Iracionální muž

Woody Allen sa nezaprie, avšak s malými obmenami - menej komédie, viac drámy. Otázky okolo komplikovanosti vzťahu medzi mužom a ženou sa tu riešia na hrane samotnej existencie. Okrem iného smerom k divákovi tu vystupujú do popredia aj mnohé témy ohľadom bytia jednotlivca, spoločnosti ako i morálky, ktorá ako vieme, je mnohotvárna a málokedy jednoznačná. Toto si veľmi dobre uvedomuje aj W. Allen a myslím, že sa mu v tomto smere mnohé veci podarilo pomerne presne vystihnúť. Akurát tá cesta k tomu poznaniu ma až tak nenadchla, ani emocionálne nejak výraznejšie nezasiahla. U mňa lepší priemer, ale rozhodne to nie je ani premárnený čas. Možno to chce ešte aspoň jedno pozretie. 65/100 (31.03.2016)

Třígrošová allenovská historka, která svým zpracováním připomíná spíše divadelní představení než filmové dílo. Předpokládám, že šlo jen o takovou oddychovku, kterou Allen sepsal za dva večery a natočil za dva týdny. Filosoficky je to naprosto debilní, to zkrátka musím říct natvrdo. Nesouvislé povrchní debaty, otírající se o Kierkegaarda či Heideggera, mají nejspíš simulovat vnitřní muka vyhaslého profesora. Ale kdoví, možná to byl záměr, nezatěžovat mysl diváka, ale jen se zlehka nést na vlnách banality a klišé a dát větší prostor pro základní námět. Po psychologické a vztahové stránce to totiž není o nic lepší, takže dost možná nakonec půjde jen o ten samotný závěr. O ten vtipný mysteriozní ornament trvající sotva dvě vteřiny, a který nakonec celé tohle představení spasí. (24.02.2016)

Pokus o návrat na cynické pole Match Pointu, které pro mě osobně selhává v nejasném vypravěči a až příliš průhledné „osud“ pointě, jíž by mnohem víc slušel jiný vítěz. Po většinu času to ale má správný Allenův rukopis, jemuž už se možná na stará kolena trochu třese ruka, ale pořád dokáže napsat skvělé dialogy. Jen ty postavy jsou tentokrát až moc jednorozměrné. Ale zase jsem se vlastně ani nestihl nudit, protože Allen dokáže i o ničem mluvit s noblesou. A to mě stále ještě v jeho podání baví… (06.09.2015)

Slabsia Allenovka, ale vdaka hercom stoji za jedno pozretie. Allen to tentoraz prehnal s filozofovanim na ukor funkcnej zapletky. Pritom motiv o profesorovi filozofie, ktory si so vsetkym tym filozofovanim pripada zbytocny, dokial sa neodhodla k radikalnemu cinu, mi pripadal celkom zaujimavy a ironicky. Bohuzial spracovanie mi pripada roztahane, malo vtipne a napinave nie je vôbec. Najvtipnejsie na nom je uz tradicne zvoleny neatraktivny hrdina na ktoreho sa automaticky lepia vsetky zeny. Tesil som sa, ze sa dockam aspon poriadneho zuctovania s mojou neoblubenou Emmou Stone, ale ani k tomu nakoniec nedoslo. Vysledok je nenaplnujuci, lebo Allen ma na viac, ale stale je to lepsi film ako väcsina inych reziserov natoci za cely svoj zivot. 5/10. (26.01.2016)

Léto co léto posílá Woody Allen na výlet po českých kinech své nové kousky. V Iracionálním muži Woody dokazuje velmi racionální vedení herců a Joaquin pod jeho režií posunuje svůj herecký supertalent směrem k oscarovým uváhám. Poměrně náročnou postavu totiž zahrál mistrovsky a jeho výkon mně dopřál větší radost než samotný film, který si hraje jak s činy, tak se slovy. Iracionální muž je racionální hříčka ideální do letních časů, která dokáže udržet pozornost a bavit, jen je čas od času potřeba přimhouřit oči nad chováním hlavních postav. (27.07.2015)