Mansfieldské sídlo

Kanadská režisérka Patricia Rozema se prosadila filmem I've Heard the Mermaids Singing , který se věnoval úseku života zoufale neschopné třicátnice a představil v ní jednu z nejvíce iritujících filmových postav. Další ze svých ženských hrdinek nám Rozema představuje i v kostýmním dramatu Mansfieldské sídlo , které vzniklo v koprodukci BBC Films, Miramaxu a londýnských HAL Films. Scénář vychází z osobních dokumentů Jane Austen a její knihy, která dala filmu název. Hlavní postavou a vypravěčkou je Fanny Price, která je od své chudé rodiny poslána na (pře)výchovu k bohatým příbuzným. Je konfrontována s údajnou delikátností, má být odnaučena živočišnému "primitivismu". Vyrůstá ve výřečnou mladou dámu, jejíž krása je opakovaně opěvována (co je na Frances O'Connor půvabného mi však není jasné). Dvoří se jí Henry Crawford, ona však tuší své city k Edmundovi Bertramovi. Toho má zase v hledáčku jiná... Vztahové peripetie jsou obohaceny o obraz chudiny, společenské zábavy privilegovaných i jejich pohled na otroctví. A především pak o rozměr rebelující Fanny, která se jako "pra-sufražetka" odmítá přizpůsobit konvenci, podle níž by měla sedět v křesle, plést a čekat na toho pravého. Režisérka se ve svém civilním kostýmním dramatu oprostila od zbytečné rozmáchlosti a její dílo působí velice pečlivě. Vypravěčství P. Rozemy je však stejně fragmentární jako ve zmiňovaném debutu - v jednu chvíli nás malá Fanny oslovuje do kamery, později se z filmu stává vztahová "studie", optimistický závěr už zase glosuje Fanny. Vypravěčství není tak důsledné jako výprava a to z filmu dělá sice úhlednou, avšak poněkud vyvanutou dobovou miniaturu, tohle holt není Dickens... Jak říká Fanny na konci filmu: "Mohlo to dopadnout jinak, ale nedopadlo." Ve vedlejší roli se objeví Charles Edwards , který hrál A. C. Doyla ve výtečném TV seriálu Vražedná místa . (02.05.2005)

Výběr castu pro další zpracování knihy podle J.Austen bylo neznáme. Což filmu velmi prospělo. Pokaždé když se vybírá nějaký herecký tým pro nový film je dobré vybírat obezřetně. A pokud se rozhodne, že pro zahraniční diváky zvolí neznámí herci vůbec to neuškodí. Naopak jde potom o příjemnou změnu. Aspoň nemusíme koukat na pořád stejné nebo opakující se tváře. Slušněji řečeno ne pokaždé se asi člověk rád kouká na herce který hraje roli ne moc přesvědčivě (i přesto že mu naopak v jiném filmu role seděla přímo na tělo). V Hollywoodu je dnes plno hvězd, kteří si říkají (myslí) že umí dobře hrát, ale jen někteří z nich jsou opravdovými chameleony. A do doslova. Dokážou zahrát několik odlišných postav a charakterů a to teprve potom máme co dočinění s kvalitním hercem či herečkou. Ale to jsem vybočila úplně od tématu…tak tedy co dodat Mansfieldské sídlo je asi hned po Emmě jedno z průměrných filmů. Je to taková oddechovka a film na relax. (11.01.2011)

Oproti televiznímu snímku z roku 2007 vydařená adaptace. Hannah Taylor-Gordon zvládla charakter Fanny na jedničku a ostatní postavy dokázali věrohodně vykreslit charakterové rysy, dobrá je i atmosféra filmu, drobně výchylky od předlohy nikterak neruší, jediné co poněkud chybí je Fannin bratr coby námořník, tato postava je sice vedlejší, ale vcelku mi v této adaptaci chyběla. Jinak povedená adaptace, i když co se týče děje ten je o poznání méně zajímavý než třeba v Pýše a předsudku, Anně Elliotové (Persuasion) nebo Rozumu a citu. Ale i tak je to pořád Jane Austen, přesně takovou jakou mám ráda včetně výborné nadsázky. 80% (05.09.2009)

Ne tak elegantní, neuhlazené. To bylo nějaké zvláštní zpracování. Dámy a slečny neklopily cudně oči před zraky mužů, nevzdychaly a nebyly poeticky romantické. I herecké složení mě nějak nenadchlo. Ale i přesto se to dalo vydržet. "Můžeš si bláznit jak chceš, jenom neomdlívej." (21.06.2010)

Nejdříve musím říct, že MILUJU všechny knihy od Austenové a jejich adaptace, ale bohužel tohle není jedna z nich, hlavně proto, že to to není adaptace, ale spíš film tak lehce inspirován Janiným románem Mansfeild Park. Spousta scén je tam o dost jinak, více či méně, než v knize, což by ještě šlo, ale většina z nich je totálně mimo, jako třeba ten rádoby ohňostroj s holubicema nebo Fannyino "ano", to prostě Fanny v knize nikdy neudělala, nebo ten sex a nebo ta scéna s kresbami otroků a tak dále, a tyhle menší, ale častěji větší, detaily přispívají k totálnímu nabourání, nebo spíš totálnímu selhání vytvořit jakoukoli atmosféru podobnou té v knize. Henry Crawford tu vypadá skro jako správnej chlap a vlastně tu vůbec není vysvětlené, proč jím Fanny tak pohrdá. Dvě hvězdičky a to ještě přimhouřím oči, dávám je za výkony Frances O'Connor, Jonnyho Lee Millera a Hugh Bonnevilla jako úžasného pana Rushwortha, za nádherou hudbu a skvělou scénu s tancem na plese, která vystihuje to napětí z fyzické blízkosti. Toť vše. Edit: Ještě musím zkritizovat naprosto příšerně odfláknutou výpravu. Ty kulisy byly vážně děsné. (30.05.2011)