Hodinový manžel

Letní kino Maršovice. Úplně ideální letní pohodovka. Na české poměry relativně málo laciných fórků, v podstatě jen jeden (lékařské vyšetření). Všechno ostatní mi sedlo a vážně jsem se pobavila. Milé obsazení (Jitka Čvančarová je má oblíbená žena vamp) a celkově i povedený příběh. Některé scény dovedené do absurdních rozměrů a procitnutí manžela, který měl ženy jen za zboží (pračky, myčky, vařečky a… pohovky), je v klasické rovině "okus svou medicínu". Škoda, že ladění do komedie za každou cenu, trochu ubírá na kvalitě, aby mohlo být finále správně šílené. (14.07.2015)

Prosím, tady máte Kameňák na úrovni! Zdeněk Troška by se měl u debutujícího režiséra a scénáristy Tomáše Svobody učit, jak má vypadat scénář, režie a casting. Žádné hostující celebrity, patlající neherci a pitvořící se herecká šmíra, žádné pastelové barvy, rádobyvtipné mezigenerační pnutí a levné propriety Troškových lidových komedií, sice nějaký ten (v českých filmech asi povinný) product placement (mimo řetězce Albert a rádia Impuls i ČSFD!!!) a snaha bavit za každou cenu, což má za následek jistou neautentičnost (asociaci s oldschoolovými pornofilmy německé provenienci se skutečně nedá vyhnout, stejný je pocit déjà vu u každé druhé scény atd.) a vysokou předvídatelnost a průhlednost daných zápletek. Sitcomová struktura nutí scénáristu, aby filmové postavy zaplétal do čím dál absurdnějších kontextů a ve finále je všechny dost násilně nahnal na jednu slovenskou lanovku, což má za následek, že postupem času ubývá kvalita a druhá půle je výrazně horší a nudnější než půle první, ale i přes ten celkem málo nosný rámec (zkrachovalý bazén, družstvo vodního póla a použití již dříve použitého vzorce - motiv mužů přicházejících o práci, které ženou dluhy k přijímání obskurních zaměstnání použila už řada britských sociálních komedií, kupříkladu Do naha!, Tomáš Svoboda ovšem naprosto upozadil onen sociálně-kritický rozměr) to naštěstí zachrání nesporná herecké kvalita minimálně čtyř hlavních hereckých představitelů. (09.07.2015)

Příjemná komedie, kde herci překvapivě nepřehrávají, nejsou za idioty, a některé hlášky jsou vážně dobré („teď jsi skutečně na dně“). Dokonce to má i lidský rozměr. Problém je pro mne v nevyužitém potenciálu mnoha postav (ženy ve spolku, postava Babčákové, Stryková je zde výhradně jen do počtu jako známý xicht ze seriálu) nebo nedotažených liniích (dotažení gay roviny třeba s tím manželem Vlasákové, rovina Čvančarové a jejího manžela ministra v podání Šteindlera - ten se zde jen mihne, a přitom to šlo využít daleko víc a lépe, nejen pro vtipné podtitulky u live rozhovoru v tv zprávách). A pak mi vadily nedotažené scény - jedete po okreskách z Nymburka do Nízkých Tater, a nevšimnete si za celou dobu, že za vámi jede vaše dodávka Hodinových manželů? Postava Lukáše Latináka se snaží o manželku jednoho z kamarádů, a její kamarádky ze stejného města ji nepoznají? A jak zapadá bohaté Čvančarové mezi ostatní dámy ve spolku, k nimž se společenským postavením nehodí? Inu, a nakonec mi vadily i ty sponzorské úlety - některé šlo překousnout, ale ostatní nedávají smysl - tak jen díky nutnému sponzorovi, který dodal auto, zjistíme, že jedna z postav má nečekaně bráchu. Proč za ním nikdy nešel, proč nepoprosil o půjčku zjevně zazobanějšího bráchu, když jsou spolu takoví kámoši, že mu půjčí výstavní auto? Nebo ta nutnost udělat reklamní upoutávku na jeden slovenský hotel v Nízkých Tatrách a jeho veškerou nabídku a služby - děj se zcela nelogicky přesune z Nymburka do Tater, a i když i zde je řada vtipných scén (oprava lanovky, setkání na lanovce apod.), působí to vzhledem k předešlému nekonzistentně. Ale jak říkám, nakonec to celkově pobaví, je to vedené příjemně uměřeně, sem tam dokonce s nějakými drobnými humanitními řekněme přesahy, v současném českém rybníku je to vážně mírný nadprůměr. Jo, a myslím, že pan režisér je také gay, protože tolik chlapských zadků jsem neviděl od dob Troškových Sluncí, sen. (07.06.2015)

Českou scénu zas tolik nesleduju, ale vím, že mezi všemi kamennými pyčovřeskami se dá najít i celkem důstojnější počiny. Brouk pytlík AKA Hodinový manžel je nepochybně spíš z toho lepšího ranku, ale úplná hitparáda to také není. Film poněkud na Troškův způsob líčí české maloměsto, vykrášlené a plné všemožných archetypů, kteří ale ne zcela napodobují běžné Čechy. Celkově se to jaksi odehrává v jakémsi růžovém bezčasí, kde živnostníci jsou bezstarostní kumpáni, veselé kopy bez zábran, jímž kšefty padají do klína - a zákazníci rovněž pohodoví prima lidi. Zavání to růžovou blbostí a lá Rosamunde Pilcher, nebo snad dokonce i kulisovou šaškárnou střihnutou seriálovou dramaturgií, takže se vám před očima míhají postavy z ulice v růžové zahradě se směšnými, nikdy nikým nepoznanými, problémy, a vy se smějete, jelikož nic jiného neznáte - nebo já nevím. Něco vtipné skutečně je a dlužno dodat, že za to mohou herci svými výkony, ale mnohdy to sjíždí i k mírné rozpačitosti. Když si ale vezmu, že to má být film o balících pro balíky, tak budiž. V tomto smyslu je to velmi podařené. Film neurazí ani náročné, když na to přijde. Cizímu neštěstí se dá smát pořád, co by ne. A když nad tím dál přemýšlím, je to vlastně pohádka pro dospělé. Lidi se půjdou bavit a snít. Kdo má v těhlech sračkách čumět na nějaké existenční drama, he? Zvedám na čtyři hvězdy. (21.09.2015)

"Keď sa s tým budete jebať, tak to dojebete." Přiznám se, že jsem od Hodinového manžela očekával o něco víc, než jen zavěšení lustru, trochu sexu a spravování lanovky. Rozhodně jsem chtěl víc humorných situací typu nástup Lachtanů do vody či hromadného fandění Dukle a rozhodně jsem chtěl méně slepičince. No nic, je to tak, jak to je a ve finále to vůbec není špatná zábava. (13.07.2015)