Kukačka

Lehce, jako zamyšlení nad nesmyslností války, lehce úsměvné, na konci až takřka mystické, takhle přesně na mě Kukuška působila. Nejdřív jsem si myslel, že je to název hlavní ženské hrdinky, ale až v průběhu sledování jsem zjistil, že je to název pro něco úplně jiného a to zběhlého odstřelovače. Ten spolu se svým ruským nepřítelem a rodilou laponskou dívkou tvoří opravdu bizarní trojúhelník. Fakt, že každý z nich mluví úplně jiným jazykem a navzájem si vůbec nerozumí, jim rozhodně nebrání v navázání „ dodavatelsko-odběratelských“ vztahů, které hlavně hlavní hrdince změní život. Úplně se vším všudy. Ale to až úplně na konci. (24.09.2014)

Kukuška je skvelá čierna komédia a zároveň veľmi dobrá vojnová dráma. Znie to možno čudne, ale málokedy sa podarí takto namiešať humor aj absurditu s vojnovou realitou. Smejete sa na dialógoch medzi postavami, ktoré si navzájom nerozumejú, ale často hovoria o tom istom - a často nie. V rovnakej chvíli cítite chladnú atmosféru vojny a riziko vyplývajúce z nedorozumení, aké daná situácia prináša. Taktiež môžete študovať troch ľudí a ich vlastné spôsoby vyrovnávania sa s vojnou. Veikkov zápas o prežitie, Annin každodenný stereotyp aj Pšoltiho búrlivé správanie sú úplne sympatické a ľudské. Výborne som sa bavila a zároveň som sa každú chvíľu obávala konfliktu medzi horúcou hlavou Pšoltim a príliš ukecaným Veikkom. A na záver nemôžem nespomenúť čistú erotiku, ktorá prúdi koexistenciou postáv ako rieka, láka aj unáša ich. V ich situácii išlo viac o potrebu, ale cítila som sa ako pri sledovaní ľahko erotickej love story. No a záver...ten je sladkou čerešničkou na torte. Kukušku veľmi odporúčam! (17.04.2005)

Filmy, kde se hned na začátku přestane pořádně mluvit, to mají vždycky těžké. Tvůrci z toho ale vybruslili až překvapivě obratně a tři postavy, které pořád kecají a přitom si vůbec nerozumí, dokážou vytvořit velmi příjemnou, i když tragikomickou náladu. Škoda, že příběh v tu nejnevhodnější chvíli změní tón vyprávění a během minuty se dostaneme do hypnotické scény á la Sedmá pečeť, což by většině válečně laděných dramat slušelo, ale u Kukušky to nesnesitelně ruší. (30.01.2007)

Na začátku, kde se finský MacGyver dostával z pout na skále, jsem byl filmem nadšený, ale později se snímek ukázal být poněkud statický. Téma znemožněné komunikace se nikam nehýbe, stále stojí na místě, spoutané stejnou nehybnou situací. Pár teenage vtípků o projímadlech a souložích v chýši poetickou atmosféru spíše rozbíjí, než aby jí podporovaly. Závěrečná mystická sekvence už pro mě byla úplně z jiného světa - úplný konec ale hezký. Celkově skutečně milý film, ale nudě jsem se tak nějak neubránil. (09.04.2011)

Ani hippies ani komunismus neukázali tak výstižně, co že to je to porozumění mezi lidmi. Jistě, lecjaký film už použil pro nějakou vtipnou či romantickou scénu situaci, kdy jeden nerozumí řeči druhého, ale Rogožkin toho nevyužívá pro účely komediální. No, sem tam ano, ale tomu se zkrátka vyhnout nedá a navíc - tady je to občas fakt síla:) Přiblížení se k přírodě i člověka k člověku, nakašlání na ty nablbé politickomocenskoválečné tahanice, to vše úhledně zabaleno do krás ruské či finské přírody. A díky té špetce magie navíc to není až tak jednotvárné co do obsahu, i když samozřejmě víme jak to skončí;) Nebude to nejlepší ruský film, nebude ani určen k xnásobnému omílání, které si třeba s Národním Lovem můžete v klidu dovolit (pokud se vám to ovšem napoprvé líbilo). Rozhodně ale neupadne v zapomnění. 80%. (15.04.2007)