Motocyklové deníky

Nebudem sa tu dohadovať o historickej korektnosti, či neskorších činoch jednej zo súčasných ikon Che Guevaru. Jednoducho mi nato chýbajú potrebné faktografické vedomosti. Myslím si ale, že tím že sa Salles zámerne vyhýba polarizujúcim témam z neskorších fáz jeho života (nebyť záverečných tilkov-kde som sa prvý krát dozvedel o koho vlastne ide), kľudne by sa Motorcycle Diaries dalo popísať ako úžasné road movie o vytriezvení z oparu naivného bezcieľneho dospievania. V tejto rovine ide o vynikajúci film a politické podfarbenie je absolútne druhoradé.4,5* (05.01.2008)

..nepomôžem si, ale bol to kíženec evity a dr. schweitzera, ten che guevara..a potom, v rámci sociálneho cítenia síce zmasaktoval pekné davy, ale to sa do filmu už nevošlo.. ..diarios ako iný pohľad na "revolucionára" trpia snahou o idealizáciu a skratkovytými vsuvkami - ukážkami biedy a sociálnych krívd vládmych režimov, ktoré ale vôbec nestačia na odôvodnenie zmeny hlavnej postavy z bezstarostného mladíka v angažovaného mladíka.. (podobne je v smere pravdivosti obrazu konk. osoby aj napr. 7 rokov v tibete).. ..herecky, kameramansky a hudobne výborné, ale nezvládnutá dramaturgia a záver, ktorý je krížencom casablanca a napr. untergangu (kedy si už zostarnutý hrdina príbehu - rozprávač vyhradí posledné slovo).. ..ako malý roadmovie bez životopisných ambícií a sociálno-politického podtónu by sa mi film asi páčil viac..ale bol by to asi úplne iný film, podľa úplne inej predlohy..(autorom ktorej je granada osobne).. (06.08.2005)

I ti, kdož chovají ideologický nebo jiný odpor k tomu známému vousatému chlapíkovi v baretu s doutníkem a s přezdívkou "Che", který na nás čumívá z triček levicových exhibicionistů a ze spousty jiných předmětů, si tento film mohou bez obav na zkoušku pustit, neboť v jeho první půli jde ponejvíce "jen" o jihoamerické road movie dvou mladých kluků z padesátých let, a spíše než prezentace nějakých politických stanovisek se divák dočká krásných a působivých přírodních scenérií. Avšak postupně jsme svědky nejrůznějších situací a zážitků, které formovaly názory mladého budoucího radikálního revolucionáře, a v některých monolozích či dialozích počnou probleskávat různé jeho sociologické či politologické postřehy. Mnohá setkání tváří v tvář s bezmocí a chudobou prostých lidí a s propastnou sociální nerovností a nespravedlností zanechala ve studentu medicíny hluboké stopy, pevně ho utvrdila v jeho komunistickém světonázoru a předurčila jeho další životní cestu. A jak dokazuje současnost, socialismus je pro většinu obyvatel zemí Latinské Ameriky stále přitažlivý a v tamních podmínkách představuje asi ten nejlepší a nespravedlnější společenský systém, jaký tam lze nastolit. Můžete s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat... P.S. Na dovolené jsem přečetl knižní předlohu, takže jsem zjistil, že ve filmu bylo mnohé natočeno trochu jinak či zjednodušeněji než ve skutečnosti, což mě dost mrzí. A také mladý Che se ve svých vzpomínkách občas nejeví v nejlepším světle (například časté lhaní kvůli získání jídla), což je ovšem na druhou stranu i sympatické, protože je to známkou pisatelovy upřímnosti. (07.07.2013)

Hrozně jsem se u tohoto filmu bál jeho politické angažovanosti a to nejen kvůli modní tričkové CHE modle, ale i na základě zdejších komentů. Opět se však ukázalo, že nejlepší je se na všechno a na všechny vysrat a zakusit samotný filmek. Dostal jsem toho dost, to že je na světě bída je prostě fakt a ne nic levicovýho (levičáky, ale i pravičáky považuju za škodnou). Nevidím jediný důvod neukázat ve flmu něco, co je prostě holá skutečnost. Další krása jsou exteriéry, ty uplně řvali vem bagl a přijed. Mně se ten film líbil a možná v bněm politicky zaměřený kolegové mužou vidět agitku, ale mně je politika zcela u prdele a vychutnával jsem si příběh dvou kluků, kterým cesta dala víc než čekali. Krásný a silný. (19.02.2018)

Nádherný výlet po Jižní Americe 50. let minulého století, který rozhodně stojí za to vidět. Ještě než cokoliv dalšího napíšu, tak je asi na místě se přiznat, že jsem u druhé poloviny filmu pospával a vnímal ho jen napůl, což bylo způsobeno pozdním vysílacím časem a mou únavou. To ale nic nemění na tom, že tenhle film (aspoň tedy jeho první polovinu) jsem si parádně užil a chvílemi jsem i hlavním hrdinům záviděl. Protože přece jen nejsem takový optimista, abych si myslel, že se někdy během svého života podívám do Jižní Ameriky, takže vítám každou příležitost seznámit se s touto částí světa alespoň ve filmu. Tenhle film mi tak dal šanci poznat tento kraj a zamyslet se, jak krásné by bylo mít dostatek financí a vydat se na projížďku po jihoamerických silnicích a cestách. Co se týče faktu, že hlavním hrdinou filmu je Ernesto Guevara, tak k tomu chci říci snad jen tolik, že zde jsem ho ani trochu nebral jako budoucího revolucionáře, ale jako prostého a nepříliš majetného studenta medicíny, který chtěl poznat svět, v němž žije, což se mu povedlo. Tuto roli zde nádherně ztvárnil Gael García Bernal, kterého mám v oblibě už od filmu Zločin pátera Amara, kde jsem ho viděl poprvé, a který mi vždycky dokáže, jak kvalitním hercem je, a kromě toho ho mám i mezi svými 10 nejoblíbenějšími herci. Takže toto je bez pochyby další role, která se mu vydařila a kde působí úžasně přirozeně a pohodově, skoro jakoby to ani nehrál, ale jakoby to sám žil. Tento film ode mne získává čtyři hvězdy a při první příležitosti se na něj určitě kouknu kompletně. (21.05.2010)