Lída Baarová

Velké, patetické, směšné, v podstatě typicky renčovské. S vyhrocenými scénami, které neslouží vyprávění (před popravou, Křišťálová noc) a symboly, jenž protahováním konkrétní a otravují (oheň). Pokud chtěl režisér jen milostný příběh, proč nezpracoval pro TV další Monyovou? Na jedné straně by rád přesah, ale na druhé se ho nelogicky zříká? Z hereckého obsazení je nejlepší stylový Gedeon Burkhard (překvapení jak prase) a Pavel Kříž, který je Hitlerovi opravdu hodně podobný (v umírněných scénách, když neprskal). Film byl u mě dlouhou dobu v průměru, ale na konci, kdy nám syn jednoho z našich nejlepších scénáristů, sdělí banalitu, že "věci nejsou takové, jak se na první pohled zdají být," mi spadla brada a jedna hvězda s ní. Už se těším na Třeštíkovou. (04.02.2016)

Pauhofová sa so svojou úlohou popasovala veľmi dobre, hviezdou je ale dozaista Karl Markovics, ktorý je Goebbels ako vyšitý. Naopak Hitler bol veľmi slabý, Kríž sa na neho ani nepodobal. Chýbal tomu ale väčší príbeh. Buď mala Baarová tak veľmi nudný život, alebo sa ho proste nepodarilo nejak dobre napísať a nakrútiť. Celkovo to ale nebolo až také zlé. (18.07.2016)

Kýč jak bič! Renčův film není jen sentimentální (což bych u tak kontroverzního tematu nečekal), on je hlavně neuvěřitelně nudný. Dvě třetiny se nic neděje, a pak je najednou konec. Několikrát jsem se musel smát (i když ne naplno, jelikož v kině byly kromě asi pěti mužů, včetně mě, samé ženy, a k mé hrůze většina učitelky...) - scéna v Orlím hnízdě, Mádl a jeho nenechavé ruce (,,A teď už můžu klidně umřít.") či těžce symbolická scéna sebevraždy s pozadím Hradčan (obstála by tak v 60.letech, dnes jako studijní cvičení). Pauhofová se celý film šklebila (přistihl jsem se, že se celou dobu šklebím přihlouple jako ona), což bylo jasné režisérské selhání, jelikož v úvodní scéně s titulky ukázala, že mimiku zvládá. Na film jsem byl pozván, ale úplně nelituji. Hezké obrázky, asi nejlepší ze všeho Lídiny kostýmy a standardně skvělá Stašová. Soukup se vykrádá. Film z války neděsí (a měl by). Vícekrát vidět rozhodně nemusím. A Baarová byla ve skutečnosti nejen krásná, ale i uhrančivě tajemná, což Pauhofová zkrátka není... (31.01.2016)

Tohle bylo velké a trpké zklamání. Což o to, námět by ani nebyl tak zlý, ale to zpracování? Co to sakra mělo znamenat? Film Lída Baarová je jeden z těch mnoha příkladů, kdy technická část filmu zhatí i tak dobrý námět / scénář. Češi si chtěli zahrát na americký střih a vyšla z toho spíše jakási parodie plná WTF momentů, včetně dabovaného Kříže v roli Hitlera a Goebbelse jakbysmet. ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov) (18.02.2016)

O Lídě Baarové jsem viděla řadu doumentů, i ten poslední Heleny Třešíkové Zkáza krásou. Dramatizace jejího příběhu jsem se tak trochu obávala. Snažila jsem se dívat oproštěná všech negativních kritik a poznámek těch, kteří film viděli. Nečetla jsem žádný ze zdejších komentářů, držím se pouze toho, co jsem o Baarové četla a dosud viděla. Táňa Pauhofová je krásná žena a výborná herečka, ale je naprosto odlišný typ. Věřila jsem jí Burešovou v Hořícím keři, i manželku Hynka Čermáka v Něžných vlnách. Její vřelá povaha je spíš předučená k laškovným diblíkům než ke chladné kráse Lídy Baarové, která měla naprosto jinou povahu. Tyto předpoklady splňuje mnohem lépe herečka Veronika Arichteva, jejíž pravidelná tvář víc odpovídá rysům Lídy Baarové. Pokud jde o jakýkoliv životopisný film, je fyzická podoba s hlavním hrdinou velice důležitá. K dalšímu obsazení a dabingu se mi ani nechce vyjadřovat. Zaměřím se na příběh Baarové a na to, co z něj bylo vybráno i jak byli prezentování její součastníci. Rozhodně jsem nečekala žádný filmový přepis historických faktů, zajímalo mě, jaký příběh odvypráví Ivan Hubač s Filipem Renčem. Nevím, co vedlo k vybrání scénaristy, který má velké zkušenosti v televizní tvorbě, ale dosud nepsal příběh pro filmové plátno. Spíš bych se snažila o kritický text, ke kterému bych se nechala vyjádřit znalce první republiky a života Lídy Baarové. Nemohu se ubránit dojmu, že jde o jakýsi filmový bulvár, který si vybírá to nejvíc skandální bez hubšího zpracování. Přitom sám životní příběh Baarové je dost dramatický, nebylo nutné nic zdůrazňovat, spš citlivě vybírat a nechat vyznít. Není zapotřebí křičet, kde lze to stejné pronést bez patosu. Výběr scénaristy vidím jako druhý přehmat režiséra. Ondřej Soukup je dobrý muzikant a řadu jeho melodií mám ráda. V tomto případě mi ale jeho hudební pojetí k příběhu hlavní hrdinky nesedlo. Myslím si, že filmová hudba má příběh podtrhnout ve smyslu povznést a zvýraznit, nikoliv podrazit nohy. Obávám se, že právě to se tu bohužel stalo. Záměrně nechci rozebírat další aspekty, tyto tři myslím stačí. S odstupem času bych moc ráda našla nějaký klad, který bych dokázala upřímně pochválit. Opravdu si to přeju ... (08.01.2017)