War Machine

Bohatý nebo silný příběhový oblouk jsem nezaznamenal, na satiru je to málo vtipné a břitké a přítomnost války na mě moc nedýchala. Přes hodinu a půl jsem si nebyl jistý, co přesně se film snaží vyprávět a říkal si, jestli nejde jen o to, aby Netflix ukázal, že do svých produkcí dokáže získat kohokoli a nedělá mu problém zainvestovat jakýkoli námět. Snímek se podle mě našel až půlhodinu před koncem, kdy ho konečně posunul jeden důležitý rozhovor. Bylo už ale pozdě na to, abych mohl být pořádně spokojený. Brad Pitt odvádí svůj standart a obměnil zde akorát svůj styl chůze. (Netflix) (31.05.2017)

Čím vlastně chce War Machine být? To je otázka, kterou jsem si kladl několikrát v průběhu sledování a doposud na ní vlastně neznám jasnou odpověď. Bratt Pitt v roli generála Glena McHamona, má za úkol vyřešit válku v Afghánistánu po dosazení do pozice samotným prezidentem Barackem Obamou a jeho úřadem. Doposud si nejsem jist jestli se jedná o satirickou komedii, válečné drama,válečnou dramedii nebo zdali je to takhle účelně neucelené z důvodů jakéhosi metaforického myšlenkového pochodu Davida Michoda, který jsem nejspíš nepochopil. Pokud si však nevíte rady jako já nebojte se, Tilda Swinton v roli reportérky vám alespoň v druhé půlce děje vysvětlí to, co se snaží snímek neohrabaně předat divákům, takže i přes nejasnou stavbu děje si z filmu přece jen člověk něco odnese. Struktura snímku působí velmi zmateně jako by David Michod nerozuměl svému vlastnímu scénáři a nedokázal pořádně vyjádřit své myšlenky skrze film samotný. Bratt Pitt v hlavní roli naprosto mimo. Je to opravdu škoda pokud si člověk vzpomene na jeho povedeně dokonalé přehrávání v roli Alda Raineho v Inglorious Basterds. Tady Pitt přehrává tak moc, že je to až otravné, to co mělo být vtipné plní spíš pravý opak, ale rozhodně neházím všechnu vinu jen na něj, velkou částí tohoto problému je i to jak je jeho postava napsaná a následně na plátně vyobrazena. Archu postavy Glena alespoň trochu zachraňuje jeho manželka v podání Meg Tilly. Vedlejší postavy jsou spektrem, které by se dalo očekávat od každého válečného filmu s tou změnou, že je film zaměřen více na politickou a PR stránku moderního válčení, takže je zde i pár originálnějších postav, jako PR poradci atd., nikdo z nich však nikterak svým výkonem extra nevyčnívá, snad až na Keitha Stanfielda v roli obyčejného vojáka, který má velmi těžký úkol a to prodat divákům pocity beznadějných vojáků, kteří vlastně neví proč dělají to co dělají, tenhle chlápek má před sebou velkou hereckou kariéru. War Machine představuje nepovedenou snahu o humorně inteligentní komentář na zbytečnost amerických invazí do zemí, kde se snaží vyřešit válku válčením. Svojí myšlenku film předá, ale je to jen obyčejná všemi známá věc zaobalena do rádoby objevil jsem Ameriku a ještě vás u toho pobavím hávu. 41% (23.08.2017)

Kluci, luka4615 a verbal , až někdy v budoucnu budu hledat tiskové mluvčí, máte u mne práci jistou. A to nežertuji. Oba vaše komentáře, propojené do sebe, jsou mým vlastním názorem a postojem k tomuto snímku... Vzali jste mi tak - v dobrém slova smyslu - vítr z plachet, a na mě tak de facto zbylo pouze vlastní ohodnocení... 60% a tedy 3 hvězdy... (20.12.2017)

„Ah, America. You beacon of composure and proportionate response, you bringer of calm and goodness to the world...“ Člověk by se i nasmál, kdyby to všechno nebylo tak blízko pravdě. Brad Pitt s grimasami jak po mrtvici, šíleným přízvukem a každodenním sedmimílovým během paralympionika odvádí penzum práce, škoda jen, že se Michôd příliš zahleděl do všech stránek svého scénáře a odmítl se výrazněji soustředit na nějaký konkrétnější směr. Satira o aspektech neobjednaného importu demokracie tak zůstala někde na půli své tragikomické cesty a na závěr ještě rozdráždila představivost diváka nástupem generála Boba Whitea. Ten by předpokládám přišel s rovnicí, že když 10 - 2 = 20, tak 10 - 70 = 0.. (01.08.2017)

Tohle by tak strašně chtělo být jako Burn After Reading, až mi z toho bylo za režiséra stydno. War Machine má vysoké ambice, jenže mu k jejich naplnění chybí jak mazaně vymyšlený scénář, tak smysl pro humor. Většina vtípků by jinak pointovaná a méně křečovitě podaná fungovala mnohem lépe, a ten zbytek je vyloženě trapný. Vyznění bloudí od břitské satiry, přes válečné drama, vážně míněný komentář až po úsměvnou výpověď o absurdní situaci. Schopnější scenárista by dvě z poloh vyškrtal a ze zbytku poskládal slušný film. David Michod se zaměřil na všechny směry a výsledek je proto roztlemený jak vrata od chlíva. K alespoň trochu silnějšímu dojmu snímku nepomohl ani příhodný výběr data v němž jsem si ho pustil. (10.09.2021)