu, si vystačí v lepším případě s jalovou ilustrací, ale spíše spoléhá na prvoplánově exploatační konvenování předsudkům publika. Nacističtí pohlavárové, čeští fízlové, ale nakonec i vyšinutá matka či mladá novinářka mají asi být velkými hereckými party, jenže nikdy nepřekročí rovinu směšně křečovitých karikatur. Vedle propíraných pasáží s Göbelsem, které díky přemrštěnosti herecké, scenáristické i režijní trůní daleko za hranicí campu, film obsahuje nesmyslné sekvence, které příběh Baarové svádí do nečekaných žánrových poloh. Z nich nejvíce vyčnívá etuda jak vystřižená z prasácké teen komedie, náležitě castingově zdůrazněná angažováním Mádla. Samostatnou kapitolu představuje vyprávění, které má nakročeno ke konceptu nespolehlivé vypravěčky, ale ve své nesystematičnosti končí prostě jako snůška nesmyslných, impotentně doslovných a zhůvěřile fantasmagorických výjevů, které smrdí papírem, koksem a pitomostí. "Lída Baarová" ve výsledku není ani velkým životopisným filmem, ani říznou nazisploitation, ani etickým dramatem, ani prachobyčejným brakem, ale prostě jen odzbrojujícím fiaskem, jehož hlavní konstantu představují nesoudnost a nekompetentnost. Na druhou stranu projekt, který evidentně měl alespoň z části ambice ukázat kontroverzní persónu českého dvacátého století v jiném světle než coby démonizovanou kolaborantku (byť obraz láskou a vlastní slávou zaslepené hvězdičky není o moc přínosnější), se paradoxně sám stal kontroverzní položkou moderní české kultury skrze angažování neonácků, prolustrování horentních sum, které rozhodně neskončily na plátně, i podivným zaprodáním se v podobě honorací vypolstrované premiéry, která podle hesla „life imitates art“ zrcadlila scénu z premiéry v přítomnosti Goebelse. Ale třeba za několik desetiletí poslouží kauza Renče, Hubače a Landy jako předobraz podobně rozháraného filmu, který nám je ukáže jako tragické velikány zaslepené láskou k tyranům a sobě samým. ()

Reklama

misterz 

všechny recenze uživatele

Popravde, vzhľadom na všeobecnú nechuť, ktorá sála z väčšiny ohlasov na film, som to čakal horšie. Aj keď na druhú stranu treba priznať, že to dramatické spracovanie nebolo bohviečo. Našťastie Táňa Pauhofová v hlavnej úlohe robila čo mohla. A charizma jej tu určite nechýbala. Lepší priemer. 65/100 ()

Mi Nü-Chai odpad!

všechny recenze uživatele

K posrání nezajímavý film o nezajímavé herečce, jejíž nejpamětihodnější čin bylo roztažení jistému politikovi. Matlanina s hrůzostrašnými postsynchrony, kde se potácí banda zoufalců a neví, kde je a co dělá. Goebbels v úloze největší zrůdy filmu drtivě prohrává se Stašovou v roli matky Baarové, Pavel Hakenkreuz coby Hitler hrdě nese Trololo pochodeň a Renčovi by patřilo sebrat příděly koksu, ať konečně chcípne a nevysílá na plátna další zločiny proti lidskosti. ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

Na začátek komentáře si prosím vytkněte do závorky, že mi Filip Renč nikdy netelefonoval opilý, nemám problém s jeho natáčením klipů pro různé politické strany, nesejde mi na jeho politickém přesvědčení a není mi patnáct a nemám vagínu, a tak se mě ani nesnažil osouložit. Podstatná není Renčova osobnost, ale filmografie, která je plná - byť nezáměrných, ale na tom nezáleží - exploatací. LÍDA BAAROVÁ je jejich vrcholem. Až tak, že bych ji označil za nejlepší český polistopadový příspěvek k danému žánru, potažmo typu produkce. Zcela nesoudržné vyprávění, souvislé asi jako výpověď svéprávnosti zbavené alkoholičky, je sledem bulvárně vypjatých scén, v nichž se s rétorikou jisté části diskutujících na netu tepe do hvězdného systému (herečky jsou kurvy), kinematografie (mocný producent nade všemi), národní povahy (závist, úspěch se neodpouští), nacionalistického i komunistického smýšlení atd. Styl se pokouší evokovat domácí a zahraniční kinematografii z dob(y), kdy se snímek odehrává. Používá se okázalé zadní protisvětlo, velké časové období je shrnuto v podobě "trhacího kalendáře", kdy stránky z něj jsou nahrazeny plakáty, nechybí archivní záběry a konkrétní citace. Ostrý je tak leda první plán, protože ten film ani víc plánů (v doslovném i přeneseném slova smyslu) nemá. Podstatné je, že u stylu dominuje expresivní funkce, kdy jednotlivé postupy mají vyvolat silnou emocionální odezvu, čímž se posiluje exploatační "rétorika" díla. Celé to působí jako sirkovské melodrama, které má okázale návodnou hudební složku, řadu nepravděpodobných náhod ve vyprávění a tolik vypjatých pasáží, až to způsobuje odstup. Nejde tedy o naziploatation, ale spíše exploataci melodramat, kdy cílem je vyvolat odezvu, a to v podstatě jakoukoliv. Nesejde na tom, že je to nezáměrné, protože zábava je to výtečná. Vrcholných scén je hned několik, přičemž většina byla již profláknuta (soulož Baarové s Goebbelsem s odkazem na METROPOLIS, sebevražda sestry Baarové se ztvrdlými bradavkami a promáčenou noční košilkou, Hitler v uprskaném podání Kříže poslouchající Jízdu valkýr). Zapomíná se dodat, že v druhé polovině to Renč s Hubačem perou natolik mocně, až si člověk nestíhá oddechnout, aby ho nebolela z toho neustálého smíchu bránice. Výsledné hodnocení je tak jasné: 5/7, resp. 11/9. A doufám, že se film vyšvihne na databázi na 88%. ()

Galerie (44)

Zajímavosti (36)

  • Film se mimo jiné natáčel i v pražské Thomayerově nemocnici, která ve filmu zastupuje filmové ateliery. Točilo se také na Švehlově koleji v Praze 3. Na jaře 2015 se několik dní natáčelo v Brně ve vile Stiassni a vile Tugendhat. Při té příležitosti byly také vybrány děti z brněnských mateřských škol do rolí Goebbelsových dětí. Scény z berlínské opery se natáčely v brněnském Mahenově divadle. (Chufu)
  • Smrtelný skok z domu Zorky Janů (hraje ji Anna Fialová) se natáčel ve stejném domě na Hanspaulce, kde se zabila Zorka Janů. (M.B)
  • Jedná se o první český film dostupný na Netflixu pod anglickým názvem The Devil's Mistress. (hansel97)

Související novinky

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

18.07.2018

Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

14.07.2016

Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)

Reklama

Reklama