Dva supernosáči

Nedávno to išlo v telke a tak išlo o neplánovanú príležitosť na vrátenie sa do detských čias. No bol som zhrozený z toho, ako to zafungovalo n amňa dnes. Zatiaľ čo ako decko som týchto dvoch nosáčov celkom hltal, dnes som iba dvíhal obrvy nad tým, že čo to preboha ýživého sú za trápne vtipy - prezliekanie stále dokola a autori čakajú, že to bude ľudí baviť. No evidentne v tých časoch aj bavilo, dnes ide iba o podpriemer. A aj to nadhodnocujem z pocitu nostalgie. 40/100 (03.05.2022)

Nejméně dějový snímek z cyklu filmových komedií, jímž eskapistický proud západoněmecké kinematografie sedmdesátých a osmdesátých let svébytně odpověděl na řadu „cestovatelských“ komedií Binga Crosbyho a Boba Hopa ze čtyřicátých, resp. padesátých let. Mladší řadu s nimi spojuje vedle méně úspěšného úsilí zpřítomňovat různá filmová klišé především rozmanité rozrušování pevných hranic vyprávěné fikce. Zatímco se o znevážení vyprázdněných šablon snaží Dieter Pröttel s duem scénáristů (a ústředních protagonistů) marně a případný vtip scén se koncentruje do revuálních výstupů v přibližném světě, tentokrát založených na převlékání, maskování a parodování, odkazy k realitě či filmovému světu zabírají docela spolehlivě. Dokonce bych řekl, že vyprošťují z nudy kolébající neckermannovské estetiky a naznačují, že i „nosáči“ jsou ochotni zasmát se sami sobě. Těch okamžiků není však mnoho a nic dalšího tento příspěvek ke karnevalové kultuře – věčných masopustů, nekonečných prázdnin a trvalých dovolených – nepozvedá nad průměr. (06.05.2023)

Je zajímavé, jak něco tak plytkého, v podstatě bezobsažného, dokáže příjemně pobavit a zpříjemnit těch skoro devadesát minut. Obzvláště, když na to koukáte na noční :-). O kapánek lepší, než předcházející dvounosní rádio, hlavně díky neustálým převlekům Krügerův Vinettou coby pomůcka pro výuku angličtiny je dobrý fór (Vinettou - Vineone). (12.02.2011)

Tiež pamätám dobu, keď kmeň vládnúcich červených Komančov povedal, že toto budeš pozerať, toto je ok. Chápem, prečo takéto filmy boli ok. Absolútne bezduché, bez nejakého názoru, čo je horšie aj bez humoru. Zhliadnuté s odstupom času znovu, a znovu neostáva nič iné, len konštatovať, že ide o už dosť vyschnutý nemecký "katzendrek". (28.11.2008)

Co by to bylo za chlapa bez pořádného frňáku! Ve své době dva populární němečtí komici by o tom mohli vyprávět své, nicméně nebude ani tak řeč o jejich nosech, jako o jejich sérii komedií, která jejich komediální potenciál využila až postupně. V tomhle filmu, který je druhým ze série "nosáčů, se nestalo nic, co by převýšilo běžný rámec trapného pitvoření, které bylo v mnoha scén(k)ách nesnesitelně natahované. Nápad se soukromou detektivní kanceláří, kterou si Mike s Thomasem založí, totiž nenabízí vůbec nic. Pokud se smějete vtipům typu "šli dva a prostřední upad", určitě nesáhnete s tímto kouskem vedle. Mike a Thomas jsou určitě vtipní, jenže slaboučký scénář a strašlivě uhozená režie jim nedává šanci být ani na chvíli trefně vtipnými komiky. A tak jsme nuceni sledovat nesouvisle nahozené scénky, hraničící s groteskou, v nichž se ovšem nevyskytuje nic vtipného, současně ani nic závadného, takže s klidem na to můžou koukat i děti. Neorganizovaný sled scének a vystoupení, z nichž by možná mohly být dobré skeče, by ve filmové podobě potřeboval být podpořen i něčím, co by alespoň vzdáleně připomínalo zápletku. Komediální výstupy i převleky se o žádnou zábavu nestarají. Stopáž je natahovaná, nezřídka se stávalo, že se film jevil delší, než ve skutečnosti byl. Časy dvou nosatých komiků jsou sice v prachu, přesto jejich komika lépe fungovala v následných dvou pokračováních (Dva nosáči tankují super, Dva nosáči a video), které tristní dojem napravují. 1/10 (05.04.2017)