Město 44

Hloupý scénář je plný klišé, herecké výkony odpovídají těm, kteří nezvládli talentové zkoušky a režie z toho udělala mexickou telenovelu. I když obávám se, že jsem právě urazila všechny režiséry mexických telenovel. Ti si alespoň nenalhávají, že točí umění a nesnaží se to vsugerovat pomocí drastických záběrů divákovi. Tenhle film je urážka všech životů zmařených během války. (04.07.2020)

Tak mám takový pocit, že nám zbytku Evropy páni poláci asi brzy, na filmařské půdě, řádně natrhnou prdel! Protože jak už jsem zmínil u Jacka Stronga, kterého jsem sledoval v němém úžasu, tak jediné polské výtvory (4 z tanku a pes, Sexmise) se moc za kinematografii považovat nedali a teď tohle? Pár dní na to, dostanu pod ruku tohle Město 44 a s úsměvem, nedbaje kamarádova vysokého hodnocení, mám svou jistotu, že si Polský film opět zavřu do škatulky odpad a ono je to úplně obráceně?! Tak především to muselo stát strašné prachy a bylo by to dost i na Amíky o tom není pochyb! Válečné scény, destrukce, kulisy, výprava to vše velice silně cinká zlaťáčky a určitě nejde o jednu převrhlou tramvaj a pár muzejních tanků! Tohle povstání si za kamerou někdo pořádně užil a mně už je teď jasné, proč jsem před úvodními titulky sledoval 5 ti minutový výčet sponzorů filmu. Precizní, jak do triků, hudby a v neposlední řadě obsazením, naprosto drsně a autenticky vyobrazené hrůzy války a krutost nacismu. Osobně mít vedle sebe při sledování filmu Němce, tak mu snad ukopnu hlavu :-) Nečekaně vynikající film, jehož kvalitě se vyrovnává jen velmi málo konkurentů a zástupci žánru z Čech, budou při srovnání působit jako němý film s doprovodným rozladěným piánem! :-) (26.02.2015)

Velký světový film. Ani za mák nic prostého a obyčejného. Velmi mě to po rozpačitých ohlasech překvapilo! Dramaturgie a výprava scén naprosto topová. Zrujnovaná města, špina, prach, zkáza a strach na každém metru. Prostě válka v nejsyrovější podobě a celé je to naprosto skvěle odpracované po všech směrech. Herecky smekám. Kamerové nálety a několik velkých scén mi opravdu zatlo tipec! Pravda, první slowmotion je naprosto nevkusný a dubstepová část vůbec nesedí celému konceptu, ale jsem ochoten to tolerovat (obdiv za tu odvahu to vůbec risknout takhle modernizovat), protože je to naprosto bezchybně vystavěné s absencí hluchých míst. Přítomnost holek v odboji v plné polní také zvedá status a jakousi reálnost. Samotný milostný trojúhelník se průběhem filmu vyvýjí a formuje zcela přirozeně bez jakéhokoliv náznaku přeemotivovanosti, nebo přehnanosti. Takže jsme všem všechno věřil a v závěru mě bylo několika postav fakt ku*evsky líto, protže jsem nečekal, že až tak krutě můžou dopadnout. Jsem naprosto spokojený a říkám, že mě tohle bavilo a kus víc jak včera viděný Americký sniper. 4,5* (06.05.2015)

Očividně ambiciózní projekt, těžící hrdinský milník polské historie, nabízí překvapivě dobře natočené akční sekvence i šílený chaos válečných hrůz, drtící bez milosti členy hnutí odporu i civilní obyvatelstvo, nicméně mám s Varšavou 44 jeden menší problém (mdlá expozice) a dva poměrně zásadní. Ten první je, že když scéna bez varování skočí do efektního módu Wanted Timura Bekmambetova, ztrácí to všechno kolem na nějaké naléhavosti, protože se dostáváme do neškodné říše pohádek. Druhý problém úzce souvisí s prvním. Zvolená forma, která měla rozbít stereotypy válečných filmů (v úvodu něco jako Rebelové, jen bez zpívání a z 2. světové války) i obsah s podivným milostným trojúhelníkem byly vyprofilovány pro určitou diváckou skupinu, nicméně ty další svým charakterem zbytečně odradily. Takhle to člověk postaví vedle Polanskeho piana a rázem vidí ten rozdíl v umění hry. Velká škoda, protože to téma je supersilné.. P.S.: Poslední trikový záběr se znovuzrozenou Varšavou dojemně připomenul, jaká je síla života a jak hojivé umí být účinky času.. (12.12.2019)

Z filmu cítiť, ako chcel byť veľkolepý, a keď si dali na premiéru priviesť aj najväčšie plátno na svete a pustili to rovno na Národnom štadióne, tak je jasné, že tí tvorcovia si aj mysleli, že niečo veľkolepé stvorili. Až tak to ale nevyšlo. Hlavný hrdina je večne vyhúkaný. Vyhúkaný, keď zobačí slávnu Žofiu v Evinom rúchu, tak radšej utečie, hoci pri Žofii sa aj z nebinárneho stáva nekompromisný hetero inseminátor, ktorému ani Boris Kollár by nestačil. Vyhúkaný je aj, keď sa strieľa, lebo však mu zabudli povedať, že je druhá svetová. Celkovo filmom voľne prechádza duch jeho vyhúkanosti a podozrenie na vysokú dávku sedatív je veľký. No a potom tá realita povstania. Na jednej strane streľba a zbytočne zmarené mladé životy, na strane druhej ich opíjanie sa a sny o romantickej budúcnosti, čo asi nejde veľmi dokopy, keď dobrovoľne ideš na miesta s pravdepodobnosťou úmrtia vyššou než pri napojení na pľúcnu ventiláciu počas covidu. Ak šlo o pokus ukázať lásku počas vojny, tak to bolo nedokonalé po oboch stránkach a celkovo to vyšlo ako dielo, ktorému niečo chýba. Akoby Pianista bez nosa. (22.08.2023)