Hipsteři (E11)

Myslím, že to pan Látal dostal, kam měl. Nechal dojít lidi k vysvětlení podstaty toho - proč a s jakým cílem to dělám. Ve výsledku je tam celkem prázdno, a ani se není čemu divit. Svou vymezeností si masírovat ego sobě i mezi sebou navzájem Až se nakonec přijde na fakt, že většinová populace se vymezuje a má potřebu se vymezovat. Jenom to tam nezaznělo na plnou hubu - že jde vlastně tak trochu dost o mainstream (stačí se rozhlídnout po ulici). Závěrečný Chinaski perfektní. (26.07.2015)

Hipsterství samo o sobě je tak neurčité, že tvorba dokumentu o tomto tématu musí zákonitě stát a padat na této neurčitosti. Ale místo toho se tvůrci zaměřili na tu nejpovrchnější stránku věci. V dokumentu vidíme několik lidí, kteří by se spíš dali zařadit mezi pozéry, než mezi hipstery. Co dělá hipstera? Jsou to hadry ze sekáče a k tomu co nejšílenější jejich kombinace? Nebo snad brýle ray ban, raw-vegan-fair strava a pseudointelektualismus? Scéna, kde dívčina uvažuje zda je shluk květináčů umělecká instalace nebo jen prostě náhodný shluk květináčů, je opravdu vypointovaná až na doraz (a dost možná jde jen o kouzlo nechtěného). Sám sebe nepovažuju za nic, ale pokud bych měl k nějakému směru mít blízko, byli by to právě hipsteři. Ale asi ne tihle hipsteři. Podstata hipsterství přece neleží v těch hadrech ani v nekonečném čtení Sartra či Hesseho aniž by člověk vůbec rozuměl, o čem to vlastně je. Podstata hipsterství je v tom myslet jinak, nově a svěže, a především VĚDĚT proč si to myslím a proč to dělám. A ne ze sebe dělat pitomce nebo někoho, kým nejsem. (28.05.2015)

Myslím si, že nikdo netuší, o čem tento díl a celá hipsterská "komunita" vlastně je. Pokud se hipsteři obléknou stejně jako většinová společnost, nikdo je od ostatních nerozezná i kdybychom je poslouchali dva dny vkuse. Punkáče poznáte po pěti větách, i kdyby měl montérky. A to je ten zásadní obraz hipstera - "punker" zvenku, ale uvnitř nezajímavý vágní myšlenkový normcore. Nicméně Řezník to vystihl přesně:https://www.youtube.com/watch?v=GkmePAcaJCU. (16.08.2016)

"S hledáním pravověrných hipsterů jsem to neměl vůbec jednoduché. Dostal jsem nespočet tipů na stoprocentní hipstery, ale nenašel ani jednoho, který by to o sobě přiznal. To je charakterizuje.“ říká režisér Jan Látal. V těch slovech je podle mě vše - slovo hipster se u nás používá výhradně jako výsměšná nálepka pro těžko definovatelnou skupinu lidí, které ale každý hned pozná. Kdo by sám sebe dobrovolně označil slovem s tak negativní konotací? Nikdo, to dá rozum. Nevím no, osobně mi ten pojem přijde strašně vyprázdněný a nicneříkající, proto ho nikdo nedokáže pořádně definovat (osobně vyloženě prahnu po nějakém odborném názoru, kterého se mi zoufale nedostává, protože podle všeho ani neexistuje - všude narazíte jen na více či méně posměšné definice, které si někdo na internetu vycucal z prstu). Po zhlédnutí tohoto dokumentu jsem se toho moc nového o hipsterech nedozvěděl, ale líbilo se mi, jak je to natočeno, a místy je to docela vtipné (ty Chinaski na konec :). V komentářích pod videem na YouTube pár lidí kritizuje tu holku v "transparentních" brýlích - i mně byla nesympatická a na jejím místě bych teď asi chodil kanálama, ale co, shit happens. Po hipsterech se možná za chvíli slehne zem, a možná taky ne, a pro mě za mě ať si každý poslouchá a oblíká co chce, je to jeho věc, a minimálně dokud tady bude ta nesnášenlivá atmosféra vůči každému, kdo se nějak vymyká, budu v skrytu duše všem těm "subkulturám" fandit, protože každé dělání vln je dobrá věc. Jenom by se to možná nemuselo tak hrotit s tím kultem individuality a vzdorem vůči "mainstreamu" (začínám být na to slovo dost alergický) - jak mj. ukazuje právě tento dokument, obojí je dost možná iluzorní. Nic, vidím to dneska na jednoho cidera v Krymský :) (22.05.2015)

Spousta hodnotitelů si tady přes hodnocení ventiluje svůj vztah k neohipsterství nebo názor na jednotlivé postavy dokumentu, což je samozřejmě špatně. Ze všech zobrazovaných subkultur je tato jediná aktuální (nejde o retro a opakující se společné fragmenty, všechny ostatní kmeny tady fungují 20 a více let) . Právě s aktuálností přichází přílišná krutost dokumentu a také jeho největší síla, protože zachycuje v reálném čase "kmen" při jeho rozkladu (který se tak jako u ostatních dlouho nenápadně tvářil jako vrchol). Možná to bylo až příliš přísné (knedlíky a knihy, všechno od holky s nákloností k transparentním materiálům), ale proč vlastně ne...na hrubej pytel hrubá záplata. Revoluce konečně žere svoje děti a my true pankáči můžem jet dál a nebejt terčem vášní a identifikace od normálů a pohybovat se v pytli s pozérskejma dětma. (24.05.2015)