Reklama

Reklama

Jan Hus

(TV film)
  • Slovensko Ján Hus
Trailer 1

Obsahy(1)

Matěj Hádek v roli výjimečné osobnosti Mistra Jana Husa a synové Karla IV., bratři Václav a Zikmund, ve středověkém dramatu o smyslu pravdy a oběti nejvyšší. Třídílný televizní film o Janu Husovi je jedním z největších televizních projektů současné České televize nejen svou náročností, ale především svým významem. Tragický osud tohoto velikána naší historie byl naposledy převeden na filmové plátno režisérem Otakarem Vávrou v roce 1954. Spisovatelka a historička Eva Kantůrková se osudem a odkazem betlémského kazatele zabývala dlouhou řadu let. Bylo tedy nabíledni, že se právě její román Jan Hus, poprvé vydaný v samizdatu, dočká nového filmového zpracování. Tvůrci, kteří se u jeho realizace sešli, patří v Česku k nejrespektovanějším filmovým profesionálům, herce nevyjímaje. Díky nim má televizní film Jan Hus všechny atributy mimořádného filmového zážitku a je zároveň důstojnou oslavou historické osobnosti světového významu. Spisovatelka Eva Kantůrková vede diváky příběhem Mistra Jana Husa od počátku XV. století až ke kostnické hranici. Na rozdíl od tradovaného obrazu sociálního reformátora sledujeme Husovo myšlenkové a mravní drama, jež předběhlo o celé století zásadní zlom evropského vývoje. Dramatický děj je ukotven ve spletitém střetu názorů, ambicí a mocenských manipulací církevních i světských autorit – krále Václava IV., jeho bratra Zikmunda, pražského arcibiskupa Zbyňka, ambiciózních kardinálů a tří papežů, kteří si dělají nárok na pastýřský stolec a z toho titulu i na odváděné daně. Západní církev prochází těžkou mocenskou i mravní krizí. Jan Hus, Mistr Karlovy university a Betlémský kazatel, pociťuje spoluzodpovědnost za osud rozštěpené církve ve vztahu k věřícím a dospěje k přesvědčení, že jediným východiskem z úpadku je víra v živého Krista a jeho učení. Volá po mravnosti těch, kteří mají být věřícím duchovními pastýři. To zesiluje zášť ze strany vysokého kléru i konkurujících farářů. Naštěstí se Jan Hus těšil přízni královny Žofie. V kritických okamžicích to byla právě ona, kdo mohl u svého manžela Václava IV. žádat pro Mistra ochranu. Husovým opakem je vzdoropapež Baltazare Cossa, pirát, cynický kořistník, a dokonce snad i vrah. Paradoxně také v Kostnici, kde byl Hus souzen za domnělé kacířství, byl Cossa týmž koncilem sesazen z papežského stolce a uvězněn. Prapodivným nástrojem, který sehrál v pronásledování Husa mimořádnou roli, byla nesourodá koalice ambiciózního pražského kléru, žárlivých kolegů z university, včetně Husova přítele, Mistra Štěpána Pálče. Ten se v Kostnici stal dokonce jedním z hlavních žalobců. Jan Hus chtěl své přesvědčení před Kostnickým koncilem v rámci disputace obhajovat. Koncil však taková pravidla nepřijal, Husovi určil pozici obžalovaného kacíře. Konečným rozsudkem nebyl odsouzen jen on, ale i jeho předchůdce, dávno mrtvý Jan Viklef, jehož kosti nařídil tentýž koncil vykopat, spálit a popel rozptýlit v řece.
Do příběhu vstupujeme ve chvíli, kdy mocenské spory králů Václava a Zikmunda sužovaly Čechy. Zikmund se chtěl zmocnit českého království, uvěznil Václava v Rakousích, nechal drancovat královský poklad, jeho Kumáni vypalovali české vesnice. A odvážný kazatel Jan Hus volal z kazatelny: „I pes, i had si chrání svůj pelech! Jsou snad Češi horší než psi a hadi?" Pak vzbouřil půlku univerzity, když sepsal apelaci všem mistrům a zemskému sněmu. Byl to on, kdo královně Žofii přinesl nabídku vlivných přátel, aby mohla pod jejich ochranou odjet do Bavor k rodině, protože by teď v Praze nebyla v bezpečí. Královna kategoricky odmítla. „Jsem česká královna, mé místo je tady!" Jan Hus veřejně kritizoval nepořádky v církvi, především způsob života Božích služebníků, například že nosí drahé šaty, nebo že vysedávají po hospodách a hrají hazardní hry. Byl přesvědčen, že hříšný kněz nemůže udělovat svátosti, nemůže být služebníkem Božím... Vysloužil si tím jejich nenávist. Stěžovali si na něj u krále, u arcibiskupa, jezdili žalovat papeži. Obviňovali ho z šíření Viklefova učení. A záviděli, že jeho Betlémská kaple byla pravidelně přeplněna věřícími, zatímco jejich kostely věřící navštěvovali jen sporadicky. Neshody na univerzitě kvůli Viklefovu učení eskalovaly a vyústily ve chvíli, kdy král Václav požádal univerzitní mistry, aby jej doprovodili na koncil v Pise. Německá část univerzity odmítla, a protože svými třemi hlasy proti jednomu německému získávala vždy většinu, král se rozhodl křivdu napravit Dekretem kutnohorským. Rozzlobení Němci na protest opustili Prahu. Viklefovo učení bylo vnímáno církevními hodnostáři jako kacířství a tomu obvinění se nevyhnul ani Štěpán Páleč. Přes Husovo varování odjel do Říma, aby se obhájil, cestou ho ale v Bologni nechal zatknout kardinál Baltazar Cossa. Když se po dlouhé době vrátil do Čech, byl to už jiný Štěpán Páleč. Jeho odvahu vystřídal strach. Mezi dosud věrnými přáteli, Husem a Pálčem, se objevily první pochybnosti a názorové neshody.
Jan Hus odsoudil odpustkovou papežovu bulu a papeže nazval Antikristem. Kupčení s odpustky způsobilo velkou vlnu nevole věřících a pro výstrahu ostatním byli uvězněni tři rebelové. Rozhořčená reakce Jana Husa na jejich popravu přivolala papežovu klatbu na betlémského kazatele a na Prahu interdikt. Zákaz všech církevních obřadů, křtů, sňatků i pohřbů. To byla pohroma nejen pro středověké věřící. Jan Hus musel opustit Prahu. Ani doma, v Husinci, však nebyl v bezpečí. Přijal pozvání Jindřicha Lefla a odjel na jeho hrad, kde se mohl ukrýt. Tam ho navštívil Zikmundův posel Jan z Chlumu se vzkazem, aby Hus odjel do Kostnice, kde bude mít šanci se ze svého obvinění hájit. Královský glejt mu měl zajistit nejen osobní bezpečí, ale také možnost vystoupit s disputací před Kostnickým koncilem. Hus souhlasil, nechtěl dál žít v ústraní, jako kazatel chtěl plnit své poslání, lidem vykládat pravdu písma. Věděl, že se do Kostnice sjela církevní elita a doufal, že všichni nebudou k jeho pravdě hluší. Že by si Zikmund neuvědomil, že papež nepodléhá světské moci, tedy králi? Hus nebyl v Kostnici přijat jako host koncilu, ale jako kacíř, který se těžce provinil proti církvi a její jednotě. Kostnický biskup ho zavřel do vězení a koncil ustanovil komisi, která měla posoudit Husovo kacířství. Členem komise byl také Štěpán Páleč a zoufalý Hus se k němu obrátil s nadějí, že konečně bude vypovídat někdo z jeho přátel. Zjištění, že Štěpán Páleč patří k hlavním žalobcům, mu vzalo poslední zbytky naděje i síly.
Ve svých kázáních Jan Hus zdůrazňoval, že opravdovou lásku k Bohu dokazuje jen život podle Kristových přikázání a jen takový může být služebník Boží. Připouštěl, že zbožný laik má větší právo udělovat svátosti, nežli zkažený kněz. Taková kritika církve nejenže nesmírně popuzovala její představitele, ale zároveň je děsila. Především Husův výklad Božího slova považovali za znevažování víry a církevního řádu. Věděli, že jeho vystoupení ohrožují jednotu církve. Nemocný a dlouhým vězněním vyčerpaný Hus ztrácel sílu k obhajobě, přesto se ale nevzdával naděje, že bude konečně pochopen. Ke všem žádostem o jeho propuštění z vězení byla církev netečná. Dokonce ani král Václav a král Zikmund neměli šanci zvrátit rozhodnutí Kostnického koncilu, držet Husa v žaláři a trvat na tom, aby odvolal, co kázal. Jako důkaz k jeho odsouzení měl sloužit výpis článků, které měl Jan Hus napsat ve spisu De ecclesia. Když se ale před Kostnický koncil konečně dostal pravý výpis Husových článků, komise zjistila, že Štěpán Páleč je zfalšoval. Bylo už ale nemožné, aby církev v případě Jana Husa stáhla své obvinění. Betlémský kazatel, jehož názory byly pro věřící nadějí i jistotou víry v Boha, ale nedokázal popřít sám sebe. Nemohl odvolat, co nekázal a nemohl odvolat ani to, co kázal. Byl pro církevní moc příliš nebezpečný. A proti církevní moci byli bezmocní i králové. 6. července 1415 vzplála hranice, na níž byl ke kůlu přivázán Jan Hus. Muž, který zemřel v ohni, protože žil v pravdě. Muž, kterého církev ukrutnou smrtí umlčela, aby jej lidé citovali i po šesti stech letech. (Česká televize)

(více)

Videa (6)

Trailer 1

Recenze (284)

Slarque 

všechny recenze uživatele

Zajímavé fiasko. Tři promarněné večery s drahým, leč podprůměrným filmem. Nevím, zda většina problémů pochází ze scénáře, který se snažil být historicky věrný, což nadřadil srozumitelnosti i vyprávění příběhu. Ono to tak mohlo dopadnout i později ve střižně, protože jsem občas měl dojem, jakoby tam nějaké důležité dílky chyběly. Ve výsledku to dopadlo tak, že pokud nemáte nastudovánu historii začátku 15. století, zřejmě se v tom všem intrikaření ztratíte (jako se to stalo mně). V opačném případě zase nevidím důvod, proč trávit čtyři hodiny s tolika klišovitými postavami. Některé scény jsou inscenovány vyloženě hloupě, párkrát se film dostal až na hranici parodie. Také moderní hrátky pana Kocába jsou čiré zlo (naštěstí jich není tolik). I ten pohled na scénu shora tentokrát není božským okem, ale jen režisérskou manýrou. A kde nakonec zůstal Hus – učenec? Smutná pocta k 600. výročí. :-( ()

Tommassi3 

všechny recenze uživatele

"Všichni stojíme před soudem božím.." To třeba i všichni stojíme, ovšem velezkušený režisér Jiří Svoboda stojí i před soudem diváckým, a ač léta platí za jistě velmi slušného řemeslníka, tentokrát si možná ukrojil až příliš velký krajíc.. Nový Jan Hus není vyloženě špatný, nicméně.. Jedno velké nicméně.. Zatím po dvou částech těžko soudit, leč zdá se poněkud paradoxní a také velmi výmluvné, tedy kromě stovky hodnocení už během první části, že jak Vávrův velmi rozporuplný historický opus, tak i ten výroční Svobodův vyznívá jako na objednávku natočený projekt, byť tentokrát s poněkud čistšími motivacemi, nesmírně poplatný době svého vzniku.. Jako velmi iritující složky snímku však lze už nyní zcela jistě vnímat jak zbytečně přepjatý Kocábův soundtrack, který trestuhodně zbytečně ubírá na vtírající se napínavosti a často přímo ruší nejen svou modernou, i jak už jsem si poslední léta zvykl, neskutečně bizarní šroubované dialogy, které prostě nelze nazvat jinak než hybridy.. Vladimír Smutný se sice tentokrát nehoní za kýčovitými obrazy, byť tu naopak poněkud překáží ta temná manýra jako z Tudorovců, jimž se však většina postav svou neživou umělostí nepřibližuje ani na dohled, ovšem některé dlouhé záběry zase zavání zbytečností, nemaje jakéhokoliv smyslu či funkce.. Ostatně ty směšně karikované postavy samotné nikomu nedávají příliš možností k nějakému charakternějšímu herectví, byť především Matěj Hádek s Honzou Dolanským to celé táhnou hodně nahoru, navíc nechápu, proč se u nás stalo zvykem v těchto historických záležitostech tolik přehrávat.. A aby Hus, vysokoškolský rektor, působil jako rozohněný mládeneček, chvílemi i dost arogantní, to se mi dost těžko trávilo !! Musím však přiznat, že se rozhodně těším na zbylou část triptychu, o jehož přílišné rozmáchlosti by se však rovněž daly vést diskuze, a to určitě není málo.. Což však rozhodně nelze brát jako omluvu, protože snímek nedokáže využít to množství klišé k něčemu většímu, přes svoji třeba vizuální čistotu působí nesmírně uměle a účelovitě, když nakonec o samotném Husovi při takové stopáži řekl málem jen, že se rád koupal a měl hlavu plnou královny Žofie.. Jiří Svoboda tak vyloženě nezklamal, zato Kantůrková s bývalým panem ministrem však na celé čáře.. ()

Reklama

helianto 

všechny recenze uživatele

“Nemůže-li pravda býti projevena bez pohoršení, lépe je přijmouti pohoršení, nežli pustiti pravdu.“ Také Jan Hus. Vcelku kontroverzní prohlášení proti jeho víc než klasickému “Protož, věrný křesťane, hledaj pravdy, slyš pravdu, uč sě pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: nebť pravda tě vysvobodí od hřiecha, od ďábla, od smrti dušě a konečně od smrti věčné, jenž jest odlúčenie věčné od milosti Božie... A stejné pocity mám i já po zhlédnutí nejnovějšího počinu České televize na toto téma. Značné zklamání. Čekala jsem dramatický příběh muže, obhajujícího svou pravdu, tápajícího, váhajícího, nejistého, ale přece jen muže, jenž si byl svými morálními hodnotami a svými názory tak jistý, že pro ně raději zemřel, než by odvolal. Čekala jsem temný obraz temné doby, čekala jsem drama, které mě od začátku vtáhne, a nepustí. Že takový ten příběh být může, to víme, mistr Vávra to dokázal. Čekala jsem hlavního hrdinu, charismatického člověka, ne vůdce, on opravdu nemusel být vůdce, ale charisma mít musel, musel svými projevy dokázat strhnout davy lidí, a to zdaleka ne jen prostých. Čekala jsem marně. Dostala jsem nudné cosi mezi hraným dokumentem (byl-li by to hraný dokument, hodnotila bych vysoko) a konverzačkou ze současnosti v historických kostýmech. Jan Hus působil nemastně neslaně, vůbec ne jako člověk, kterého by chtěl kdokoliv následovat. Dokonce mě i překvapilo, že toho nenápadného mužíčka vůbec na konci basilejský koncil neosvobodil, vždyť byl téměř neškodný – ve skutečnosti, kdyby to nebylo napsáno ve scénáři. Postavy jednaly tak, jak by jednaly postavy dnes – zejména to bylo patrné na vztazích Václav – Žofie, Jan – Žofie. Na královském dvoře všech dob se přece dodržuje protokol, za všech okolností. S hodnocením jsem váhala, velmi dlouho váhala. Nakonec s těžkým srdcem dávám tři hvězdy, strašně slabé tři. Ne proto, že by si je ten film zasloužil. Stejně jsem hodnotila i mnohem lepší filmy. Dávám tři jednak proto, že jsem ráda, že se Česká televize po velmi dlouhé době do historického projektu vůbec pustila, a jednak za snad jediný klad této inscenace – Vladimíra Javorského v roli krále Václava IV. Tady měl Jiří Svoboda šťastnější ruku než mistr Vávra kdysi. Karel Höger byl, při veškeré úctě, příliš velká persona na to, abychom mu věřili, že hraje sice vzdělaného, ale slabošského panovníka. Střet Václav IV. Javorský a Zikmund Pivec by naproti tomu byl naprosto dokonalý. “Pravda je jen to, co jest dobrem všech.“ ()

Marze 

všechny recenze uživatele

V režii Jiřího Svobody vznikl obrázkový dějepis, který se vyžívá v líčení mocenských intrik, zato o člověku Husovi poví jen dva objevy: že miloval – tajně a cudně – královnu Žofii a rád se koupal v řece. Což je výjev, který se několikrát opakuje bez jiného zjevného účelu, než aby střídal interiérové kulisy Husových rozhovorů s přáteli. Naštěstí trilogie nesvléká historické postavy vyloženě donaha jako České století, bohužel však neodhalí ani jejich vnitřní stránky. Jestliže navenek se Jan Hus od temných nálad po  přepjatou hudbu zhlédl v produkcích typu Hra o trůny či Tudorovci, jejich vyhraněnost charakterů a vášní mu zůstala cizí. Monotónní sled vesměs disputačních obrazů naruší jen banálně lyrizované vzpomínky: na zlaté rodné lány, matku, královnu. A přirozené napětí, třeba při koncilu, zase udusí melodramatické smyčce. Prostě nový Jan Hus se točil právě a pouze k výročí; ne proto, že by měl na srdci něco převratného. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Chudák Hus ještě že se tohohle vele-(díla) nedožil, to by se snad sám dobrovolně upáli,:-( K mému přesvědčení, že půjde o pokračování romantizujících mýtů, které s realitou mají pramálo společného, mi stačilo vidět jen jeden díl a hlavního představitele Jana Husa. Neumím si vůbec představit, že by za takovým Husem šly davy lidí:-) Navíc neodpovídal ani věkem, postavou, v tomhle věku by tedy ani logicky nemohl být takový vzdělaný učenec, ani by nestihl napsat tolik spisů:-) Prostě největší slabinou tohoto filmu se mi krom různých historických nepřesností, místy naprosto nevhodných toporných dialogů, rušivé hudby a stále stených scén a kostýmu, jevilo samotné nevhodně vybrané obsazení, herci kteří se prostě do podobných rolí absolutně nehodí, nemají v sobě ten potenciál na tento druh vážných rolí, ikdyž Javorský (ND) nebyl zase tak úplně špatný a film v podstatě táhl sám, ale my v současnosti asi fakt nikoho lepšího nemáme, doba výrazných osobností s patřičným charisma takových Štěpánků, Pivců, Hogerů, atd, je nenávratně pryč a maskéři a kostyméři stojej taky za hovno. Jedna velká tragédie, ostuda české kinematografie, zbytečně utracené desítky milionů, ale to je v tomto státě úplně normální jev, tam kam by peníze skutečně potřebovaly jít tak nikdy nejdou a pak se musejí pořádat různé veřejné sbírky, nadace, apod, hlavně aby dávali nejlépe všichni obyčení lidé, platící řádně daně. Štěpánkův Hus je proti této slaboduché slátanině (které připomínalo spíše nemodení-nerealistickou televizní pohádku) skutečně mistrovské dílo (i se svým bolševickým ideologickým nánosem, který ze středověkého reformního kazatele udělal hlasatele komunistických myšlenek údajné sociální spravedlnosti a beztřídní společnosti ve smyslu nauky marxismu - leninismu), které se mu nemůže ani zdaleka přiblížit, natož jej srovnávat. Tak takhle teda ne, soudruhu Svobodo a pravdolásko Kocábe! Tak snad někdy příště, možná za 5, 10, 50, 100, 500 let, kdoví, nezbývá než věřit, že to příště dopadne o něco lépe. Jinak všem lidem zajímajícím se o historii, doporučuji přečíst si knihu "Jan Hus známý i neznámý "od historika Jan Kejře. Podle našich historiků byl Jan Hus odsouzen legitimně, byl kacíř (tzv heretik), šířící bludy, nenávst, zkázu, tedy naprostý protiklad učení Kristova, Církve Kristovy. Na chybné pojetí Husa a husitství upozorňoval již takový Josef Pekař, ale marně. Ono je to silné téma a národní hrdina opancéřovaný legendou je těžkým soustem pro kritický přístup a to platí i u jiných velkých osobností našich dějin. Vždyt komu nebo čemu dnes věřit, dějiny píší vítězové, ale kdo je ten vítěz (který není vidět), toť silně filosofická otázka:-) ()

Galerie (98)

Zajímavosti (26)

  • Hranice, na které byl upálen Jan Hus (Matěj Hádek), se pálila třikrát a třikrát stavěla. Počtvrté se spálila jen kousek a ohořelé dřevo bylo dáno z druhé strany. (Kuny27)
  • Natáčení začalo 14. června 2014 a poslední klapka padla 27. ledna 2015. Celkem bylo vyrobeno přes 150 kostýmů a mnoho bylo kompletováno z vypůjčených. Na scény do Chebu bylo potřeba vypravit 2 velké kamiony plné kostýmů.
    Celkem bylo vyrobeno zhruba 3 000 rekvizit. V dílnách ČT bylo vyrobeno velké množství dobového nábytku či kopií ručně psaných dokumentů a knih – například Bible Václava IV. nebo Husův breviář od královny Žofie. Pro jednu ze scén Středočeský kraj zapůjčil vzácnou kopii Říšské císařské koruny, jejíž výroba stála 800 000 Kč. Největší rekvizitou bylo kompletní vybavení sálu kostnického koncilu – amfiteátr vyřezávaných stěn a křesel včetně 3 trůnů pro císaře a kurfiřty a vstupní brány. (pds)
  • Bylo natočeno celkem 35 hodin hrubého materiálu. (pds)

Reklama

Reklama