Motocyklové deníky

Velmi zajímavý a nadprůměrný film, latinskoamerická road-movie, adaptace slavných deníků Ernesto Che Guevary, tedy autobiografie jedné z ikon 20. století, jehož tvář zdobí mnohou hruď evropského adolescenta, ale o jehož životě toho tady v Evropě zrovna příliš mnoho nevíme... I přes své nesporné levicové zaměření a akcent kladený na špatnou sociální situaci dělnických a rolnických vrstev v jižní Americe jde o film zdařilý, jeho slabina je pouze v tom, že je určen pro poučeného a vyhraněného diváka, tedy že mainstremové publikum asi jen těžko osloví. A to je při režijních a hereckých kvalitách a hlavně celkovém vyznění tohohle snímku škoda... (27.01.2007)

Za tu překrásnou přírodu a všechna ta místa, která chci alespoň jednou v životě navštívit(a doufám, že se mi to podaří...) první hvězda ... Druhá za zcela jiný obrázek o životě a filosofii Ernesta, za velkou spokojenost s hereckým výkonem Gaela a Rodriga určitě snímku náleží ta třetí, a ta poslední čtvrtá za úžasný hudební doprovod, píseň "Al Otro Lado Del Río" a za mistrovský cit hudebního skladatele a aranžéra Gustava Santaolalla(Amores perros, 21 Grams), který mě stále přesvědčuje, že patří mezi světovou špičku! Díky! (11.10.2011)

Přiznám se, že pro Che Guevaru v jeho mladých letech mám slabost. Nechci tvrdit, že mě jeho "Motocyklové deníky" oslnily a změnily můj pohled na svět, to určitě ne, ale rozhodně můžu mluvit o tom, že jsem alespoň trochu pochopil, co Ernesta vedlo k tomu, že se stal tím, kým se stal. Pokud přistoupíte k "Motocyklovým deníkům" nezaujatě a nebudete se na Ernesta dívat jako toho šíleného revolucionáře, co si myslel, že spasí celou Jižní Ameriku a možná i Afriku, zjistíte, že se jednalo o mladého muže, který měl ideály a ty ideály během jedné cesty vzaly za své. Ernesto se se svým přítelem Albertem Granadem, který ho o mnoho let přežil, vydal na cestu po Jižní Americe, kdy chtěli poznat všechny kouty a všechny různé podnebné podmínky. Jejich cesta rozhodně nebyla jednoduchá, kromě trochu komických situací, kdy je zrazovala jejich motorka a oni končili v příkopě nebo podření na cestě, se dostávali i do větších trablů, protože se často projevovalo Ernestovo astma. Povětrnostní podmínky jim také vždy nepřály a sem tam se setkali i s nepřátelstvím v podobě lidí. Ale právě lidé je většinou překvapili. Hlavně chudí lidé. Ernesto, chlapec z bohaté rodiny sledoval, jak chudí lidé žijí, jaké podmínky musí trpět, podmínky, o kterých se jemu ani trochu nezdálo. Tyto zkušenosti nakonec vedly k tomu, že se stal tím, čím se stal. Uvědomoval si, jak je život pro některé vrstvy nespravedlivý a měl pocit, že jedině revolucí, jedině výraznou změnou a nastolením nového režimu je možné docílit lepšího stavu pro všechny. Nepodařilo se mu to ani jednou a nakonec se sám stal nenáviděným člověkem, který byl raději popraven. "Motocyklové deníky" nejsou ani trochu propagandistickým filmem, stejně jako se nejedná o film, který chce Che Guevaru omlouvat. Ernesto byl v době své cesty příliš mladý a příliš jiný než jeho budoucí já. Když prožil cestu, během níž "Motocyklové deníky" psal, byl jiným člověkem. Myšlenky na změny se v něm již rodily, ale vykrystalizované neexistovaly. "Motocyklové deníky" jako film jsou tak věrným přepisem cest, které vedly ke zrození člověka, který je i v současnosti ikonický. Mladé generaci, která ho odsuzuje, doporučuji přečíst si jeho knihu, podívat se na film, a pak až nadávat na to, jaká to byla zrůda. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/12/motocyklove-deniky-proposition-v-zajeti.html (02.03.2013)

Výborný film na kontroverzní téma. Pravdou je, vypovídající hodnota této road-movie je mnohem větší, když vezmeme v potaz, že má reální základ a že ta cesta stvořila relativně důležitou historickou postavu. Fuser samozřejmě nebyl první člověk, který vyrůstal ve zlaté kleci a kontakt s realitou ho naladil na sociální notu. Na rozdíl třeba od Siddhárthy Gautamy ovšem jde na to s flintou a to byla ta chyba... s čím kdo zachází, že ano. To naštěstí není téma tohoto filmu, takže největší hodnota je to odhodlání kapající z první půlky snímku, neuvěřitelný obraz reálné latinské ameriky poloviny minulého století a... ta příroda. Rozhodně stojí za shlédnutí a zamyšlení. (07.10.2015)

Tři holky sledují Motocyklové deníky, z toho dvě říkají, že se nudí a kdy se to rozjede. Ta třetí (já) se pořád ptá jestli to myslí vážně a "vždyť to není vůbec nudný" a nechybělo ani "on je tak krásnej". Film jsem ještě druhý den vstřebávala a přemýšlela jsem, jestli byl ten Che Guevara teda hodnej nebo ne. (13.08.2013)