Římské impérium: Nebezpečí na hranicích

Římské impérium chránil před nájezdy barbarů ochranný val, který je po Velké čínské zdi největší stavbou vytvořenou lidskou rukou. Poznejte jeho německou část podél řek Rýn a Dunaj... Dokument se věnuje římskému opevnění proti Barbarům- obrovskému, avšak nedochovanému dílu, měřícímu asi 7000 km a rozdělujícími Evropu napůl. Vědci se nyní snaží tuto hranici najít a vyznačit do mapy. Používají vrtulník s infračerveným scannerem, který v lese nachází dávnou hranici i zbytky strážné věže. Studenti geodeti se snaží zjistit, jak přímé opevnění bylo. Na 50km je odchylka pouhých 90cm a nikdo nechápe, jak to dokázali. Barbaři museli být na druhé straně zaskočeni takovým dílem. Strážné věže navíc informovaly nachystané vojenské oddíly, vojáci vyjeli na koních a ještě před hranicemi protivníka obklíčili a pobili. Jezdci měli železné masky, skrývající tváře a strach. Hornogermánsko- raetský val byl dlouhý 550km a Germáni se mohli objevit kdekoliv. Kolem bylo 60 vojenských táborů, tím nejznámějším je Aalen. Jeho vzhled můžeme vidět na vizualizaci. Pro vědce je zajímavá obec Ruffenhofen, kde jsou stopy po hranici patrné. Zbytky táboru patrné nejsou, ale geofyzici umí svými zařízeními půdorys znovu vyhledat. Díky počítačům zakreslují tábor do současné mapy. V zemi lze ještě najít zbytky pece a dřevěné kůly. Na nich zjišťují vědci druh a stáří dřeviny. Dub byl poražen roku 182 a hned byl zaražen do bažiny u Dambachu. Zdejší tábor byl v té době přebudován a rozšířen. Vědci dále debatují nad virtuální rekonstrukcí tábora Weissenburg, kde byl roku 1979 objeven kus kovu a následně chrámový poklad, který v obavách Římané zakopali. To jasně svědčí o stoupajícím napětí a nebezpečí zpoza hranic. Trumfem Římanů byly válečné lodě, se kterými vojska hlídala hranice a ze kterých se mohli vylodit a zaskočit protivníka. S loděmi hlídkovali na Dunaji mimo jiné kolem významného strategického bodu- obce Stepperg, kde byl postaven most. Potápěči nachází staré pilíře a odebírají vzorky dřeva. To pochází z poloviny 2. století, kdy se rozvíjely podunajské provincie. Dalším významným táborem byl Eining, jehož základy jsou v současnosti zřetelně viditelné. Vše podstatné se dopravovalo po Dunaji, s loděmi se zásobami a cenným nákladem pluly konvoje s hlídkujícími vojáky. Dalším podstatným hraničním městem bylo Carnuntum, nacházející se v současném Rakousku. Odtud vyrazili Římané proti Markomanům, kterým ale napoprvé podlehli. Přesto se nevzdali a Carnuntum dokázali vybojovat zase zpět. Z Germánů pak udělali gladiátory, jejichž boji na život a na smrt se bavili. Nalezeno bylo mnoho zbytků mozaik a mnoho sošek, které rakouští vědci dokumentují mobilním skenerem. Další významné pozůstatky jsou k vidění v Budapešti a Konstance, která byla posledním evropským bodem hranice. Archeologové a vědci dále hledají zdroje římského zlata, pomoci by jim měly válečné snímky z roku 1999. Doly hledají na území Kosova, kde nachází základy zdí. Ubytováni jsou ve městě Ulpiana, které zásobilo vojáky na hranici a možná tu bylo zpracováváno zlato z hor. V dalších dnech vědci skutečně nachází vstup do důlní šachty a přidávají se k francouzským a kosovským archeologům, pátrajícím v Ulpianě po své minulosti. Po informacích o současné situaci Kosova a krátkém shrnutí pořad končí. (TV Prima)